Lesy přestaly kvůli kůrovci ukládat uhlík
Pravdou je, že čím dál méně oxidu uhličitého lesy ukládají už od devadesátých let. Patrné však je, že propad akceleroval v roce 2015 – v jednom z nejteplejších a nejsušších roků, kdy kůrovec začal devastovat stromy na severní Moravě. Odumírání lesů se na bilanci projeví hned.
„Potřebujeme urgentně zalesnit stávající holiny po vytěžených porostech a zastavit další postup kůrovcové kalamity. Musíme výrazně změnit obhospodařování lesů tak, aby lesníci mohli efektivně uplatnit známé moderní a pěstební postupy a adaptační opatření k lesům,“vyjmenovává Cienciala z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů. K tomu dle něj patří přirozená obnova a s tím související potřeba snížit počet přemnožené spárkaté zvěře, jež ožírá malé listnaté stromky, či pěstování druhově a věkově pestrých porostů. K opatřením však patří i lepší hospodaření s vodou v lesích a v krajině. „Současnou kalamitu možná zastavíme v období dvou až tří let. Uhlíková bilance se může následně rychle otočit k čistým propadům emisí. Ale výrazné zlepšení celkového stavu hospodářských lesů může vyžadovat práci na desítky let,“míní Cienciala.
Marek z CzechGlobe je o něco skeptičtější. „Italští kolegové udělali pokus: změřili, jak se uhlík ukládá na ploše, kterou smýtili a znovu zalesnili. Trvalo deset let, než začala být celá ta plocha aktivním úložištěm. Teď si představte, že nám ke kůrovci nedej bože přibude ještě vítr. Kdyby v obdobích sucha přišel, stačil by jeden ohýnek a jsme na tom stejně jako v Austrálii,“říká Marek.
Lesy mohou sehrát významnou roli ve změnách klimatu a je si toho vědoma Evropa i OSN, potažmo její klimatický panel. Co se týče starého kontinentu, dle dat z loňska dokážou lesy pohltit okolo deseti procent z celkového počtu zdejších emisí skleníkových plynů. Největší zásluhu na tom mají Finsko, Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko a Švédsko. Zalesněné plochy těchto zemí tvoří dohromady víc než sedmdesát procent lesních ploch v unijní sedmadvacítce.
OSN ve zprávě z loňského roku uvádí, že lesy, potažmo nedotčená krajina, pohltí z ovzduší bezmála třicet procent všech emisí oxidu uhličitého, který patří v úhrnu skleníkových plynů k těm nejpodstatnějším, na světě. Stejná zpráva uvádí i to, jaký dopad má devastace krajiny včetně vypalování lesů. To vše může za neuvěřitelnou čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů.