Kdo nechtěl Fica, hlasoval pro Matoviče
LN Co rozhodlo o výsledku slovenských voleb a hlavně jak to, že podpora pro hnutí Igora Matoviče za poslední týdny tak výrazně narostla?
Pomohly mu určitě i neoficiální průzkumy, které nesměly být 14 dní před volbami kvůli moratoriu zveřejněny. Ukázaly, že pokud má někdo reálnou šanci porazit Smer, tak je to právě Matovič. Mnoho lidí možná kvůli tomu přehodnotilo původní rozhodnutí hlasovat pro někoho jiného.
Druhý důvod je, že Matovič se vymezoval prakticky pouze vůči Smeru, zatímco jiné strany si buď nechtěly zavřít dveře pro možnou spolupráci s dosavadní hlavní vládní stranou, nebo se vymezovaly vůči jiným. To je případ liberální koalice Progresívne Slovensko/Spolu, která si jako soupeře vybrala radikály z Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotleby. Tím se ovšem ne úplně strefila do tématu, po kterém byla ve společnosti největší poptávka, což byla touha poslat Smer do opozice.
LN Dojde u Smeru po prohraných volbách k nějaké katarzi? Skončí dlouholetý stranický šéf a expremiér Robert Fico?
Jsem skeptický, protože dosavadní premiér za Smer Peter Pellegrini nikdy nestál o to být předsedou. Do všech úřadů se dostal namísto někoho jiného, kdo musel odejít kvůli skandálu či pochybení. Tak se stal šéfem parlamentu, ministrem školství a po vraždě Jána Kuciaka i předsedou vlády. S Ficem o čelo strany zápasit nebude, takže bude na bývalém premiérovi, zda odejde (včera Fico oznámil, že to neplánuje – pozn. red).
LN Smeru zůstala podpora pouze na východě a částečně na severozápadě země. Před osmi lety měl přes 40 procent a Slovensku dominoval. Co se stalo?
Ústup ze slávy začal už v době, kdy Smer vládl v letech 2012 až 2016 sám. Strana toho nevyužila k zásadním reformám, byla to udržovací vláda, která pouze reagovala na události. Věrnost voličů se snažila zajistit sociálními balíčky, ale to byly jednorázové záležitosti hraničící s volební korupcí.
Chyběla širší strategie. A pro období 2016 až 2020 byla zlomová vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky, respektive všechno, co pak vyplavalo na povrch.
Konfrontační politický styl, který šéf vítězného hnutí OĽaNO kultivoval jako opoziční politik, se může u něj jakožto potenciálního premiéra časem negativně projevit, soudí politolog z Komenského univerzity v Bratislavě Pavel Baboš.
LN Poprvé od roku 1990 nebudou mít v parlamentu zastoupení maďarské strany. Může z toho být problém?
Z krátkodobého hlediska rapidní zhoršení vztahů neočekávám, i proto, že žádná ze stran, které nyní zřejmě vytvoří vládu, nevykazuje nacionalistické tendence. Z dlouhodobého hlediska je ale samozřejmě lepší, když mají menšiny zastoupení v parlamentu. Asi se to neobejde bez toho, aniž by si stávající maďarské subjekty k sobě pokusily najít cestu.
Je ale zajímavé, že na základě několika detailních průzkumů, které jsem měl možnost vidět, je pouze pro polovinu voličů maďarské národnosti na Slovensku otázka etnicity směrodatná. Takže druhá polovina se rozhoduje na základě socioekonomických kritérií a vlastní životní situace.
LN Jako pravděpodobný premiér bude muset Igor Matovič odložit politický aktivismus a namísto toho hledat kompromisy ve vládě. Bude schopný se takto přeorientovat?
To se dost těžko odhaduje. Hlavně teď před volbami vystupoval v řadě diskusí smířlivě. Otázkou je, co bude, až se dostane pod tlak nejrůznějších okolností. Při takovéto zátěži už není moc času na sobě pracovat. Pak se projeví to, co má člověk uložené hlouběji, a tam se obávám, že se Matovič začne opět projevovat jako v dobách, kdy byl v opozici.
LN Takže spíš konfrontačně?
Ano. Zároveň to nemusí znamenat automatický konec vlády. Někdy není takováto razance špatná, aby například vládní partneři poznali, kde jsou jejich meze. Pravidelně toho využíval i Robert Fico.