Bez dohody. „Nezlomili nás“

Dvoudenní mimořádný summit států EU o podobě víceletého unijního rozpočtu skončil krachem

BRUSEL Bez dohody včera večer skončil souboj lídrů evropské sedmadvacítky o podobu víceletého rozpočtu Evropské unie. Dvoudenní mimořádný summit, na němž zájmy Česka hájil premiér Andrej Babiš (ANO), ztroskotal kvůli neochotě bohatších i chudších členských států EU učinit ústupky. Lídři nedokázali nalézt shodu na celkové výši rozpočtu pro období 2021–2027. Budou se proto k vyjednávání muset vrátit při další vrcholné schůzce, nejspíš na konci března.

„Výsledek summitu českou ekonomiku ani firmy neohrozí,“uvedl Babiš s tím, že ČR může ještě čerpat peníze z eurofondů v rámci stávajících období až do roku 2023.

„Bohužel jsme zjistili, že nejsme schopni dosáhnout dohody a potřebujeme více času... Bylo to složité vyjednávání, zvláště po brexitu,“prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. S prezidenty a premiéry členských zemí EU jednal s několikahodinovou přestávkou nepřetržitě od čtvrtečního odpoledne.

Vše se zadrhlo na odmítavém postoji skupiny bohatších států ze západní a severní části Evropy; požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu právě s odkazem na letošní odchod Britů z unijního svazku. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (čtvrt bilionu korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat právě bohaté země.

„Jednali jsme téměř nepřetržitě 30 hodin bez konkrétního výsledku. Takzvaná šetrná čtyřka (Rakousko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko – pozn. red.) zablokovala svými neférovými požadavky posun, a nebylo proto možné pokračovat,“řekl Babiš.

„Ukázka demokracie“Evropská komise včera předložila účastníkům summitu upravený návrh podoby rozpočtu, jenž měl vyjít vstříc požadavkům velké části států. Nová varianta však při krátkém večerním zasedání podporu nezískala. „Výsledek summitu je ukázkou demokracie,“komentovala krach jednání šéfka Komise Ursula von der Leyenová.

Státníci se po jednání shodovali, že ani nová varianta nevyhovovala jejich zásadním podmínkám. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že jeho země chtěla více peněz na platby zemědělcům. Německá kancléřka Angela Merkelová kritizovala nedostatečné záruky, že by země nerespektující principy právního státu mohly přijít o prostředky z unijních fondů: „Rozdíly byly jednoduše příliš velké,“řekla.

Slovenský premiér Peter Pellegrini se po jednání ostře opřel do Michela. „I kdyby mě tu držel do neděle, s předloženým návrhem bych nesouhlasil. Krácení peněz do tradičních politik je nepřijatelné.“Způsob jednání byl podle něj nedůstojný. „Držel nás tu celou noc a myslel si, že nás zlomí. Nezlomil. Sedmnáct členů skupiny Přátelé koheze prokázalo jednotu. Přijedeme s vlastní návrhem rozpočtu,“řekl Pelegrini. V podobném duchu mluvil i Babiš. Do spolku označovaného jako Přátelé koheze patří státy z východního a jižního křídla EU včetně zemí visegrádské čtyřky, již tvoří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Kohezní „sedmnáctka“žádá zachování dosavadní výše peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů Unie.

Už před startem včerejšího dílu summitu se český premiér netajil skepsí vůči dosažení dohody. „V životě jsem nezažil rozpočet, který má nejdřív výdaje a až potom má příjmy. Normálně je to všude naopak,“zdůraznil s tím, že je velice nepříjemně překvapen, že to nebylo domluveno. „Není možné, aby předseda Michel navrhl odvody, a pak se ukáže, že ty hlavní země jsou proti,“řekl s odkazem na zmíněnou šetrnou čtyřku čistých plátců, jež po celou dobu jednání držela ostatní v šachu. Lpěla totiž na odvodu do společné kasy ve výši jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) a zároveň se pevně držela požadavku na zachování rabatů, tedy rozpočtových slev. Nejtvrdší pozici dle kuloárních informací drželo Nizozemsko. „Rabaty jsou pro nás nepřijatelné, museli bycho to zaplatit my,“řekl Babiš.

Tandem Paříž–Berlín

V zasedacích místnostech budovy Evropské rady to včera vřelo takřka nepřetržitě. Do horké fáze vyjednávání pak vstoupil tandem Berlín–Paříž, tedy Angela Merkelová a Emannuel Macron, kteří se sešli s oběma vyhraněnými tábory. K dohodě se ale nedobrali.

Šéf české vlády na summitu zopakoval, že pro ČR je důležitá pružnost v čerpání peněz z fondů EU pro kohezní politiku. Michelův první návrh považoval za nedostatečný, přestože zvýšil možnost přesunů prostředků mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj z pěti na deset procent.

Babiš hrál o flexibilitu

„Mají-li zemědělci 20 procent, tak nechápu, proč u koheze a investic nemůžeme mít 25 procent,“řekl. Podle Babiše má Česko zkušenost s tím, že v některých programech není schopné peníze vyčerpat a přitom je potřebuje na něco jiného – žádá tedy o onu požadovanou flexibilitu. V souvislosti s čerpáním premiér vyzval i české ministry, aby zlepšili přípravu a využití eurofondů.

ČR na summitu podle premiéra tvrdě odmítla odvádět část výnosů z prodeje emisních povolenek do evropského rozpočtu. Naopak ale souhlasila se zavedením odvodů z nerecyklovaných plastů.

Pokud by víceletý finanční rámec nebyl schválený do konce roku, vycházelo by se při stanovení rozpočtu na příští rok z toho letošního.