Kdo je opravdový surrealista?
Na počátku 30. let měl už Luis Buňuel o reputaci postaráno: natočil skandální filmy Andaluský pes (1929) a Zlatý věk (1930), které oba vyvolaly pořádný poprask. Na obou také pracoval se Salvadorem Dalím, i když v druhém případě se spolupráce zamotala poté, co se Buňuel při vyostřené výměně názorů pokoušel škrtit Dalího přítelkyni Galu, jinak též manželku básníka Paula Éluarda.
V následujícím období se v neklidném umělci probudil zájem o etnografii a rozhodl se natočit dokument o lidech z jednoho z nejchudších krajů ve Španělsku, oblasti Las Hurdes v regionu Extremadura. A právě vznik tohoto pozoruhodného, těžko zařaditelného díla představuje velmi sugestivním způsobem animovaný film Buňuel v želvím labyrintu, jejž natočil režisér Salvador Simó.
Název filmu odkazuje ke stříškám místních domků, jejichž skrumáž z výšky připomíná želví krunýř. Simó pracuje s jednoduchým, ale velmi účinným principem kombinace animovaného příběhu o příhodách filmového štábu s občasnými vstřihy skutečných záběrů z Buňuelova díla. Výsledek těchto konfrontací je ohromující nejen proto, jak překonává propast času, ale také díky tomu, o jaké scény jde. Byť má animovaný film jakožto médium tendenci klamat diváky a zdánlivě jim slibovat odlehčenou podívanou vhodnou pro děti, v tomto případě tomu tak rozhodně není. Není potřeba dopodrobna rozebírat dotyčné scény, ale dovětek, že žádnému zvířeti nebylo při natáčení ublíženo, by se rozhodně za Buňuelův dokument zařadit nedal.
Buňuel v želvím labyrintu však neukazuje krutost samoúčelně, je to součást jeho celkové výpovědi o době, jejíž bolest se právě kumulovala a vyvrcholila občanskou válkou. Její obětí se záhy stal i Buňuelův přítel Román Acín, který natáčení dokumentu díky výhře v loterii financoval a v animovaném filmu vystupuje v klasické roli zoufalého producenta. Sám Buňuel je představen v mnoha polohách, jako vizionář i jako zatvrzelé dítě, v jeho snech s ním putujeme za jeho běsy a strachy – včetně toho, že ve srovnání s Dalím bude hrát vždy jen druhé housle.
Podmanivý, groteskní, ale především nesmlouvavě drsný dokument patří k výrazným bodům programu letošní španělské přehlídky v Česku.
Jakpak asi španělský filmař Luis Buňuel v roce 1933 natáčel pro svůj surrealistický dokument Země bez chleba scénu, kde je živému kurovi utržena hlava? Zájemci to a leccos dalšího uvidí v animovaném filmu Buňuel v želvím labyrintu, jejž uvádí nadcházející přehlídka španělských filmů La Película.
La Película, od 18. 2. v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové