Galegion aneb Utopie jako výzva
Utopie typu Atlantidy fungují jako nesplnitelné společenské ideály. Vernovské spíše než jako technické výzvy. Jak se utopiemi inspirují architekti, ukazuje výstava v centru Dox.
Pokud si chcete nacvičit uvažování v delším horizontu, spatřit, jak by ty úvahy vypadaly uskutečněné, staňte se architektem, urbanistou. Pak si můžete v hlavě, v projektu, ba v realizaci vyzkoušet to, čemu se říká utopie.
Utopické či ideální projekty vznikaly už ve středověku. I pražské Nové Město je ideálem nebeského Jeruzaléma, jak si ho vysnil Karel IV. Kdo bydlí nahoře na Karlově, žije tam, kam císař Karel umístil Chrámovou horu.
Podobným zadáním je projekt města na viaduktu pro pražský Negrelliho viadukt – ten sice bude i po rekonstrukci sloužit železnici, ale má potenciál stát se osobitou čtvrtí
DOX v pražských Holešovicích na bilanční výstavu.
Město v lomu i na viaduktu
Jde-li o utopii, je dobré nejprve vyjasnit pojmy. Autoři výstavy tak činí v doprovodných textech. Píší, že cílem je prověřit možnosti zástavby velkého měřítka: „Naší ambicí není najít lepší recept, jak území urbanisticky zvládnout, ale přezkoumat jednu z dalších možností. Některé projekty jsou reálnou alternativou, jiné utopií, manifestem či kritickým pohledem na samotné téma. Na návrhy je jistě možné pohlížet s dávkou nadhledu a číst je jako ryzí školní zadání.“
Z toho čiší, že je jim blíže vernovská utopie coby technická výzva než ta platonovská coby ideální přestavba společnosti. Dokládá to i škála vystavených exponátů (projektů, modelů, plánů, vizualizací). Sahá od vysloveně technických zadání pro místo a příležitost, které se nabízejí, až po vysloveně utopická cvičení.
K těm prvním patří projekt pro kamenolom u Zbraslavi. Když lom ukončí těžbu, zůstane po něm amfiteátr. Třeba lom Čertovy schody v CHKO Český kras má být zatopen a otevřen pro veřejnost. I zbraslavský bude za půlstoletí hledat nové využití. Proto vznikl projekt Urbo Kune, membránového města v amfiteátru. Miloš Urban dokonce napsal román, který se v tomto městě odehrává.
Podobným zadáním je projekt města na viaduktu pro pražský Negrelliho viadukt – ten sice bude i po rekonstrukci sloužit železnici, ale má potenciál stát se de facto osobitou čtvrtí. Jako spíše odstrašující příklad slouží Mariánské Lázně a nedokončený soubor budov Arnika ze 70. let. V rámci projektu Galegion se uvažuje, jak tuto jizvu zacelit. A kdo hledá vyslovenou utopii, najde ji v projektu trvalé měsíční základny Shackleton.
Galegion: utopické město, Centrum současného umění DOX, Praha, do 25. 5.