Na bezpečnost stačí chytrý telefon

Když se v seriálu Simpsonovi pokoušel digitální dům zavraždit hrdiny (a stejně tak jako když to čeští tvůrci bezostyšně doslovně okopírovali ve filmu Důvěrný nepřítel), vypadalo to jako sci-fi. Jenže vývoj postupuje kupředu velkými skoky. A elektronické zabezpečení je čím dál účinnější a také mnohem dostupnější.

Loni na podzim to v klidných satelitních městečkách na jihovýchod od Prahy začalo pořádně vřít. Rodinné domy v Jesenici, Průhonicích či Horních Jirčanech se čím dál tím častěji stávaly cílem sériových, mimořádně drzých vloupaček – zloději si vyčíhli chvíli, kdy majitelé nebyli doma nebo kdy spali, dveřmi nebo okny se dostali dovnitř, sebrali peníze nebo cennosti a během pár minut zmizeli. Už v lednu měli manuálně zruční a fyzicky mimořádně zdatní lupiči na kontě minimálně 120 případů. O vlně vloupání se psalo ve všech velkých médiích, která spekulovala, že mohlo jít o gang bývalých příslušníků ruských speciálních sil či o vyznavače městského parkuru. V postižených vsích se spontánně tvořily sousedské hlídky, nicméně policie po pachatelích marně pátrá dodnes.

Řádění lupičů samozřejmě není dobré zlehčovat, ale jeden pozitivní důsledek přece jenom přineslo – lidé se začali ve velkém zajímat o to, jak svou domácnost lépe zabezpečit. Na sociálních sítích se najednou ve velkém probíraly kamery, pohybové senzory a další bezpečnostní výbava, zájem byl cítit i v obchodech. „Sice nemáme konkrétní čísla, která by potvrzovala přímou souvislost vyšší poptávky s vlnou vloupání, ale oproti loňsku vzrostl zájem o tento typ chytré techniky na dvojnásobek,“glosuje to Patricie Šedivá, tisková mluvčí největšího českého e-shopu Alza.cz. (Je to trochu paradoxní, protože zrovna lupiči z jesenického gangu pracovali tak šikovně, že na ně bylo běžné domácí zabezpečení krátké, ale proti méně profesionálním pobertům jistě pomůže.)

Bezpečnost za hubičku (s ručením omezeným)

Základní bezpečnostní výbavu si dnes může pořídit dokonce i rodina, která potřebuje šetřit každou korunu a na nákupy elektroniky moc peněz nemá. Do věci se totiž vložili mobilní operátoři, jako první O2. Firma od půlky února nabízí svým klientům dva bezpečnostní balíčky – jeden pro majitele rodinných domů, druhý do bytu. A každý z nich stojí pouhou stokorunu měsíčně.

V „domovním“balíčku je venkovní kamera a detektor pohybu, ten „bytový“zase obsahuje kameru vnitřní a kouřové čidlo, oba pak dveřní senzor. „Díky nové službě může mít aktuální přehled o dění v domácnosti a okolí každý,“prohlásila k tomu mluvčí O2 Jitka Pajurková. „A v případě, že přece jen dojde k nežádoucímu vniknutí, nabízíme také zpětný záznam situace, který mohou postižení předat Policii ČR nebo pojišťovně.“

Má to dva háčky – zaprvé se k využívání služby musíte uvázat na tradiční dva roky, za druhé k tomu potřebujete chytrý wi-fi router Smart Box, který rozhodně zadarmo není. Jenže chytrý router se hodí i z jiných důvodů. Ale o něm ještě bude řeč.

Je nepochybně skvělé, že si v digitální době základní vybavení může pořídit každý. Historicky je to nevídaná záležitost, donedávna bylo něco podobného pouze výsadou bohatých. Ještě na přelomu století stál obyčejný kamerový systém s alarmy pro stometrový byt skoro sto tisíc! Na druhou stranu od levných systémů nelze čekat úplně dokonalou ochranu – ostatně jesenická kauza je toho důkazem, podobné zajištění tam měl každý druhý dům.

Kdo si chce být opravdu jistý, měl by jít na zabezpečení od lesa. Základním prvkem bezpečné domácnosti by podle odborníků totiž mělo být něco zcela nedigitálního: pořádné dveře.

„Velkou většinu standardních dveří tvoří dřevotříska s výplní z vlnité lepenky. A něco podobného vám trénovaný zloděj vykopne na první pokus za pár vteřin,“vysvětluje bezpečnostní expert a bývalý šéfredaktor časopisu Security Tomáš Jirásko. „A pokud je náhodou nevykopne, roztáhne si heverem plechové zárubně a je uvnitř.“

Základem zabezpečení jsou tudíž sendvičové dveře s ocelovým jádrem a dřevěnými deskami po stranách, ale především vícebodové zamykání pomocí ocelových tyčí zajíždějících do masivních futer. A mimochodem, takové dveře mívají také slušnou požární odolnost. Nejde ovšem o levnou záležitost, za kvalitní typ takových dveří člověk zaplatí kolem třiceti tisíc.

Ke kvalitním dveřím patří samozřejmě i dobrý zámek – a to opět neznamená běžnou vložku za tisícovku z nejbližšího železářství. Ta nezastaví opravdu nikoho. Na jednu nedávnou tiskovou konferenci věnovanou zabezpečení domácností organizátoři přizvali zástupce Asociace českých lockpickerů – navzdory podezřelému názvu se nejedná o cech vykradačů, ale prostě šikovných lidí, kteří otevírání zámků berou jako svérázný sport. Poté, co lockpickeři předvedli své umění se šperháky na místních dveřích, následoval praktický workshop s novináři. Ač bych žádnou soutěž v manuální zručnosti ani náhodou nevyhrál, pod odborným vedením jsem zvládl s obyčejnou planžetou otevřít běžný zámek, jímž jsou podle představitelů asociace vybaveny zhruba tři čtvrtiny zdejších domácností, za necelou minutu. Lepší argument pro pořízení kvalitnější výbavy těžko hledat.

Když je zámek chytřejší než majitel Se zámky vyšších tříd už se vracíme do digitální éry. Další překážkou na cestě k zabezpečenému domovu jsou totiž podle odborníků běžné klíče. „Klíče se ztrácejí, dají se snadno okopírovat, v bezpečnosti jde o slabý článek,“tvrdí další bezpečnostní expert Antonín Terš. „Digitální nástroje jsou bezpečnější, navíc mají spoustu dalších funkcí.“

Digitální zámky lze odemykat a zamykat nejrůznějšími způsoby – tím nejjednodušším, ale také nejméně sexy nástrojem je číselník na dveřích, na kterém namačkáme kód. Proč ale zůstávat u něčeho tak obyčejného? K odemčení stačí třeba přejet prstem po displeji telefonu ve speciální aplikaci, samotný zámek lze odemknout pomocí otisku prstu... a jsou i vychytávky toho typu, že zámek sám rozpozná náš obličej a pustí nás dovnitř. Ještě nedávno by to znělo jako naprosté sci-fi, ovšem v dnešní době právě tohle zvládá skoro každý chytrý telefon včetně levných modelů. Není důvod, aby to neuměl zámek.

Tím ovšem funkce chytrých zámků nekončí. Přijela vám nečekaná návštěva a vy byste ji rádi pustili dál, ale nejste nablízku? Není problém, dveře se dají odemknout na dálku. Totéž v případě, že chcete domů pustit uklízečku nebo třeba kurýra, aby vám za dveře složil zásilku.

A ač to staromilcům může přijít divné, digitální klíče podle odborníků bezpečnost opravdu zvyšují. Jistě, člověku lze ukrást telefon. Ale pokud okradený není lehkomyslný hazardér, zloděj se nedostane ani do systému, i kdyby se jednalo o nejlepšího lockpickera na světě. A kdyby se do systému přece jenom dostal, stejně neotevře důležité aplikace, k nimž ovládání zámku nepochybně patří – ty mají vlastní ochranu, většinou též biometrickou.

Chytrých zámků je na trhu víc, k nejzajímavějším patří nedávno představený Yale Linus, který se začne prodávat na jaře. Disponuje většinou jmenovaných funkcí a podle Antonína Terše představuje velmi dobré řešení za slušnou (byť zatím nepotvrzenou) cenu.

Základním prvkem bezpečné domácnosti by podle odborníků mělo být něco zcela nedigitálního: pořádné dveře. Běžnou dřevotřísku zloděj vykopne na první pokus.

Digitální klíče bezpečnost opravdu zvyšují. Jistě, člověku lze ukrást telefon. Ale pokud okradený není lehkomyslný hazardér, zloděj se do systému nemá šanci dostat.

Byt z budoucnosti

Uvnitř domu či bytu pak můžete instalovat spoustu dalších zařízení pro chytrou a bezpečnou domácnost, možností je bezpočet. Základem jsou pochopitelně již inteligentní kamery – dnes jsou vesměs vybavené pohybovými senzory, takže spustí nahrávání teprve v případě, kdy se v domácnosti začne něco hýbat. A to něco musí být člověk – na psa nebo kočku nereagují. Kromě toho tu máme samostatné detektory pohybu i lidské přítomnosti, tlakové senzory pod koberec, senzory signalizující otevření dveří či oken, detektory hluku a podobně.

A protože se zabezpečení samozřejmě netýká jen zlodějů, patří do výbavy i detektory kouře a plynu, chytré plováky, které vás upozorní na vyteklou pračku nebo vanu, a spousta dalších věcí. Všechno se samozřejmě ovládá telefonem, díky němuž se také dozvíte, že se něco nevítaného děje. V internetových a kamenných obchodech toho najdete spoustu, ceny začínají na pár stovkách. Třeba Alza si ve svém showroomu v pražských Holešovicích zřídila speciální vzorovou chytrou domácnost, kde lze leccos z téhle techniky spatřit v praxi.

Ovšem pozor, má to jeden citelný háček. Ve světě chytrých domácností, do něhož zabezpečení patří, neexistuje žádný jednotný standard. Yale, Fibaro, Netatmo a další značky fungují na vlastních platformách, což znamená, že zařízení od jednoho výrobce bez problémů spolupracují spolu, ale pokud si třeba ke kamerovému systému dokoupíte kouřový senzor jiné značky, s kompatibilitou nejspíš vzniknou potíže. Vzniká tak masivní vendor lock neboli závislost na jednom výrobci, což je vážný problém. Výrobci si ho podle vlastních slov uvědomují, ale řešení (jednotná platforma typu Androidu) se zatím nenašlo.

Paradoxní riziko

A pak je tu ještě jeden problém, z hlediska bezpečnosti mnohem vážnější. Všechny tyhle hračky jsou totiž součástí tzv. internetu věcí – propojeného systému přístrojů, které spolu komunikují v domácí síti, většinou přes wi-fi. Ano, přesně v té síti, do které jsou zapojené i počítače a telefony se všemi bankovními aplikacemi, důvěrnými e-maily a bůhvíčím ještě. Že je tohle všechno v bezpečí, protože přece máte na počítači antivirus? Jen částečně – málokoho napadne podobně silným nástrojem chránit i dveřní senzor nebo detektor kouře.

Už jste někdy slyšeli tu okřídlenou větu, že každý řetěz je jen tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek? Tak právě na tuhle situaci sedí jako ulitá. Je to paradox, ale zabezpečovací zařízení se může stát ideální bránou k útoku na váš domov, byť útočníkem nebude zloděj se šperhákem, ale spíš hacker.

„Zařízení pro chytrou domácnost v dnešní době představují vůbec nejzranitelnější součást běžných sítí,“potvrzuje Filip Chytrý z firmy Avast, což je světová špička v digitální bezpečnosti. „Dají se využít především v rámci takzvaného botnetu, což je něco jako armáda počítačů a dalších zařízení, kterou útočník hromadně ovládá a nutí provozovat nejrůznější nekalosti. Klasickým příkladem využití botnetů jsou řízené útoky na nejrůznější weby – když se vám najednou pokouší zobrazit stránku několik milionů uživatelů, server to nevydrží a web je vyřazen z provozu. A v poslední době se takhle zotročených zařízení využívá hlavně k těžbě kryptoměn.“

Jak se před podobnými útoky chránit? Na podrobnější vysvětlení není v tomhle článku místo, ale dobrým základem je pořádný zabezpečený wi-fi router.

„Pokud si někdo koupí router na Aliexpresu za pět stovek, říká si o problém,“tvrdí Chytrý. Bezpečnou alternativu nabízí kupříkladu samotný Avast, další možností je Smart Box, o němž byla řeč v úvodu. Každopádně se těch pár tisíc doporučuje investovat, jinak člověk může velmi litovat.