Koronavirus: čínský „černobylský moment“
Čína je autoritativní, dle některých totalitní režim. Na jedné straně je lékař, jenž byl umlčen, když na virus upozornil. Na straně druhé stát, který může dělat opatření, jež by v demokracii nebyla možná, jako je neprodyšné uzavření měst, přísná kontrola a monitoring či nasazení armády. Jak podle vás souvisí povaha čínského režimu s tím, jak se daří, či nedaří nakládat s epidemií koronaviru?
Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost
Edvard Outrata: Neefektivita
Epidemie koronaviru v Číně stejně jako výbuch jaderné elektrárny v Černobylu ukazuje zásadní systémový nedostatek autoritářských režimů – neefektivitu při řešení důležitých neočekávaných událostí. Takový režim se obává lidí, kteří myslí kriticky a nebojí se vyjádřit, proto je postupně odstraňuje z postů, kde mohou ovlivnit dění.
Výsledkem je systém, v němž má zachování mocenských vztahů přednost před řešením neočekávaných událostí. To vede k těžkopádnosti, která bývá důvodem zániku těchto systémů. Společnosti otevřené, zejména demokratické, udržují opozici a především nebrání kritice, proto jsou lépe připravené na včasnou a rychlou reakci, když se objeví její potřeba.
Tato skutečnost je v rozporu s představou, která je lidem jako živočišnému druhu přirozená a na níž jsou autoritativní režimy budovány – jako by efektivita vyžadovala charismatického vůdce a jednotu všech za jeho vedením. Taková struktura je třeba jen v okamžiku největšího nebezpečí a pouze na velmi krátkou dobu, jakmile trvá déle, ohrožuje efektivitu.
Neschopnost režimu v tomto neštěstí je každému zjevná. Možná mají pravdu komentátoři, kteří v ní vidí pro Čínu „černobylský moment“.
Martin Pánek: Nenechat se zmást
HEDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě lavní zprávou o povaze čínského režimu je, že se zpočátku snažil nákazu koronavirem tutlat, téměř jako Sověti za černobylské katastrofy. Obecně je pravdou, že méně demokratické režimy umějí efektivněji mobilizovat síly a snadněji a rychleji mohou prosadit nějaké opatření.
Zkušenosti však ukazují, že málokdy využívají této své schopnosti k dobrému, ostatně i proto se význam slova diktátor téměř kryje s tyranem, přestože teoreticky nic nebrání diktátorům, aby byli osvícení a místo tyranie „diktovali“ svobodu. Nenechme se zdánlivou efektivitou čínského politbyra zmást. Stejně jako mohou efektivně postavit nemocnici nebo uzavřít nakažené město, mohou efektivně zavádět policejní stát a omezovat svobody občanů.
MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu
Tomáš Pfeiler: Výhoda proti demokracii
Ikdyž lze čínskému režimu mnohé vytknout, schopnost, s níž čelí aktuální epidemii koronaviru, ukazuje, že v extrémních momentech mají autokratické systémy oproti demokraciím výhodu. Tamní úřady je třeba pochválit za rychlé vyhlášení karantény. Bez ní by počet nakažených exponenciálně rostl. Dovedete si představit, jak by debaty o karanténě podobného rozsahu probíhaly v Evropské unii, jež považuje svobodu pohybu za nedotknutelné právo?
V ekonomické rovině pomohla situaci uklidnit čínská centrální banka, jež do finančního systému napumpovala téměř 250 miliard dolarů. Tamní autority zakázaly finančním institucím spekulovat na pokles trhů a „doporučily“jim navýšit akciové expozice. Nejde o novinku. V roce 2015, kdy čínské burzy krvácely, navýšili regulátoři povinný podíl akciové složky pro pojišťovny a penzijní fondy z 30 na 40 procent a zakázali větším akcionářům (s více než pětiprocentním podílem na hlasovacích právech) dočasně prodávat své podíly.
Taková opatření sice mohou trh pokřivit, ale krátkodobě přinášejí burzám úlevu. Koronavirus představuje jedno z klíčových rizik pro globální ekonomický růst. Mnohem závažnější problém by nastal, pokud by jeho erupce nenastala v Číně, nýbrž ve svobodné a demokratické zemi.
TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus
Vilém Semerák: Slabina centralizovaných režimů
Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.
Nepružnost a neochota nižších a středních článků řídicích struktur předávat nezkreslené nepříjemné informace je tradiční slabinou centralizovaných režimů, zejména pokud v nich nefunguje nezávislá justice a média. Jednotlivci se v takovém prostředí bojí předávat hlášení o problémech, aby se za ně nestali odpovědnými. Čína není výjimkou, v historii lze najít ukázky podobných situací.
Současný vůdce Si Ťin-pching by byl ochotný připustit, že politické reformy, nezávislé soudy a média mohou odstranit řadu problémů čínské společnosti a ekonomiky, ale za cenu zhoršení schopnosti strany udržet kontrolu. To je pro něj cena neakceptovatelná.
Zdá se, že chce s podobnými problémy bojovat vyšší centralizací, ideálně v kombinaci se zaváděním nových technologií umožňujících co nejpřímější kontrolu. Od jeho nástupu k moci se Čína posouvá zpět k režimu, v němž je obezřetnější předávat informace, jež vedení chce slyšet.
VILÉM SEMERÁK působí v CERGE-E
Dovedete si představit, jak by debaty o karanténě podobného rozsahu probíhaly v Evropské unii, jež považuje svobodu pohybu za nedotknutelné právo?
Debata je redakčně krácena. Celé texty jsou na Českápozice.lidovky.cz.