Thomasův teorém
Balancujeme mezi opatrností a panikou
Je poučné sledovat, jak se mění nálady v konfrontaci se zprávami o šíření koronaviru. Ve veliké zkratce: napřed lehký výsměch, pak lehká panika, teď lehký výsměch panice. Jde o poučné cvičení nikoli jen kvůli sebereflexi, ale proto, že nálady jsou někdy silnější a důležitější než reálný stav.
Vědí to nejen psychologové, ale i ekonomové a sociologové. V národohospodářské vědě lze význam emoce krásně ukázat na příkladu bank. Banka nikdy nemá ve sklepě tolik peněz, kolik půjčuje, a celý byznys je postavený na důvěře. Pokud náhle někdo důvěryhodný prohlásí, že banka zkrachuje, pak klienti poběží vybrat všechny úspory – a banka nutně zkrachuje. Americký sociolog William Thomas to ve svém slavném teorému popsal takto: „Pokud je nějaká situace vnímána účastníky jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích.“
Něco podobného jsme zažili během hospodářské krize po roce 2008, která se u nás protáhla v takřka sedm let neustálé recese a kterou jsme prožili výrazně hůře než naši sousedé. Důvodů bylo bezesporu mnoho, ale jeden byl jednoznačně psychologický: vlády, firmy i jednotlivci začali extrémně šetřit, přestali utrácet a hospodářský provoz se propadal… V skeptickém národě plném opatrných střadatelů žádné velké překvapení, ale příjemné to vskutku nebylo. Teď jsme konfrontováni s panikou ohledně nového viru a nabízí se otázka: nenadělá panika opět víc škody než samotný virus?
V prvé řadě řekněme, že obezřetnost je v principu dobrá. Uvědomit si, jak křehký je náš svět, nikdy nezaškodí, stejně jako není od věci přijmout fakt, že obchodní domy nemusejí být nutně otevřené 24/7. Mít doma konzervu a špagety taktéž není žádný zločin.
Nicméně panika, na rozdíl od obezřetnosti, nebezpečná je. Kdyby se každý, kdo smrká, vrhl na testy do Národní referenční laboratoře, zahltili bychom záchranné složky a zabrali místo těm, kteří skutečně potřebují pomoc. Nebo když vykoupíme respirátory, takže je nemohou sehnat ani ohrožení pacienti s chronickou obstrukční nemocí plic…
Zůstaneme-li v Evropě u menšího počtu nakažených, budeme možná koronaviru moci poděkovat: prověří obranné systémy a zejména některým jižním zemím ukáže nutnost dodržování pravidel. A možná donutí svět, aby pomohl Číně zlikvidovat nahuštěné soužití lidí se zvířaty, které vytváří permanentní virový inkubátor.