Zdatný marketér bez servítek

Šéf strany OĽaNO Igor Matovič se může stát slovenským premiérem. Situace, se kterou ještě před pár měsíci prakticky nikdo nepočítal, nabývá ve finále předvolební kampaně reálných kontur.

BRATISLAVA Psal se 10. únor 2011 a poslancova tvář prozrazovala, že má za sebou nelehké hodiny. Igor Matovič totiž strávil noc v parlamentu přikrytý kabátem. Přiznal, že pil víno a nechtěl řídit. Vlna pohoršení ale nepřišla – bylo sice jen asi půl roku po volbách, ale Matovič už měl nálepku usměvavého šaška, kterému se odpouští.

Styl, kterým na sebe strhl pozornost již pár dní po volbách v roce 2010, byl velkolepý. Někdo mu půjčil 20 milionů eur (asi půl miliardy korun) za svržení vlády Ivety Radičové. Prý. Záhy ale vyšlo najevo, že to měl být vtip jeho kamaráda, který si z „nového“politika vystřelil. Ale účel to splnilo. Matovič byl v médiích a začal budovat svoji značku.

Má na premiéra?

Při pohledu zpět se zdá až neuvěřitelné, co se mu podařilo. Aktuální předvolební kampaň (Slováci půjdou k urnám již 29. února) totiž vrcholí způsobem, který nečekal nikdo: jméno Igora Matoviče se skloňuje v souvislosti s premiérskou funkcí. On sám však nechce potvrdit, že se v případě příznivého volebního výsledku bude o tuto pozici ucházet.

„Myslím, že by to zvedl a nelekl se,“přesto tipuje jeden jeho bývalý spolupracovník, který nechtěl prozradit jméno.

Do seriózní role státníka totiž nemusí zapadat obraz komedianta, jímž se Matovič roky prezentoval. Vynořují se otázky, zda může zemi skutečně vést člověk, který záměrně parkuje na přechodu pro chodce, aby ukázal absurditu poslanecké imunity, či polepuje vilu bývalého ministra, údajného korupčníka, plakáty „Majetek Slovenské republiky“.

Matovičovi spolupracovníci i političtí soupeři se shodnou na tom, že jde o inteligentního člověka s velkou kreativní energií, schopného jasně pojmenovat problémy, kterými Slovensko trpí. Byť často sklouzává k populismu.

„Když na něj dolehne zodpovědnost, je docela možné, že bude možné se s ním dohodnout,“tipuje Alojz Hlina, šéf Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) .

Kritika do všech stran

Milionář a úspěšný vydavatel regionálních inzertních novin se do parlamentu dostal v roce 2010 na kandidátce strany Svoboda a solidarita (SaS). Dlouho tam ale nevydržel: za hlasování s tehdejší opozicí u zákona o státním občanství byl totiž z partaje vyloučen.

„Igor nám stále více škodí, jen proto, aby řekl něco, s čím prorazí do médií. Když už přestával být zajímavý útoky na Fica (šéfa konkurenční strany Smer-SD Roberta Fica – pozn. red.), začal střílet do vlastních řad,“poznamenal tehdy nazlobeně šéf SaS Richard Sulík.

Matovičovu povahu to dobře vystihuje. Nemá problém kritizovat oponenty i partnery a nebere si servítky. Stranu OĽaNO (Obyčajní ludia a nezávislé osobnosti) založil před volbami v roce 2012 a hned začal budit pochybnosti ohledně svého koaličního potenciálu.

A co pro Igora Matoviče ve skutečnosti znamená „obyčejný člověk“, termín, který má jeho strana v názvu? „Lidé jsou pro něj jen nástrojem k dosažení cílů. Mnozí o něm říkají, že je sociopat a že nemá buňky na vytváření sociálních vazeb,“kritizuje ho jeden z Matovičových politických soupeřů.

Jsou ale i jiné názory. „Když jde o zdraví, o nemocné lidi, spojuje se to u něj s příkladem ze života. Jeho otec zemřel na rakovinu. Není to žádné divadlo,“říká o Matovičovi kandidát OĽaNO Michal Šipoš.

Ať tak či tak, přinejmenším strana, která by Igora Matoviče mohla nominovat na premiéra, začíná nabírat standardní prvky. Po letech si totiž OĽaNO buduje oficiální sídlo a počet členů vzrostl na 45. Mají dokonce i 10členné předsednictvo, které rozhoduje o všem podstatném, včetně stranických financí.

Autoři jsou redaktory slovenských Hospodárských novin