Maturita u Komise

Česko má stále ještě daleko k průměru EU

Občas neuškodí připomenout stará školní hodnocení. Třeba klasifikační stupeň „zákonné mravy“. Zní to přijatelně, že? Ve skutečnosti to znamenalo čtyřku z chování. Mravy zákonné byly jen krůček před nezákonnými – a ty už jsou věcí policie. Cosi podobného se vyskytuje i dnes. Třeba když Evropská komise hodnotí hospodářskou situaci v zemích EU a Česku z toho vyjde úhrnná známka „omezený pokrok“. To zní přijatelně a establishment by to tak mohl prodávat. Ale ve skutečnosti to znamená spíše čtyřku.

Ano, Česko má stále ještě daleko i k solidnímu evropskému průměru. A hodnocení EK nevyznívá překvapivě. To, co sklízí největší kritiku, tedy fiskální udržitelnost důchodového systému, je téma, jímž se dlouhodobě zabývají česká média. V zásadě se shodnou, a to i ta konzervativnější s těmi liberálnějšími, že Česko reformu důchodového systému potřebuje. Takže říká-li totéž EK, uvádí-li ve zprávě na adresu Česka, že rozhodnutí neupravit důchodový věk podle střední délky života dlouhodobě zhorší stav veřejných financí, není to nic nového.

Zpráva Komise má smysl v tom, že vychází z jednotné metodiky a umožňuje srovnání. Není pak důležité, zda ji interpretuje fanoušek, či odpůrce EU. Jsou to prostě čísla, ani levicová, ani pravicová. Jistě, do zadání zprávy pronikly ideově ražené přístupy. Pasáž o energetice uvádí, že česká ambice investovat do nízkouhlíkových technologií je nízká. Což prý dokládá i fakt, že polovina peněz do výzkumu míří do oborů jaderných či fosilních paliv. To jako že jaderná energetika není nízkouhlíková? Ale samotná čísla sedí.

Dokládají i nutnost důchodové reformy. A to způsobem, který by zvládli i středoškoláci: střední věk stoupá tak a tak, lidí v důchodovém věku přibývá tak a tak – o kolik musíme zvýšit věk odchodu do důchodu, aby systém nezkolaboval? Mohla by to být maturitní otázka. Teď nás z ní zkouší Evropská komise. Z toho by leckdo usoudil, že na důchodové reformě něco je. Usoudí tak i česká exekutiva?