Co je horší: monstrum, či strach?

Vítejte v Chlívku! Soužití lidí se zvířaty na omezeném prostoru, kde navíc mnoho zvířat hyne či jen přežívá, je tím hlavním důvodem, proč se po staletí z Asie valí tolik nových virů, jež pak děsí celý svět. Chceme proto p. t. čtenářstvo ujistit, že v Chlívku udržujeme přísnou hygienu a o produkci se zvířátka i lidé střídají. Jedna věc nám však nedá spát: bylo nutné Covid-19 popsat, identifikovat a po celém světě testovat?

Chlívek mluvil během posledních týdnech s řadou kompetentních profesionálů, od praktických lékařů po virology. A překvapivě veliká číst z nich říká: „Nebylo by nám líp, kdybychom ten konkrétní virus nepopsali?“Bohužel vždy dodají: „Ale já to říci nahlas nemohu, novináři by mne upálili.“

A tak tuto tezi Chlívek zkusí hodit do veřejného prostoru jako hypotézu – anžto nemá žádnou epidemiologickou ani medicínskou erudici, nemá ani co ztratit. Dámy a pánové z oboru formulují v podstatě elementární úvahu: „Kdybychom koronavir nepojmenovali, nevěděli bychom o něm. Asi bychom si řekli, že letošní jarní chřipka byla obzvláště silná a s nečekanými komplikacemi. Umřelo by o něco víc kmetů, kteří už mají jiné zdravotní komplikace. Drtivá většina ostatních by se vyléčila jednoduše, bez speciálních oddělení na specializovaných klinikách. Nedošlo by k poklesu světové ekonomiky, který si vyžádá v rozvojovém světě mnohem víc lidských životů než celý nový virus. Kacířská otázka tedy zní: Nebylo by to lepší?“

Aby nedošlo k mýlce: dotyční jsou dospělí kultivovaní lidé, žádná cynická monstra. Jejich vlastní rodiče jsou v kmetském věku a samozřejmě udělají všechno pro to, aby je před nákazou ochránili. Ale lékaři i vědci kladou zásadní otázku: Neublíží nám reakce na hrozbu více než hrozba samotná?

Odpovědi neznáme, protože nemáme data. Ale není tak těžké si představit, že v důsledku karantény celých měst může zemřít více lidí než v důsledku samotné virózy. Pokud všechnu péči věnujeme koronaviru, nutně ubude lůžek, léků i lékařů potřebných jinde. Úplná karanténa nutně má své obrovské a fatální důsledky. A to vůbec nemluvíme o ekonomických dopadech, které probíráme v tomto vydání na jiném místě: pro bohatý svět je hospodářský pokles jakési zaškobrtnutí a snížení beztak ohromujícího blahobytu, ale v třetím světě se každý nevydělaný dolar může projevit v nedostatku zcela základní péče. O tom, že bohatý svět pravděpodobně bude mít méně sil, energie a zejména lidí na zdravotní pomoc nejchudším a rozpadlým státům, ani nemluvě.

Odpovědi na kacířské otázky v principu nejsou nikdy jednoznačné. Vlastně jde jen o novou variaci na prastarou otázku: Bylo správné na počátku lidstva ochutnávat ze stromu poznání?

Není tak těžké si představit, že v důsledku karantény celých měst může zemřít více lidí než v důsledku samotné virózy