Na odměny učitelů 6000 měsíčně
Veřejné školy už vědí, kolik peněz dostanou tento rok od ministerstva školství na takzvané nenárokové složky mzdy, tedy osobní příplatky a odměny. Co si pod tím představit? Názorný příklad uvedla pro Učitelské noviny ekonomická náměstkyně ministra školství Pavla Katzová: „Jestliže má třeba devítitřídní základní škola ve třídách průměrně 21 žáků (a žádného se speciálními vzdělávacími potřebami), pak na jednoho učitele dostane na nenárokovou část mzdy přibližně 103 770 korun na rok.“To vypadá jako dost peněz. Je však třeba říct, že v uvedené částce jsou i odvody (zdravotní, sociální) ve výši skoro 36 procent. Na výplatní pásce by se mohlo ve skutečnosti objevit něco přes 6 tisíc měsíčně. Rozdělení mezi jednotlivé kantory je ovšem na řediteli školy.
d ledna začala ve čtyřech krajích (Plzeňském, Středočeském, Karlovarském a Ústeckém) fungovat Centra kolegiální podpory. Mají pomáhat učitelům, kteří se rozhodli zlepšovat výuku pomocí metody formativního hodnocení. Sám termín, ve světě dnes dosti frekventovaný, není příliš vypovídající. Když se ale zajímáte, zjistíte, že je za ním v Česku ne právě běžný přístup k žákům. Učitel téměř vůbec nevyvolává děti, které se hlásí, nýbrž tahá jména náhodně z klobouku jako při nějakém plošném průzkumu. Ono taky o jistou formu průzkumu jde. Kantor však nesleduje úspěšnost nebo neúspěšnost žáků, ale úspěšnost výuky, rozuměj svoji vlastní efektivitu: Pochopili všichni? A co jim ještě dělá potíže? Případně proč? Řečeno jinak, učení s formativním hodnocením nestaví na známkách, ale na tom, aby se nikdo v látce neztratil.
Ve Velké Británii je takový nedostatek učitelů, že některé školy v pátek neučí, řekl nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny Štěpán Kment, bývalý předseda České středoškolské unie, v současnosti student teoretické pedagogiky na londýnské univerzitě. Průzkumy podle jeho slov jasně ukazují, že exodus učitelů je spojen s byrokratizací profese a celkově s objemem práce, která je spojená s neustálým přeměřováním (testováním) žáků. K tomu se přidávají náročné přípravy na výuku i rozsáhlé hodnocení žákovských prací, které se neodbývá pouhou známkou. Učitelé tak nestíhají udělat to, co by měli v rámci svého úvazku, a kumulují přesčasy. Teď prý ministerstvo školství připravilo manuál pro školy, jak učitelům odlehčit. Není ovšem vyloučeno, že jde jenom o další „papír“, který budou muset pedagogové prostudovat.
Gymnázium Rokycany bude od září vyučovat nadané děti v angličtině. Podle zřizovatele, Plzeňského kraje, jde o první veřejnou střední školu v Česku, která tímto způsobem reaguje na silnou poptávku rodičů. Ti správně tuší, že nejlépe se angličtinu děti naučí, jestliže pro ně nebude cílem, ale prostředkem například v zeměpise nebo biologii. V ČR se některé školy snaží vyučovat anglicky alespoň část látky (projekt CLIL), ale je jich minimálně. Škoda.