Kremlík a nesmrtelný strýc Vik
Ve stínu koronaviru jsme už několik týdnů svědky tragikomického příběhu dnes už díkybohu bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, který tvrdí, že mu nabídli milionový úplatek. A kdo měl být tím uplácejícím? Jeho kamarád a bývalý šéf ze známé pražské advokátní kanceláře Rowan Legal. Je to zvláštní, protože tito pánové byli dlouhá léta spřízněné duše, ne-li siamská dvojčata, když spolu například trávili společné chvíle na filmovém festivalu v Karlových Varech – tu v proslulém lobbistickém Becher’s Baru, tu jinde, vždy v náramně dobré náladě.
Člověk se neubrání otázce, kde se stala chyba. Jistě, ani kamarádi by se neměli uplácet, ale jednomu se prostě nechce věřit, že by si takové záležitosti za normální situace minimálně nevyříkali sami. Koneckonců divné to asi připadá i samotnému Martinu Janouškovi z Rowan Legal, který sice absolutně odmítá, že by Kremlíka chtěl uplatit, ale současně veřejně hovoří o své snaze „podpořit člověka v katastrofické pracovní, osobní a finanční situaci“. To už se zdvihne nejedno obočí.
A to vše se děje v kontextu dalších podivných indicií. Exministr Kremlík aktivně, řekl bych až radioaktivně komunikuje na sociálních sítích, zejména na Facebooku, poskytuje rozhovory, sděluje obecné fráze o hlídání majetku státu a o tom, že k jeho ochraně přijal „konkrétní opatření“, a vypouští další velmi nekonkrétní informace o podezřelých okolnostech, například o tom, jak nerad viděl v řídícím výboru Českých drah nějakou osobu blízkou pražským lobbistům. Také slibuje, že o svém působení na ministerstvu napíše knížku, kde nebude chybět erotika, a nahrává hudební singl o lásce. Neodpustí si přitom ani kritiku premiéra, že mu měl hovořit do řízení resortu dopravy. Je to dosti podivná mediální mlha. Co se za ní asi skrývá?
Nelze se ubránit myšlence, jestli je v této kauze vůbec někdo, kdo má čisté svědomí. A zda velká část toho, co se říká, není motivována snahou přehodit vlastní díly viny na někoho ještě jiného. Nebo dokonce krýt roli někoho dalšího, s kým vyhozený ministr, který se ministrem neměl nikdy stát, hraje svoje hry.
Klíčem ke všemu může být, jako již tolikrát v české politice, bydlení exministra Kremlíka. Kde vzal přibližně sedm milionů na první splátku luxusního pražského bytu za čtrnáct milionů korun?
Uteklo patnáct let, a ze strýce Vika půjčujícího bývalému premiérovi Stanislavu Grossovi se stali rodiče půjčující synovi Vladimíru Kremlíkovi 8,5 milionu, což je dokonce o milion víc, než kolik potřeboval na první splátku bytu. Historka o půjčce je navíc doplněna zmatečným vyprávěním, kde na to asi rodiče vzali, když Kremlík současně připouští, že si na to také museli půjčit od někoho dalšího. Inu, hezká pohádka pro slaboduché, ostatně jak skončí, víme. Takový Gross by mohl vyprávět, pokud by žil. A kdo té pohádce přesto věří, ať tam běží: a uvidí omšelý baráček Kremlíkových rodičů u Čáslavi se silně ojetým favoritem za 20 tisíc korun před domem. Tam by se muselo na ušetření 8,5 milionu pracovat tak sto let… Ale věřme, že vyšetřování této zatraceně zapáchající kauzy půjde mnohem rychleji. Exministr Kremlík se totiž nyní jen drze vysmívá všem slušným lidem, kteří ještě věří ve slušné politiky.
Kremlíkovo zmatečné vyprávění o půjčce je hezká pohádka pro slaboduché, ostatně jak skončí, víme