Syslové mají smysl

Nakupování nemusí být aktem iracionální paniky

Než se oddáme spolu s mainstreamem zesměšňování všech syslů a křečků, tedy spolubližních, kteří udělali velký nákup, zamysleme se na vteřinu. Za prvé fakta, do pátku o nějaké celorepublikové vlně nákupní hysterie nemůže být řeč, což potvrzuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Zvýšený zájem o některé zboží dokázal jen na pár hodin vyprázdnit regály některých marketů. Poptávka se ani zdaleka neblíží každoroční předvánoční nákupní horečce. Média však nesmí vynechat vzácnou příležitost vyfotit si prázdný regál. Tedy prázdné regály i nákupní horečka jsou do jisté míry, módně řečeno, fake news.

A nyní k těm syslům. Ministr zdravotnictví nás všechny ve čtvrtek ujistil, že v případě vyhlášení karantény se distribuce potravin chopí stát. O tom nepochybujme. Nemálo z nás ale má rodiče, kteří bydlí v jiné čtvrti či obci. Za nimi začasté dojíždí, zpravidla několikrát týdně, v roli zásobovače. Bude-li na zásobovače uvalena karanténa, postará se o něj stát. O rodinného příslušníka „bez karantény“nikoli. Takže nakoupit rozumnou zásobu někomu, komu nebudu moci týdny obstarat velký nákup, není propadnutí panice, ale prozíravé preventivní opatření. Nesmíme zapomínat, že každý nemá po ruce příbuzného či kamaráda, který by za něj v téhle „sociální službě“zaskočil. Když pak nakupující zohledňuje i tu nejpravděpodobnější možnost, tedy že jej i jeho příbuzné karanténa mine, a kupuje zboží v takovém množství, že jej následně spotřebuje, není ani panikářem ani plýtvačem potravin. Kdo však chce, nechť na plné nákupní košíky hledí s pohrdáním, takto „lacino“pocit nadřazenosti získá málokdy.