Toxické lyže na závodech mají utrum

Věčné chemikálie

tedy hory a krásná, panenská příroda. Bezesporu je třeba pracovat na tom, abychom toto prostředí zachovali v co možná nejméně dotčené podobě. Rozhodně jako Svaz lyžařů ČR kvitujeme, že dochází k hledání cest, jak být k životnímu prostředí co nejšetrnější,“řekl mluvčí Haisl.

To, že perfluorované sloučeniny dokážou v přírodě skutečně přetrvat mnoho let, ukázalo několik studií z Norska či Švédska. Vědci z norské vědecko-technické univerzity se zaměřili na výskyt látek v jednom norském lyžařském areálu. Na mušku si vzali půdu, žížaly a malé hlodavce, konkrétně norníka rudého. Výsledky publikovali na konci loňského roku. Ukázalo se, že toxické látky se hromadí v potravním řetězci, přičemž čím výše konzument v řetězci je, tím více koncentrace škodlivých látek roste.

Půda a živočichové z lyžařského areálu měli několikanásobně vyšší koncentrace látek než ti, kteří byli bezmála patnáct kilometrů za jeho hranicemi, v místech lyžařům nepřístupným.

Jiné studie se zaměřily na profesionální servismany ve Skandinávii. Konkrétně na ty, kteří se starají o lyže sportovců na závodech Světového poháru. Vědci u nich sledovali výskyt vybraných fluorovaných chemikálií v krvi. Servismanům v ní našli v průměru 45krát vyšší hladinu látky známé pod zkratkou PFOA, než je průměrná hladina ve švédské populaci. PFOA přitom patří k těm perfluorovaným látkám, u kterých je toxicita prokázaná. Loni ji spolu s další – známou pod zkratkou PFOS – zakázala Stockholmská úmluva, jejímž signatářem je i Česká republika.

Další vědecká studie se zaměřila na obsah fluorovaných látek v servismany vdechovaném prachu. Z analýzy vyplynulo, že větší množství těchto látek vdechují stejně amatéři, kteří si voskují lyže, jako profesionálové.

A ještě jedna studie. Ta poukázala na to, že servismanům, kteří přicházejí do kontaktu s vosky obsahujícími perfluorované látky, klesá funkce plic, mají příznaky zánětlivé reakce v plicích a prokazují zvýšenou hladinu CRP v krvi, která ukazuje na zánět v těle.

„Žádné zdravotní problémy českých servismanů, které by byly v přímém spojení s používáním fluorových vosků, neevidujeme,“uvedl mluvčí Svazu lyžařů ČR Haisl. Faktem však je, že při práci používají ochranné masky s respirátorem a rukavice. Tedy něco, co před nákupem skipasu na týdenní dovolenou na horách napadne málokoho.

Svaz se proto hodlá zaměřit na osvětu i mezi amatéry. „Správné zacházení s vosky a bezpečnost při jejich používání jsou součástí seminářů a workshopů pro zástupce klubů, amatérské lyžaře i pro širokou veřejnost, které pořádá lyžařský svaz i jednotlivé společnosti, jež se výrobou vosků zaobírají,“sdělil Haisl. Ten upozorňuje ještě na jedno riziko při práci servismana – malé prachové částice, které jsou produkovány při přípravě lyží. „A ty ze servisních buněk nezmizí ani při používání přípravků bez fluoru,“dodává Haisl.

Právě na prachové částice se zaměřili skandinávští vědci. Vzorky odebrané při práci profesionálních servismanů ukázaly znečištění ovzduší prachem od 900 do 32 tisíc mikrogramů na kubík. V Česku se smogová situace vyhlašuje ve chvíli, kdy hodnota znečištění přesáhne za 24 hodin průměr sto mikrogramů na kubík. Podobně to bylo i v případě jemných

prachových částic, na kubík jich bylo mezi 650 až 900 tisíci. I tady je namístě srovnání – v ulicích s intenzivním automobilovým provozem jsou to desítky tisíc částic na kubík.

Ideální vlastnosti

Lyžařský vosk není jediný výrobek, ve kterém se perfluorované látky vyskytují. Mnohem známější je jejich použití při výrobě teflonu, jsou tedy součástí teflonového nádobí.

Pro jejich ideální vlastnosti jsou součástí impregnací na obuv, goretexového oblečení, používají se jako mazadla ve strojírenství, v hasicích pěnách, v elektronice, ale i do pečicích papírů či do krabic na pizzu. Odpuzují vodu, takže díky nim oblečení nepromokne, krabice se nepromastí, lyže nenabalují sníh.

Lepší výkon

Český svaz lyžařů také podotýká, že zákaz perfluorovaných látek se ve vrcholovém sportu projeví i na samotných výkonech sportovců. Při použití vosků s fluorovanými sloučeninami dosahují lyže podle svazu diametrálně lepších výsledků ve skluzu a finální rychlosti.

Servisní týmy jsou zvyklé s nimi pracovat, dokážou rozpoznat, jaký druh vosku je ideální zvolit do konkrétních sněhových podmínek, jež zrovna v tu chvíli panují. Podle svazu bude zákaz vosků – bez kterých se nyní soutěže neobejdou – představovat komplikace i pro ty, kdo mají lyže závodníků na starosti. Jiná látka, která by měla stejné vlastnosti se už hledá. Velké zahraniční závodní týmy si vyvíjejí i vlastní struktury lyží.

To, jak důležitý je vosk při závodech, potvrzuje i výrok Miloše Machytky, servismana někdejší elitní lyžařky Šárky Strachové. „Dnes to mažu voskem, který je na ledovce. Ledovce mají většinou agresivní tvrdý led. Kdybyste namazal lyži něčím měkčím, je brzy suchá a bez vosku, tím dochází k jejímu poškození, takže už rovnou nepoužívám základní vosky, ale kvalitnější, které vydrží led a přemrzlý sníh,“odhalil svoji někdejší strategii muž, který nyní spolupracuje s olympijskou vítězkou ve sjezdu Ester Ledeckou.

Svaz lyžařů ČR sdílí ještě jednu obavu – není jasné, jak bude probíhat kontrola použitého vosku. I pokud by se do příští sezony vymyslel nějaký způsob a zařízení, jež by dokázalo vosk s obsahem perfluorovaných látek rozpoznat, problém to podle organizace vyřeší jen částečně. „Stále se totiž bavíme o vrcholové úrovni a závodech Světového poháru či mistrovství světa, kde takový přístroj bude k dispozici. Na nižších výkonnostních úrovních, jako jsou kontinentální poháry nebo republikové šampionáty, bude alespoň zpočátku kontrola používání fluoru takřka nemožná,“dodal mluvčí svazu Haisl.