Německo po útoku: nenávist podněcuje AfD
BERLÍN/PRAHA „Ani ve snu nás nenapadlo, že by se mohlo stát něco takového,“řekl televizní stanici Deutsche Welle (DW) Mehmet Tanriverdi. Místopředseda Německé kurdské společnosti položil květiny na pietní místo u restaurace ve městě Hanau, kde se ve středu pozdě večer střílelo. Třiačtyřicetiletý pravicový extremista Tobias Rathjen zabil ve dvou barech devět lidí vesměs s migračními kořeny. Německo se stále vzpamatovává z tragédie a ukazuje přitom na démony z dob nacismu, kteří se teď oživují prostřednictvím odporu proti migraci.
Pětitisícová kurdská komunita v Hanau sice dostává výhrůžky kvůli komplikovaným vztahům s Tureckem, podle Tanriverdiho jsou teď ale všichni na jedné lodi. „Útočník mířil na ty, kdo vypadali jinak. Lidi z Turecka, Kurdistánu a arabských zemí,“říká kurdský předák. Ministr vnitra Horst Seehofer pošle v příštích dnech policisty k náboženským objektům a důležitým uzlům, nehodlá ale nijak zpřísňovat zákony, jen lépe využívat ty stávající.
Střelec po sobě zanechal manifest o 24 stranách a videoklip, kde velebí čistotu německé rasy. Navrhuje přitom vyhladit obyvatelstvo asi dvaceti zemí s muslimskou populací, které mají své minority v Německu.
Rathjen nebyl na žádném seznamu extremistů, jeho počínání a paranoia ale vykazuje znaky vyšinutosti. Policie šetří, jak mohl se svými sklony provozovat sportovní střelbu a legálně vlastnit zbraň. Třeba loni v listopadu podal zmatené trestní oznámení, že existuje všemocná tajná služba schopná řídit mozky lidí.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) eviduje na 12 700 pravicových extremistů se sklony k násilí a má za to, že celá tato komunita se díky internetové komunikaci poměrně rychle radikalizuje. Do kategorie pachatelů, kteří se ideologicky zocelili na síti, patřil třeba Stephan B., jenž loni v říjnu zavraždil u synagogy v Halle dva lidi. Policie tu ale není úplně v roli outsidera a minulý týden se jí podařilo odhalit dvanáctičlennou skupinu, která plánovala atentáty na muslimy během jejich modliteb.
„Buďme hrdí na wehrmacht“Jiné je to se šířením nenávisti, kam patří široké spektrum aktivit, především pak komentáře na sociálních sítích, jež se nenávistí jen hemží. „Nejsou tu žádné velké organizované struktury, ale jen lidé, kteří projevují evidentní krajně pravicovou ideologii, přitom se za žádné extremisty nepovažují,“řekl DW vyšetřovatel federálního odboru kybernetické kriminality Christoph Hebbecker. Také podle bývalého šéfa BfV Hanse-George Maassena dnes nemusí nutně každý pravicový extremista znát všechny odznaky zbraní SS, ale stačí, že šíří sentimenty nacistické či německé imperiální minulosti. Vlna obvinění z podněcování nenávisti míří i na stranu Alternativa pro Německo (AfD). Její vedení se přitom marně snaží argumentovat, že střelec byl vyšinutý a partaj má i jiný program než odpor proti migraci. Politici a média volají po bojkotu strany, která ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2017 skončila třetí s bezmála 13 procenty hlasů.
„Hanau ukazuje, že existuje spojení mezi žháři, AfD a pravicovým násilím,“říká v komentáři například veřejnoprávní televize ARD a připomíná některé z výroků vysoce postavených členů strany.
Ti jsou nejenom častými šiřiteli nenávistných komentářů vůči migrantům, ale několikrát překročili i červenou čáru schvalování německých zločinů za druhé světové války. Například šéf poslanců AfD Alexander Gauland v září 2017 prohlásil, že by Němci měli být hrdí na výkony wehrmachtu, jeho stranický kolega Björn Höcke zase před třemi lety zkritizoval umístění památníku holokaustu v centru Berlína jako „hloupou politiku“překonávání traumat minulosti.