„Hodnej Kája“by znělo pitomě
Šipkař Karel Sedláček je prvním Čechem, kterému se povedlo získat na dva roky profesionální kartu mezi světovou elitu. Karel „Zlej Kája“Sedláček
PRAHA V tréninkovém centru doma ve sklepě má čtyři terče, další mu visí v práci na dveřích, kde ve volných chvílích také trénuje. Karel Sedláček vystupuje pod přezdívkou Zlej Kája, kterou získal před několika lety na jednom z tuzemských turnajů.
„Někdo to vykřikl, když jsem tehdy dvakrát zavřel hru ve čtvrtém kole, což bylo dříve v českých poměrech hodně netradiční, a hned se to ujalo. Od té doby to používám. Je to zajímavé a Hodnej Kája by znělo pitomě,“vysvětluje s úsměvem 41letý rodák z krkonošské vesničky Bohdašín.
Díky úspěchu v jednom z kvalifikačních turnajů má možnost objíždět štědře dotovaná klání Player Championship (světová tour) na Britských ostrovech i jinde po Evropě pod hlavičkou Professional Darts Corporation (PDC) .
A rozhodně na nich není za otloukánka, předminulý týden se mu povedlo porazit světovou čtyřku Angličana Roba Crosse, v dalším kole padl po bitvě s úřadujícím mistrem světa Peterem Wrightem.
„Zní to až neuvěřitelně, ale jsem strašně rád. Přesně takové zápasy s těmi nejlepšími mě motivují, ženou k dalšímu tréninkovému drilu. Po zápase za mnou navíc Wright přišel a řekl, že se s takovou hrou rozhodně neztratím,“říká v rozhovoru pro LN zasněně Sedláček.
LN V kolika letech jste se dostal ke hraní šipek? Dělal jste předtím jiné sporty?
Poprvé jsem potkal šipky v hospodě, na automat tam házelo víc lidí a evidentně je to hodně bavilo. Já osobně jsem začal hrát okolo dvanácti let, po chvíli jsem jako dárek dostal i terč a moje vášeň propukla naplno. Jelikož jsem vyrůstal na vesnici, dělal jsem de facto veškeré sporty, závodně jsem hrál fotbal, pak ale zvítězila chuť házet. Jak ale rád říkám, na co sáhnu, to mi jde.
LN Živíte se šipkami profesionálně?
Stále ne, provozuju sklad s technickým plynem, kde mám své dva zaměstnance. Jsem ale svým pánem, v práci mám dokonce na dveřích terč, na který házím. Když chce jeden z nich do kanceláře přijít, musí třikrát zaťukat, jinak by to mohl šipkou schytat. (smích) U šipek je profesionální život ale často závislý na jednom velkém úspěchu, hráč si pak zajistí potřebný komfort. Jsem přesvědčen,
Datum narození: 17. února
■
1979, Bohdašín
Rodina: ženatý, dvě děti
■
Kariéra: na vrcholové úrovni
■
hraje šipky od roku 2001)
Pořadí na světovém žebříčku:
■
101. (PDC)
Výdělek v letošní sezoně:
■
2500 liber (75 300 korun)
Největší úspěchy: Vítěz Czech
■
Open 2018, účast na šipkařském MS 2019, čtvrtfinále German Open 2019
Nástupová skladba: Helloween
■
„Future World“
Hmotnost šipek: 22 gramů
■ že se jednou do takové fáze dostanu.
LN Jste prvním Čechem, který získal kartu organizace PDC. Změnilo vám to život?
Dá se říct, že úplně od základu. Mám úplně jiný režim, beru to jako novou možnost, které se snažím podřídit vše. Stále čekám, až si to všechno sedne v kombinaci s osobním životem i prací. Je to náročné i pro manželku, která musí být doma se dvěma dětmi.
LN Jak často trénujete?
V současnosti méně, protože je to dáno větším vytížením na turnajích, kde házím tři dny v kuse. V Česku si dávám dva tréninky týdně s tím, že si zaházím ráno i odpoledne. Od začátku kariéry jsem samouk, nikdy jsem neměl žádného trenéra. Když je čas, snažím se tréninky obměnit posilovnou či plaváním.
LN Aktuálně nejlepší německý šipkař Max Hopp přiznal, že má mentálního kouče. Je tento jev běžný i mezi ostatními?
Není to tak časté, na okruhu se ale najdou kluci, kteří je mají. V poslední době se o tom mezi hráči hodně mluví, o různých způsobech meditace, aby se byli schopni na pódiu uklidnit a soustředit se jenom na svůj hod. Šipky jsou hra milimetrů. Většina hráčů je schopna na tréninku trefovat vysoké náhozy, klíčový je ale výsledný efekt na pódiu před diváky. Já osobně se této myšlence nebráním, věřím, že to pro hráče může být přínos.
LN Šipky zažívají v posledních letech obrovský boom. Jak je to s jejich popularitou v Česku?
I u nás se zájem o ně až neuvěřitelně zvedá, možná to bylo i na základě mých úspěchů. Pavel Korda do Prahy přitáhl tři obrovské exhibice, kde hráli jedni z nejlepších hráčů světa. Oni sami si to hrozně pochvalovali a říkali, že se těší na další možnosti tady hrát. Až mě překvapilo, jak skvělou atmosféru dokázal vytvořit kotel patnácti set lidí. I hráčská základna se nám rozrůstá raketovým tempem. A máme spoustu šikovných hráčů. Nejdůležitější u nich ale je se otrkávat proti lepším protivníkům, jenom tak se mohou nadále zlepšovat.
LN Mekkou tohoto sportu je Anglie. Čím si tamější šipkové šílenství vysvětlujete?
Na ostrovech je celkově obrovská tradice šipek, děti od útlého věku jsou navíc schopny kvalitně házet, v Anglii najdete terč skoro na každém rohu. Řekl bych, že je to součást jejich národní kultury.
LN Jak se k menším šipkařským zemím chovají angličtí hráči?
Někdo nás v uvozovkách označuje jako náhoďáky, kteří jednou něco vyhrajou. Nicméně ve většině případů jsou jejich reakce kladné. Když se hráč chová slušně, je mu spousta Angličanů schopna i nějakou radou pomoci.
LN Do světa šipek vstupují ženy, úspěšné jsou Fallon Sherrocková, Lisa Ashtonová či Mikuru Suzukiová. Jak na ně reagují mužští protivníci?
Pár jednotlivcům se to moc nelíbí, mně osobně to vůbec nevadí, naopak. S Lisou se často potkávám na turnajích, je to skvělá osobnost i hráčka, která je často schopná mít průměr na tři šipky přes sto bodů, což je neuvěřitelné. Člověk nemůže koukat, že je to dáma, musí vytáhnout svoji nejlepší hru, aby ji skolil. Na ženském okruhu nejsou takové výdělky, takže jim to moc přeju.
LN Před týdnem se vám podařilo vyřadit světovou čtyřku Roba Crosse, vyrovnaně jste hrál s úřadujícím mistrem světa Peterem Wrightem...
Zní to až neuvěřitelně, ale jsem strašně rád. Přesně takové zápasy s těmi nejlepšími mě motivují, ženou k dalšímu tréninkovému drilu. Po zápase za mnou navíc Wright přišel a řekl, že se s takovou hrou rozhodně neztratím. To ale platí i pro další, v moři plném žraloků musím hrát pravidelně na tři šipky průměr přes 95, jinak nemám šanci.
LN Jaké jsou v PDC odměny za výhru? Je zvykem, že každý hráč má své sponzory?
Každý má své lokální sponzory, někteří hráči ale své náklady za turnaje musí hradit na vlastní pěst, já to naštěstí nejsem. Přibližně 95 % hráčů v PDC má svého bosse, který se o něj stará. Za výhru v prvním kole se bere 500 liber (15 tisíc korun), na vítěze čeká 10 tisíc liber (300 tisíc korun). Ty částky se ale rok od roku díky rostoucímu počtu sponzorů zvedají. Na mistrovství světa je to pak ještě několikanásobně víc.
LN Co je teď vaším primárním cílem?
Momentálně všechno směřuju k UK Open, turnaji s obrovskou tradicí a atmosférou, ve fotbale bych to přirovnal k FA Cupu (anglický fotbalový pohár). Budu si tam moct zahrát jako první Čech. Během těch dvou sezon ze sebe musím pravidelně dostávat maximum. První rok je hlavně o sbírání zkušeností, po něm si vyhodnotím, na co mám, a přizpůsobím tomu druhý ročník na okruhu.
LN Legenda šipek Phil Taylor na podzim v Praze prohlásil, že šipky patří na olympiádu...
Šipky na olympiádu podle mého názoru patří, zaslouží si to. Celkově je oproti jiným sportům hráčská základna v plenkách, ale na dobré cestě. Šipky jsou náročný sport, věřím, že se tam časem dostanou.