Kůň v baru a Posedlost v MDP

PRAHA Dvě premiéry se v březnu uskuteční v Městských divadlech pražských: v Rokoku to nejdřív bude dramatizace bestselleru izraelského spisovatele Davida Grossmana Přijde kůň do baru s Jurajem Kukurou v hlavní roli, druhou pak má být divadelní verze Posedlosti podle filmového scénáře italského režiséra Luchina Viscontiho.

V divadelní adaptaci Grossmanovy knihy, oceněné Man Bookerovou cenou, se 6. března divákům poprvé představí Juraj Kukura jako stárnoucí stand-up komik Dovík Grünstein, který se během dvouhodinového vystoupení v baru na periferii nevýznamného města pokusí o nemožné – pobavit publikum a přitom se vyrovnat s vlastním životem. „Je to příběh jednoho pokleslého komika, ze kterého se stane člověk,“řekl Juraj

Kukura k inscenaci. Vedle něj obsadil režisér Martin Čičvák ještě Terezu Marečkovou.

O tři týdny později, 28. března, bude následovat premiéra Posedlosti. Film Luchina Viscontiho z roku 1943 je inspirován románem představitele tzv. americké drsné školy Jamese M. Caina Pošťák vždycky zvoní dvakrát. Snímek v době svého uvedení (1943) vyvolal skandál a do běžné distribuce se dostal až po konci druhé světové války. V Rokoku v nastudování temného psychologického příběhu o milostném trojúhelníku hrají mileneckou dvojici Lucie Žáčková a Aleš Bílík.

Tvůrci považují Jamese M. Caina za zakladatele žánru drsných milostných příběhů. Jako básník vraždy a morálních důsledků viny plynoucí ze silného vášnivého milostného citu se soustředil na subjektivní psychologické pochody hrdinů, kteří se kvůli rozličným ambicím stále víc zaplétají do osudové smyčky svého zločinu.

„Viscontiho scénář, z něhož jsme vycházeli v naší inscenaci Posedlosti, téma posunuje do osobitého zobrazení zklamané a zbídačené společnosti, determinované beznadějně pudovým a duchovně rozvráceným ovzduším. Inspirace drsnou školou leží spíše v rovině kritického pohledu na absurditu vnějškově zmanipulovaných mezilidských vztahů. Tak jako Viscontiho nás zajímají nikoli vítězové, ale poražení, krajní situace odhalující pravdu o člověku a pohled, který jde dál za realitu,“uvedla dramaturgyně a autorka divadelní adaptace Simona Petrů.

V režii Jakuba Šmída dále hrají Radim Kalvoda nebo Vojtěch Dvořák.