Ve Smetanových stopách
V Plzni tento týden začal festival Smetanovské dny. Vzdá hold Beethovenovi a ukáže, jak lidé kdysi trávili volný čas
Před 180 lety se mladý Bedřich Smetana chystal do Plzně, aby tu na popud otce dokončil gymnaziální studia. Dohlédnout na něj měl jeho o 23 roků starší bratranec Josef František Smetana, profesor zdejšího premonstrátského gymnázia. Než v srpnu 1843 odmaturoval, stihl student Smetana mnohé. Účastnit se zde hojně společenského života, navázat hluboký vztah se svojí pozdější první ženou Kateřinou Kolářovou – a začít komponovat. Drobnější skladby pro klavír, třeba Jiřinkovou polku či Ze studentského života nebo Vzpomínku na Plzeň, ale i orchestrální Kvapík bajadér či komorní Fantasii na českou píseň. Dochovaných skladeb jsou, včetně úplně první Louisiny polky, téměř dvě desítky
A především – definitivně se tu rozhodl věnovat už výhradně hudbě. „S pomocí Boží budu jednou v technice Lisztem a v komponování Mozartem,“zapsal si do deníku 23. ledna 1843. V Plzni mají Josef František Smetana i Bedřich sochy, hudební velikán navíc festival – Smetanovské dny. Ty letos dospěly do 40. ročníku.
Unikátní platforma
U zrodu festivalu stáli tehdejší dirigent opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Ivan Pařík a vysokoškolský pedagog, hudební teoretik Antonín Špelda. První byl jeho iniciátorem, druhý jej autoritou prosazoval a zaštiťoval. „Měl jsem za to, že Plzeň by se měla k odkazu Bedřicha Smetany přihlásit,“ohlíží se dnes dirigent Ivan Pařík. Už na podzim 1979 proto navrhl městu každoroční smetanovský festival. Během roku příprav se návrh koncepčně rozvinul do podoby víceoborové – hudba, divadlo, výtvarné umění –, založené na originálním, do té doby nepoužitém principu s odborným mezinárodním sympoziem. Zde měli v těsné dramaturgické souvislosti s uměleckými produkcemi diskutovat i přednášet vědci různých společenskovědních disciplín.
„Do českých stojatých vod tak vtrhla kulturní událost, která se zvlášť v době normalizace stala i unikátní platformou pro otevřenou, necenzurovanou diskusi, přinášela nové podněty a inspirace,“dodává Gabriela Špalková, autorka panelové výstavy k festivalu i budoucí knihy o něm; vyjít má na podzim. Pod taktovkou Ivana Paříka festival 26. února 1981 vkročil do života, on sám s operním souborem nastudoval v novodobé světové premiéře jako magnet startovního ročníku i koncertní provedení opery Smetanova současníka Karla Šebora Templáři na Moravě.
Boření dogmat
Jednotící téma se každým rokem měnilo, vždy je však komplexně spjato s českou kulturou 19. století. Namátkou: Divadlo, Člověk a příroda, Sen a ideál, Umění a civilizace… Nechyběly ani odkazy k dílu Williama Shakespeara, z něhož čerpal i Smetana, česká premiéra nalezené Mozartovy opery Zaidé či nejstarší filmová verze Prodané nevěsty z roku 1922. A rostoucí důraz na světový repertoár.
„V předlistopadové éře byl festival často i terčem nervózní kritiky ze strany komunistických funkcionářů, vadilo jim jeho programové hledačství a boření dogmat,“poznamenává Špalková. Opakovaně hrozilo prý dokonce zrušení Smetanovských dnů, k čemuž naštěstí nedošlo. Faktický zákaz zabránil ale například na jaře 1989 uvést už ohlášenou satirickou komedii Nikolaje Erdmana Sebevrah v podání studia Ypsilon. Paradoxně během ročníku s podtitulem Smích v umění.
„Možná i současnost zatoužila náhle stát se předmětem ‚smíchologického‘ zkoumání. Bylo-li však téma ‚Smích v umění‘, šlo především o Umění smíchu – a smích, ve který se změnil prvotní úžas nad zákazem, byl naopak výsměchem kulturnímu neumětelství a ignorantství,“zhodnotilo tehdy režimní krok Svobodné slovo. Třeba právě tento zákaz a reakce na něj v oficiálním tisku byly předzvěstí společenských změn, které nastaly půl roku po Smetanovských dnech.
A ročník letošní? Složí hold i Ludwigu van Beethovenovi, od jehož narození uplyne v prosinci 250 let, souborným provedením jeho 18 smyčcových kvartetů. Motto sympozia o podobách trávení volného času reflektují hned tři výstavy. Nastiňují, jak lidé tehdy odpočívali. Inspirativní festivalový odpočinek (nejen) s hudbou začíná i teď. Potrvá měsíc.
40. Smetanovské dny, Plzeň, 27. 2. – 26. 3.