Petříčkův seznam

Přihlaste se na ministerstvu a nic nečekejte

Lepší zemřít osobnostně ochráněný než být vydán napospas zlým tuzemským institucím. Tak by se dal shrnout přístup úředníků k systému Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (Drozd). Ministerstvo zahraničí zřídilo systém proto, aby pomohlo občanům mimo republiku v nějaké svízelné situaci, například při přírodní katastrofě.

Nyní, v době šíření koronaviru, se do něj hlásí cestovatelé v dobré víře, že sobě i státu usnadní řešení případné patálie, tedy kdyby se ocitli například v karanténě. Dělají to zbytečně, „Petříčkův seznam“totiž, údajně kvůli GDPR, nesmí být poskytnut nikomu, tedy ani lékařům či hygienikům. Systém tedy umožňuje jen zapsat se na ministerstvu zahraničí a to dotyčnému na oplátku odešle varovnou SMS či mail, toť vše. Nepropojí jej s konkrétním zdravotnickým zařízením, protože chybí souhlas registrovaného. Takže dospělý svéprávný jedinec se dobrovolně nahlásí na ministerstvu, a prokáže tím vůli spolupracovat při nějaké výjimečné situaci. Ministerstvo však v duchu současného uvažování svazuje právní fikce, že dotyčný nedal souhlas své údaje postoupit někomu dalšímu.

Dopracovali jsme se na skvělou civilizační úroveň, neuvažujeme o státu a jeho institucích jako o službě občanům, nýbrž jako o potenciální hrozbě. Ba co víc, sám stát se považuje za ohrozitele občanstva. Kdy budou lékaři zachraňující životy těžce zraněných při dopravních nehodách chtít písemný souhlas dotyčného? Kdo vystaví potvrzení o bezvědomí v případě, že raněný je bez sebe?