Profesor Karel Raška mladší (81)
na 50 až 100 milionů, umíralo 10 až 20 procent nakažených – pozn. red.).
Před šedesáti lety to byla asijská chřipka (1957–1958, 0,8 až 1,5 milionu obětí), poté hongkongská chřipka (1968–1969, 0,75 až milion mrtvých).
Všechny tyto pandemie či epidemie přišly z Číny, ale dneska už máme daleko vyspělejší metody, jak si s nimi poradit. Poslední podobná situace byla s ebolou, která děsí svou vysokou mortalitou. To jsem zažil na vlastní kůži, k nám do nemocnice přijela přímo z letiště těhotná žena z Afriky rodit, měla všechny příznaky eboly. Porodila, jakmile vstoupila do špitálu, ale virus
Určitě to nemůžeme brát tak, že na Covid-19 umírají jen staří lidé. Nikdo o této nemoci nemá přesné zprávy, víme jen to, co čínské úřady pustí ven. To samé platí o číslech, která mohou být mnohonásobně vyšší. Jak je známo, v kontrolovaných režimech se pouští ven jen to, co se hodí. Víme, že v případě nákazy SARS před osmnácti lety byly zprávy z Číny velice chabé, počty byly snižovány a tamní úřady neuvolnily detailní informace o viru zahraničním výzkumníkům, aby s nimi mohli pracovat. Jak je to teď, nevím. Myslím ale, že ta čísla jsou daleko vyšší už jenom proto, že hodně nakažených nevíme, jak virus přesně blokovat, tak držet lidi hydratované, držet elektrolity a podobně. Přesně to způsobuje obrovský rozdíl v tom, proč v USA ještě nikdo nezemřel a v Číně bylo obětí hodně.
LN Pokud člověk infekci prodělá, zůstává vůči ní poté imunní?
Mělo by to tak být, ale opět – nemáme dostatek informací a ani pořádně nevíme, odkud virus Covid-19 pochází. Říká se, že od netopýrů, ale to není úplně jisté. Jen víme, že virus je velice podobný SARS, kde ta sekvence je známá. Obecně jsou lidé, kteří se z nákazy uzdravili, užiteční, protože jejich séra lze využít k léčení nemocných. Také se mohou podílet na pomoci v místech nákazy bez obav, že by ji znovu dostali.
LN Jak se člověk má chovat, aby se korovavirem vůbec nenakazil, a když už se tak stane, aby to přežil?
Především si pořádně mýt ruce, a když máte podezření na nějaký kontakt, potom vyhledat odbornou pomoc.
LN Pomůžou roušky?
Trochu pomoci mohou, když někdo kašle, rouška zadrží infekci. Ale aby byla pomoc zaručená, měl byste mít respirátor, který musí být utěsněný, a taky si musíte chránit oči. Podívejte se, já koncem týdne letím z USA do Česka, lidé budou mít jistě v letadle roušky, já ne. Poletím přes Švýcarsko, to je blízko Itálie; když uvidím lidi, kteří pocházejí ze zemí, kde nákaza je, jako například z Číny, budu se raději od nich držet dál.
LN Co máme dělat u nás v Evropě, když v některých zemích už nákaza je, šíří se tam? Doporučil byste taková opatření, jako třeba zavírání hranic?
Severní Itálie je skutečně problematická vzhledem k zemím v bezprostředním sousedství, lidé jsou zvyklí jezdit
Narodil se v Praze v lékařské a vědecké rodině, jeho otcem byl epidemiolog Karel Raška, matkou farmakoložka Helena Rašková. Vystudoval Lékařskou fakultu hygienickou UK, po promoci nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V 60. letech absolvoval stáž na Yaleově univerzitě v USA, to mu poté pomohlo, když v srpnu 1968 po okupaci Československa emigroval i s rodinou. Od počátku svého amerického pobytu působí na univerzitě v New Jersey, je molekulárním biologem i profesorem patologie. Působí také jako předseda celosvětové Společnosti pro vědy a umění, několikrát byl oceněn jako nejlepší lékař USA. Zajímá se o řadu oborů a přednáší.
LN Jak očekáváte, že se virus bude dál chovat?
Já doufám, že virus vyhasne. Když se ho podaří kontrolovat a zabrání se novým kontaktům, vyhasne stejně, jako to bylo u virů SARS a MERS. Pokud ale vypukne celosvětová pandemie, bude jeho vyhasnutí trvat dlouho a mezitím napáchá spoustu škod.
LN Nemůže nám ale virus nachystat ještě nějaké další překvapení, třeba že zanechá na infikovaných trvalé následky?
To určitě může. Virus je intrabuněčný organismus, žije uvnitř buňky, potřebuje její metabolismus k tomu, aby se mohl rozmnožovat. Má ale taky schopnost se měnit a včlenit do sebe některé geny nebo sekvence z hostitele a způsobit další nepříjemné věci. U mnoha virů je třeba nebezpečí chronické infekce, že se viry trvale včlení do buněk a setrvávají tam, lidé pak mohou být nosiči infekce, jako je tomu třeba u hepatitidy B.
LN Jak je nejlepší Covid-19 léčit?
Zkouší se různé antivirové preparáty, třeba proti RNA virům, ale nic spolehlivého zatím neexistuje. Přitom mortalita je poměrně nízká a to, že někdo Covid-19 přežil a nezemřel, nelze přičítat konkrétní léčbě. Pokud bude kdokoli hlásat, že tento lék nemoc vyléčil, je to propaganda, plané řeči. O účinku jakéhokoli léku musíme mít spolehlivě doložená data.
LN Takže to vypadá, že lék budeme mít za pár let, kdy virus už vyhasne?
Já pevně věřím, že vyhasne dřív než za pár let.
LN A myslíte, že v dohledné době bude alespoň vakcína?
Vakcína se vyvíjí a intenzivně se na ní pracuje. Jenže vakcína se musí vyzkoušet, musí se zjistit, že je neškodná a také že skutečně člověka chrání. A to určitou dobu trvá. Třeba na vakcíně proti viru HIV se pracuje už čtyřicet let a stále ji nemáme.