„Šetrná čtyřka“versus Visegrád
Unijní lídři se v Bruselu utkají o podobu víceletého rozpočtu EU. Svár se povede zejména o sumu europeněz určených na kohezi
PRAHA Unijní metropoli čeká tvrdý střet o peníze. Ve čtvrtek se do Bruselu sjedou šéfové států a vlád evropské sedmadvacítky na mimořádný summit věnovaný víceletému rozpočtu EU na období roků 2021 až 2027.
Jednání o balíku eur zaberou nejméně dva dny a finální dohodu čekají snad jen velcí optimisté. Řada unijních lídrů se totiž netají tím, že má k návrhu rozpočtu značné výhrady a odmítá kompromisy. Zájmy Česka bude na schůzce hájit premiér Andrej Babiš (ANO).
Proti sobě stojí zejména dvě čtyřky: ta „šetrná“, již tvoří tzv. čistí plátci do unijní kasy, tedy Rakousko, Dánsko, Švédsko a Nizozemsko, a v opozici vůči ní ta visegrádská (V4), kam patří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, jimž jde o zachování současného objemu balíku peněz pro politiku soudržnosti. Právě ta je významným zdrojem příjmů pro chudší země z východní a jižní části unijního bloku.
Najít shodu bude pro zúčastněné těžký rébus. „V Evropě panuje skepse k očekávanému výsledku summitu. Do něj se propíše i to, jak dlouho budou premiéři a prezidenti ochotní setrvat v Bruselu,“řekla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Mušketýrské „jeden za všechny, všichni za jednoho“ale neplatí ani pro samotnou V4. Dle návrhu, který ve čtvrtek dostanou lídři k projednání, bude přístup k penězům z rozpočtu podmíněn respektováním principů právního státu. Pro Polsko a Maďarsko, které Brusel kritizuje právě za porušování těchto hodnot, je takový návrh nepřijatelný. Zbytek bloku chudších – tedy i V4 – však podporu Varšavy a Budapešti nijak nesignalizuje.
Michelův plán
Dohodnout finální podobu rozpočtu se unijní špičky snažily již několikrát, naposledy v závěru loňského roku. Prozatím vždy bez úspěchu. Na stole teď leží nový návrh z dílny předsedy Evropské rady Charlese Michela, který počítá s celkovým objemem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND).
Michelův plán se však příliš neliší od toho, který na podzim 2019 předložilo – a bez úspěchu – Finsko. Současný návrh sice umožňuje větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku (pomáhá stírat rozdíly mezi chudšími a bohatšími regiony EU – pozn. red.), sumu peněz na ni určenou však snižuje: uvádí částku 323 miliard eur (v přepočtu přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014–2020 čítal tento balík rozpočítaný na 27 zemí 367 miliard eur.
Přitom právě zachování dosavadní úrovně „kohezních“peněz je hlavním požadavkem chudších členských států EU včetně Česka.
Bitva o cifru
Pro zmíněnou „šetrnou čtyřku“je problémem ona cifra 1,074. Rakousko a spol. opakovaně deklarovaly, že nepodpoří rozpočet vyšší než představuje jedno procento HND. Naposledy to zdůraznily ve včerejším vydání listu Financial Times, který citoval rakouského kancléře Sebastiana Kurze: „I nadále jsme připravení posílat do unijní kasy víc, než se nám z ní vrací. Existují však limity.“Argumentoval i tím, že po odchodu Britů z EU se výše příspěvků do rozpočtu výrazně zvedne právě čistým plátcům; proto požaduje, aby zůstaly zachovány dosavadní slevy z plateb.
Uklidnit čisté plátce a vyřešit výpadek přes 12 miliard eur – což je výše ročního příspěvku Britů před tím, než dali EU vale – plánuje Michel třeba prostřednictvím příjmů z nově navrhované daně z plastů či z tučnějšího přísunu peněz získaných prodejem emisních povolenek. Bruselské špičky odhadují, že by z těchto zdrojů mohlo přitéct do pokladny EU každý rok až 15 miliard eur.
Vstřícným krokem vůči chudším členům EU má být zejména pružnost v nakládání s eurofondy. „Státy dostanou větší volnost v tom, jak přeskupovat prostředky mezi jednotlivými fondy,“řekl vysoce postavený unijní činitel. Zatímco dosud mohly přesunovat mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj nejvýše pět procent z celkové sumy, nově to má být až desetina. Právě o větší možnost přelévat peníze ze sociálního fondu třeba na dobudování dopravní infrastruktury usilovalo i Česko.
Do rozpočtové debaty vstoupila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Avizovala, že nepřijme rozpočet, který nevyčlení alespoň čtvrtinu peněz na boj proti klimatickým změnám. Konečné slovo však bude mít europarlament, i tam se čekají táhlá jednání.