Slovensko zvolilo změnu
Na druhém místě, pokud jde o počet získaných preferenčních hlasů, skončil dosavadní premiér Peter Pellegrini. Jeho podpořilo na celém Slovensku přes 413 tisíc voličů.
S výjimkou několika okresů na východě a na severozápadě země uspělo OĽaNO prakticky ve všech částech Slovenska. Vůbec nejvíc hlasů (38,6 procenta) získalo v západoslovenském okrese Skalica, nejméně (15,2 procenta) v okrese Medzilaborce na východním Slovensku.
Do 150členné Národní rady se dostalo šest subjektů. Kromě OĽaNO a sociálnědemokratického Smeru ještě pravicoví radikálové z Ľudovej strany Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotleby, populistické hnutí Sme rodina, pravicově liberální uskupení Sloboda a solidarita (SaS) a ještě strana Za ľudí, kterou loni na podzim založil bývalý slovenský prezident Andrej Kiska.
Za smolaře parlamentních voleb je možné označit levicově liberální koalici Progresívne Slovensko / Spolu, která se se ziskem 6,97 procenta těsně nedostala do parlamentu. Protože kandidovala jako dvoučlenná koalice, potřebovala na zisk mandátů překonat hranici sedmi procent. V konečném součtu jí chybělo přesně Šest uskupení v novém parlamentu 926 hlasů. Při volbách do Evropského parlamentu z května loňského roku přitom PS/Spolu získala ještě přes dvacet procent hlasů a eurovolby na Slovensku vyhrála.
K Progresívnemu Slovensku má blízko i současná prezidentka Zuzana Čaputová, který byla před svým zvolením do čela státu i nějakou dobou jeho místopředsedkyní.
Maďaři jsou poprvé mimo parlament
Smutek zavládl i u dvou tradičních politických uskupení, pro něž také zůstaly brány parlamentu uzavřeny: křesťanské demokraty (KDH), kteří byli mimo Národní radu už poslední čtyři roky, a pro Slovenskou národní stranu (SNS), jež byla součástí dosavadní vládní koalice.
Naprázdno vyšly vůbec poprvé od svobodných voleb v roce 1990 i strany hájící zájmy maďarské menšiny. V politice tak například po třiceti letech skončil místopředseda parlamentu za slovensko-maďarskou stranu Most-Híd, Béla Bugár, který jako jeden z mála aktivních politiků pamatoval doby, kdy existoval československý federální parlament.
Kvůli tomu, že pod hranicí pěti procent těsně zůstal relativně velký počet stran, propadl při letošních volbách rekordní počet hlasů. Bylo jich nakonec 28 procent, což odpovídá více než 800 tisícům hlasů.
Volební vítěz Matovič usiluje o vytvoření vlády spolu se Sulíkovou SaS a Kiskovou stranou Za ľudí. Dohromady mají 78 ze 150 poslanců. Šéf OĽaNO by ale rád přibral do koalice i hnutí Sme rodina podnikatele Borise Kollára, a to s cílem získat ústavní většinu.
Matovič chce tímto způsobem dosáhnout zásadní změny ve fungování soudů a zbavit je, jak on tvrdí, zkorumpovaných soudců. Na to ovšem potřebuje změnu ústavy. Ze stejného důvodu také plánuje očistu policie, a proto usiluje především o obsazení ministerstva vnitra.
Komentář k tématu čtěte na straně 10