V Íránu virus zasahuje do politiky
TEHERÁN/PRAHA Jen o něco málo přes 40 procent voličů hlasovalo před týdnem v íránských parlamentních volbách. Mnozí z nich už měli na obličeji roušky proti koronaviru. I epidemie se mohla na mimořádně nízké účasti podepsat.
Když v pondělí náměstek íránského ministra zdravotnictví Irádž Harírčí uklidňoval veřejnost, že některé údaje jsou výrazně nadsazené, pokašlával a pot z tváře si musel utírat tak často, že
inzerce mu personál k řečnickému pultíku musel donést novou krabici papírových kapesníků. O den později už hlásil, že večer měl horečku, a o půlnoci byl u něj potvrzen koronavirus. „Během několika týdnů ho ale porazíme,“uklidňoval opět veřejnost.
Osobní příběh vysokého úředníka mohl být nepříjemnou shodou náhod, jenom ale posílil už tak vysokou nedůvěru mnoha Íránců k informacím, jež jim vedení země předkládá. Případná epidemie v Islámské republice by přitom mohla mít negativní dopad na okolní, zaostalejší státy, ale i na stabilitu samotného íránského režimu.
Írán je dnes zemí, která vykazuje po Číně nejvyšší počet mrtvých, oficiálně jich je 26. Když však minulý týden úřady hlásily, že v celé zemi je 12 mrtvých a 47 nakažených, ozval se poslanec Ahmad Amírábádí Farahání, podle nějž jen v samotném poutním městě Komm už v souvislosti s koronavirem zemřelo padesát lidí; následně odevzdal i jmenný seznam údajných 40 obětí.
Mezitím vyšlo najevo i to, že ačkoli Írán o prvních dvou obětech informoval 19. února, ve skutečnosti byl koronavirus zaznamenán už o šest dní dříve. Rozporuplné údaje proto – zjevně i kvůli politickému rozměru celé věci – začala vyšetřovat i Nejvyšší rada národní bezpečnosti.
Nebezpečí pro režim
Ulice íránských měst a hlavně digitální sítě totiž nabízejí nejen pohled na tisíce lidí s rouškami, ale také novou vlnu projevů nedůvěry vůči establishmentu. To vše jen tři měsíce po krvavém potlačení sociálních protivládních nepokojů se stovkami mrtvých.
„Pak v lednu přišlo lhaní o sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi, nyní volby s mimořádně nízkou účastí, od níž přitom režim vždy odvíjel svou legitimitu. A nakonec koronavirus, kdy spousta Íránců vedení podezírá, že jim opět lže – to vše může v souhrnu režim fatálně poškodit,“řekl LN vysoce postavený evropský diplomat zabývající se Íránem.
Írán už čelí rostoucím ekonomickým potížím způsobeným především politikou USA, které pod vedením Donalda Trumpa obnovily protiíránské sankce a tvrdým nátlakem nutí k bojkotování Íránu i své spojence a řadu rozvojových zemí. Sankce se mimochodem mohou negativně promítnout i do íránských snah o eliminaci koronaviru. Už loni – před jeho vypuknutím – organizace Human Rights Watch varovala, že ačkoli formálně americké sankce nebrání dovozu zdravotnického materiálu a léků, v realitě takové importy do Íránu výrazně brzdí sankce bankovní, které silně komplikují možnosti, jak za tyto nákupy platit.
Zákaz poutí do Mekky
První případ koronaviru zaznamenal v Íránu zmíněný Komm, kam ho podle všeho zavlekl z Číny íránský obchodník. Komm je šíitským poutním místem globálního významu, kde k důležitým rituálům tisíců věřících patří i líbání kovové klece nad sarkofágem s ostatky středověké světice Masúme. Úřady se snaží tato místa neustále dezinfikovat, chemikáliemi ošetřily i celé teheránské metro a do kampaně proti viru zapojily svou rozsáhlou, na blízkovýchodní poměry vyspělou zdravotnickou infrastrukturu. Úřady též zrušily páteční hlavní modlitby v Teheránu. Karanténu ale Írán odmítá jako neúčinný nástroj.
Virus se mezitím ze země rozšířil až do Kanady a včera kvůli cestujícímu z Íránu zaznamenalo první případ také Estonsko. Z Íránu, vesměs přímo z Kommu, už se ale dostal hlavně do řady okolních blízkovýchodních států. Experti varují, že pokud by ve státech, jako jsou Afghánistán, Irák, Sýrie nebo Jemen, propukla kvůli tomu epidemie, mohlo by se v takto slabých a rozvrácených zemích bez patřičného aparátu jednat doslova o pohromu.
Saúdská Arábie už také včera kvůli nepříznivému trendu zakázala poutníkům ze zahraničí cesty do Mekky a Medíny. Takzvaná velká pouť hadždž s až dvěma miliony účastníků připadne až na léto. Úřady nicméně preventivně zakázaly cizincům i tzv. malou pouť, ummru, která se může vykonávat kdykoli v roce.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha