Vyšší limity paušálů jsou zpět

Danit podle skutečných nákladů, nebo paušálem? Letos mají živnostníci toto rozhodování o něco snazší. Maximální výše výdajových paušálů, které mohou uplatnit, se totiž vrátily na původní hranici. Oproti loňsku jsou tak dvojnásobné.

Tím nejjednodušším a často i nejvýhodnějším způsobem, kterým mohou podnikatelé ve svém daňovém přiznání uplatnit výdaje z podnikání či jiné samostatné činnosti, případně z pronájmu majetku zařazeného do jejich obchodního majetku, jsou paušální výdaje vypočítané procentem z příjmů. Ty lze uplatnit také u příjmů z pronájmu, když nemovitost není zařazena do obchodního majetku a pronájem tak není podnikáním (například pronájem bytu).

Výhoda danění paušálem je jasná: podnikatelé nemusí vést účetnictví ani daňovou evidenci. Vedou si jen přehled skutečně přijatých příjmů od 1. ledna do 31. prosince, přehled pohledávek, a to zejména těch neuhrazených do konce roku. „Podnikatelé pak nemusí prokazovat skutečné výdaje podle jednotlivých dokladů ani jejich daňovou uznatelnost. Celkovou roční výši výdajů vyčíslí přímo v daňovém přiznání příslušným procentem,“vysvětluje Jana Melicharová, daňová poradkyně Kodapu.

Limit se vrátil na dva miliony Taková jednoduchost je velmi lákavá a letos bude navíc výhodná pro více živnostníků než loni. „Pro rok 2019 došlo opět ke zvýšení maximální výše paušálních výdajů na původní hranici, a to u všech skupin podnikatelů,“říká Melicharová. Limit pro uplatnění paušálních výdajů je tak opět vypočítáván z příjmů ve výši dvou milionů korun.

To znamená, že maximální možná výše výdajů v případě 80procentního paušálu je 1,6 milionu korun, u 60procentního pak 1,2 milionu korun. Až do částky 800 tisíc korun si lze uplatnit výdaje u příjmů z nezávislého povolání (40procentní paušál) a 600 tisíc u nájmu (30procentní paušál).

Je ale třeba vzít v potaz, že má-li podnikatel různé druhy příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, pro něž platí i odlišná procenta výdajů, musí tyto příjmy evidovat odděleně. „Při vyplňování daňového přiznání pak v tabulce uvádí zvlášť jednotlivé příjmy podle druhu s uvedením příslušného procenta,“upozorňuje Melicharová.

Kombinovat skutečné výdaje s paušálními totiž zákon zakazuje. Podnikatel se tak musí rozhodnout, zda chce u všech příjmů z podnikání využít paušál, nebo zda u všech uplatní výdaje ve skutečné výši. Výjimkou jsou příjmy z pronájmu – podnikatel může v přiznání vyčíslit své výdaje z podnikání (§7) ve skutečné výši a výdaje související s pronájmem (§9) procentem ve výši 30 procent, a to až do 600 tisíc korun.

Připravit se na obě možnosti... Rozhodnutí, zda danit paušálem anebo podle skutečných nákladů, není tedy úplně jednoduché. „S vedením daňové evidence je jednoznačně spojená vyšší administrativní zátěž,“konstatuje Melicharová. Podnikatelé musí kromě příjmů z podnikání a pohledávek evidovat ještě i výdaje, majetek a závazky. Samozřejmostí je i provedení inventur na konci roku. Z tohoto pohledu je danění paušálem výrazně jednodušší.

Co je výhodnější, záleží na konkrétní situaci. Jestliže má podnikatel obvykle nízké skutečné výdaje, pravděpodobně bude každý rok uplatňovat paušální výdaje a vždy to pro něj bude výhodnější.

Pokud jsou ale jeho skutečné výdaje vysoké nebo předpokládá v dalším období výdaje ještě vyšší, je vhodné si vést v průběhu roku daňovou evidenci s tím, že na konci roku se pak může spolehlivě rozhodnout, která z variant je pro něj výhodnější. Podnikatel, který nemá přehled o svých skutečných výdajích (neeviduje si průběžně jednotlivé doklady), nemůže pak pomýšlet na konci roku na optimalizaci zdanění příjmů podle způsobů uplatnění výdajů.

... a rozhodnout se později

V případě, že vyjde jeden rok výhodněji danit podle skutečných výdajů a další rok by lépe vycházelo danění paušálem, nic podnikateli nebrání to opět změnit. Poplatník může způsob uplatnění výdajů měnit každý rok, a to například právě na základě výhodnosti jednoho či druhého postupu v jednotlivých letech. Jedná se o legitimní jednání v souladu se zákonem.

Do budoucna by mohli mít živnostníci na výběr ještě třetí možnost – tedy pokud bude schválen návrh ministerstva financí o zavedení nového institutu paušální daně. Tato novinka, jež by měla začít platit od roku 2021, se má týkat pouze drobných podnikatelů s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Tito si budou moci vybrat, zda budou při zdanění svých příjmů postupovat tak jako doposud, či zda dají přednost tzv. paušální dani.

„Hlavní administrativní výhodou bude úhrada pouze jedné souhrnné platby měsíčně bez povinnosti vyplnit po skončení roku daňové přiznání, přehledy pro správu sociálního pojištění a pro zdravotní pojišťovnu,“popisuje Melicharová. Měsíční částka zhruba ve výši 5500 korun, tedy celková roční platba ve výši zhruba 66 tisíc korun má pokrýt jak platbu daně z příjmů, tak i částku na sociální a zdravotní pojištění podnikatele.

Autorka je spolupracovnice redakce