Ústup od uhlí bude Polsko bolet
Výstražná stávka v sedmi polských dolech naznačila, že tamní převážně uhelnou energetiku čekají kvůli ekologickým závazkům těžké časy.
VARŠAVA/PRAHA „Směna je naladěná bojově,“zářil v pondělí v šest hodin ráno před zahájením stávky optimismem Artur Braszkiewicz, šéf odborové Solidarity na dole Halemba poblíž Katovic na jihu země. Dvouhodinový protest upozornil na problémy horníků a teď budou následovat další akce. A stávka připomněla, že Polsko se v budoucnu bude muset bolestivě vyrovnávat se závislostí své energetiky na uhlí.
Stávka ve všech osmi dolech těžařské společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG) byla oproti podobným akcím před čtyřmi či pěti lety, kdy horníci okupovali doly a vyhrožovali zákonodárcům pomstou, tentokrát pokojná. Kdo se připojit nechtěl, mohl sfárat, stejně jako do podzemí sjeli všichni specialisté nutní k udržení provozuschopnosti dolů. „Bylo to varování. Chceme ukázat, že jednání nelze protahovat donekonečna,“prohlásil v rozhlasové stanici RMF FM šéf odborů Boguslaw Hutek.
Horníci především upozornili na výši svých platů, třeba u důlního zámečníka s praxí činí mzda tři tisíce zlotých měsíčně (zhruba 17 500 korun).
Navíc hrozí uzavření dalšího dolu, Pokój, i když vedení firmy ujišťuje, že o práci nikdo nepřijde. „Vidíme, co se děje v těžebním průmyslu, a tak musíme počkat do července. Pak spočítáme zisky a uvidíme,“cituje katovické vydání deníku Gazeta Wyborcza šéfa PGG Tomasze Rogalu. Vedení společnosti je v nelehké situaci, kdy odbyt ovlivňuje levné importní uhlí z Ruska a vnější tlaky na omezování spotřeby této suroviny.
„Důlní neštěstí se stávají rychleji, než byste čekali. Pokud nedojde k systémovým změnám a nezačne přestavba systému, v květnu nebo v červnu nám to všechno spadne na hlavu,“míní polský levicový politik a zastánce horníků Bogusław Ziętek.
PGG je s třiceti miliony tun vytěženého „černého zlata“a více než 40 tisíci zaměstnanci největším těžařem uhlí v Evropské unii. Celkově Polsko těží více než sto milionů tun uhlí ročně a z této suroviny získává kolem 80 procent elektřiny. Jadernou elektrárnu země nemá, dalšími zdroji jsou plyn a vítr.
Kvůli své orientaci na uhlí se Polsko odmítlo na lednovém summitu v Bruselu jako jediné z EU připojit ke slibu uhlíkové neutrality do roku 2050 s tím, že půjde vlastním tempem. Na druhé straně by mělo dostat nejvíc peněz, celé dvě miliardy eur (50 miliard korun) ze sedmimiliardového unijního fondu určeného k usnadnění přechodu na klimaticky odpovědné hospodářství.
Změna přístupu se rodí těžce i vzhledem k tomu, že vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) po útlumu dolů za předchozího liberálního kabinetu získala v hornících vděčné voliče. Ještě loni v září otevíral premiér Mateusz Morawiecki nový uhelný důl ve slezském městě Jastrzębie-Zdrój a velebil uhelnou energetiku jako perspektivní odvětví. Společnost PGE dostala povolení rozšířit hnědouhelný povrchový důl těžící pro elektrárnu Turów nedaleko českých hranic, ačkoli se obce v sousedním Libereckém kraji obávají hluku, prachu i ztráty podzemní vody.
Evropa chce čistší zdroje Přesto se věci mění. Státem kontrolované společnosti Enea a Energa minulý týden oznámily zmrazení projektu uhelné elektrárny Ostrołęka C. „Přestože tu byly silné politické tlaky stavět, vznikly otázky kolem financování,“řekla serveru Politico analytička Aleksandra Gawlikowská-Fyková z think-tanku Forum Energii. Situace se změnila poté, co Evropská investiční banka odmítla od příštího roku na projekty tohoto druhu poskytovat peníze.
Alternativním řešením je elektrárnu postavit jako plynovou, rozhodnout však musí vláda. V příštích desetiletích ale zřejmě polské hornictví nečekají žádná zlatá léta. Varšava se totiž zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na třicet procent a perspektivu budou mít větrné či plynové elektrárny a biomasa. Naopak každou budoucí vládu čeká nevděčná úloha utlumovat hornictví, kde pracuje na 80 tisíc lidí.