Nejsme banka bohatých ani chudých
John Arthur Hollows (64)
„V reakci na růst sazeb ČNB jsme vkladatelům nabídli vyšší úrok. A více půjčujeme společnostem, které přispívají k bohatství společnosti,“říká v rozhovoru pro LN šéf nejziskovější české banky ČSOB John Hollows .Tasi za minulý rok připsala necelých 20 miliard čistého zisku.
LN Za loňský rok měla ČSOB o celou čtvrtinu vyšší čistý zisk než za rok 2018. Co byly hlavní zdroje vašeho rekordního růstu?
Většina z těch 19,7 miliardy čistého zisku je jako u každé banky tažena půjčkami. A hlavně zvýšením čistého úrokového výnosu. Celkový objem našich půjček loni vzrostl o pět procent. Něco z toho byly hypotéky, ale většina především firemní úvěry. A spolu s tím, jak půjčujeme, drobným klientům i firmám, si samozřejmě účtujeme také poplatky a provize. Kromě toho jsme loni měli v našem zisku také jednorázovou položku spojenou se získáním stoprocentního podílu v Českomoravské stavební spořitelně.
LN Pokud jde o růst úvěrů, co je vaše hlavní síla?
Jsme lídr hypotečního trhu, náš podíl dosahuje třiceti procent. Tradičně velmi silní jsme také v korporátních úvěrech, tedy úvěrech podnikům, a v projektovém financování. Pokud jde o korporátní financování a hypotéky, náš podíl zůstal stabilní. Ale za poslední roky jsme zaznamenali růst v oblasti úvěrů pro malé a střední podniky, loni se nám podařilo zvýšit náš tržní podíl.
LN ČSOB mají lidé zapsanou především jako banku pro zahraniční obchod a velké společnosti. Proč tedy nyní zrovna malé a střední podniky?
Hlavním motorem na trhu malých a středních podniků je schopnost půjčovat za rozumných podmínek. A podílí se na tom naše síť, která je rozprostřená po celé republice. Velice často jsou totiž malé a střední podniky lokálně ukotvené a potřebují poradenství, které bere v úvahu všechny místní aspekty. Kromě toho jsou z podstaty věci malé a střední podniky v porovnání s velkými korporacemi méně složité. A můžeme jim také nabízet celou řadu produktů, jako jsou třeba pojišťovací či leasingové služby.
LN Tohle dělá dojem, že se ČSOB posouvá do jiného než tradičního zákaznického segmentu.
Historicky, ještě v dobách socialismu, byla ČSOB bankou pro vývozní a dovozní operace, tedy pro zahraniční obchod. Proto jsme měli pověst banky zaměřené na korporátní klientelu. Segment malých a středních firem byl možná v minulosti z hlediska našeho zaměření trošku podhodnocen.
Přelomový byl pak pro nás rok 2000, kdy jsme na sebe vzali zodpovědnost za budoucnost IPB, a tím také za velkou část drobných střadatelů. A tak se nám teprve za posledních pět let podařilo zvýšit podíl na trhu úvěrů pro malé a střední podniky.
Pokud jde o vnímání naší značky, v minulosti si mnoho lidí spojovalo ČSOB s bankou pro bohaté lidi. Ale ve skutečnosti jsme vždy měli velkou zákaznickou bázi. Máme 4,2 milionu zákazníků.
LN Kde chcete být třeba za pět, za deset let? V jakém zákaznickém segmentu?
Budeme pokračovat v tom, že chceme být komplexní finanční institucí pro všechny občany i všechny podniky. A tak se nesoustřeďujeme nijak zvlášť na skupiny zákazníků, ale spíš na způsob, kterým s námi klienti chtějí komunikovat. Loni jsme utratili 1,3 miliardy korun za vylepšení informačních technologií. Protože přesun k digitálním technologiím je ohromně rychlý, a to u všech typů klientů.
Každý z těch klientů bude někdy, v určitém okamžiku, chtít s někým hovořit. A pro nás je velmi důležité toto osobní setkání umožnit, ať už půjde o setkání tváří v tvář, nebo pomocí technologií typu Skype. My už neuvažujeme o klientech v tom smyslu, zda jsou bohatí, méně bohatí, či chudí. Spíš jakým způsobem s námi chtějí vstupovat do kontaktu.
LN Nějaká skupina zákazníků ale pro vás prioritní je...
Naše největší divize je drobné bankovnictví. A to pro nás bude nejdůležitějším sektorem podnikání i nadále. Spousta lidí má představu, že bankovnictví spočívá v půjčování velkým korporacím. Ale opravdu velice důležitou součástí naší činnosti je poskytování služeb běžným občanům. Proto je pro nás důležité se zaměřit na to, co od nás klienti očekávají.
Spousta zákazníků se například obává klimatických změn. Mnoho našich klientů také citlivě vnímá záležitosti týkající se genderové diverzity. A to se odráží také v naší strategii poskytování úvěrů i v péči o pracovní prostředí. Vnímání hodnot, které jsou pro naše klienty i zaměstnance důležité, pro nás bude hrát čím dál větší roli.
LN Považujete komunikaci a důraz na hodnoty za svou hlavní konkurenční výhodu?
Jsem přesvědčen, že veřejnost považuje takzvanou udržitelnost za důležité téma, řešit ji budou všechny společnosti, všechny firmy. Za konkurenční výhodu považujeme náš koncept digitálnosti kombinovaný s lidským přístupem. Všechny rutinní transakce by mělo být možné provádět rychle a bezpečně prostřednictvím digitálních prostředků.
Ale tam, kde jde o nějakou složitější otázku, která je významná pro celou rodinu, bychom měli být schopni poskytovat vstřícné lidské poradenství. A přesně v místě a čase, kde to ti lidé potřebují. Dříve se mělo za to, že určitým privilegiem lidí, kteří žijí ve městě, je to, že mohou navštívit pobočku a hovořit se svým bankéřem. My tuto představu bouráme. Chceme být dostupní vždy a všude.
LN Mluvíte o samých úspěších a pozitivech. Má ČSOB vůbec nějaké problémy?
Jsme nejziskovější banka. A když je banka nejziskovější, je největším úkolem najít cestu, jak v tom pokračovat a ještě to zlepšit. A to je v podstatě problém celého trhu. Takže úkol, před kterým stojíme, je dále zlepšovat produkty a služby.
LN Máte něco konkrétního, čím to „natřete“konkurenci?
Máme celou řadu technologických novinek, jako je třeba robotický bankéř. Ale tou hlavní výzvou je, jak se neustále přizpůsobovat. Chování klientů se v současné době velice rychle mění. Před pěti lety spousta lidí chtěla internetové bankovnictví. Dnes chce většina z nich bankovnictví v mobilu. A tak musíme rychle přesunout většinu investic směrem k mobilnímu bankovnictví a ubrat na internetovém bankovnictví.
Další věc – většina lidí dnes nechce chodit někam do kanceláře, na pobočku. A protože se tímto směrem mění chování, klademe si otázku: Má smysl na tohle zareagovat? Jsme do jisté míry staromódní institucí i proto, že už existujeme velice dlouhou dobu. A jsme zvyklí na to, že naše zlepšení jsou vždycky krok po kroku. Ale v současné době musíme být připraveni na to, že se dějí zásadní změny, a to velice rychle.
LN Máte na to dostatek kvalifikovaných lidí?
Myslím, že nikdy nemůžete mít dostatek lidí. V současnosti například máme tisíc specialistů v oboru informačních technologií a dalších asi tisíc, kteří jsou přímo z byznysu, ale jsou v neustálém kontaktu se specialisty na IT. A v tomto smyslu se z nás vlastně stává IT společnost. Snažíme se přitahovat lidi výborným finančním ohodnocením, ale také pracovním prostředím. Lidé okolo IT totiž mají jiný styl práce a jsou jinak mentálně nastaveni než lidé, kteří tradičně pracovali v bankovnictví. Každý měsíc se snažíme nabrat dalších sto lidí, část lidí ovšem ztrácíme. Česká republika je totiž dobrým, ale zároveň i špatným místem pro podnikání. To dobré je, že je tu spousta výborně kvalifikovaných lidí. To špatné, že se o ně taháme s konkurencí.
LN Loni jste zrušili některé pobočky. Počítáte s dalším zeštíhlováním sítě?
Můžeme uzavírat pobočky v určitých lokalitách, ale jinde můžeme naopak nové pobočky zřizovat. Ze tří největších českých bank máme nejmenší počet poboček. Ale naším závazkem je vytvářet pevná spojení, komunitu s našimi klienty. Myslíme si, že není správné uvažovat jen o tom, jaký počet poboček máme.
Máme například na dva tisíce pojišťovacích agentů, kteří působí po celé republice. A více než tisíc agentů, kteří se specializují na stavební spoření. Spolupracujeme kromě toho s mnoha pojišťovacími makléři, kteří působí na různých místech Česka. A máme v naší síti pobočky České pošty. V budoucnu možná otevřeme nějaká centra či fyzický prostor určený pro setkávání našich zástupců s klienty, který se nebude jmenovat pobočka, protože toto označení je reliktem minulosti.
LN Česká národní banka zvýšila svou základní sazbu. ČSOB v reakci na to zvýšila úrokovou sazbu u vkladů. Jak to dopadne na úvěry?
Naše základní sazba v reakci na růst repo sazby ČNB poroste. Ale to nebude mít žádný vliv na naši úrokovou marži.
LN Takže to znamená, že se úroková sazba u úvěrů zvýší o 0,25 procenta?
Takhle mechanicky to neplatí vždy. Ale referenční sazba roste, a tak našim vkladatelům budeme muset zaplatit více. A pochopitelně musíme získat tyto prostředky tím, že více naúčtujeme našim dlužníkům. Marže, kterou si účtujeme, je částečně zisková, ale zároveň je to rezerva na ztráty z nesplacených úvěrů. Loni byla naše průměrná marže těsně nad třemi procenty. Ale takto vysokou
Absolvoval obor právo
■
a ekonomie na Sidney Sussex College na univerzitě v Cambridgi.
Jeho další cesta vedla do
■
bankovního sektoru. Působil na řadě postů v Londýně, Hongkongu, Šanghaji i Singapuru.
V letech 2003 až 2006 stál
■ v čele maďarské K&H Bank, člena belgické skupiny KBC, pod niž od roku 2007 stoprocentně spadá i ČSOB.
Poté byl až do roku 2009
■
ředitelem divize pro střední a východní Evropu a o rok později si k této aprobaci přibral ještě Rusko.
V letech 2010 až 2014 byl
■
zodpovědný za řízení rizik celé skupiny KBC.
Od roku 2014 je předsedou
■
představenstva a výkonným ředitelem ČSOB. S bankou je v užším kontaktu od roku 2006, kdy se stal členem její dozorčí rady a předsedou výboru pro audit.
LN Lidé v České republice se často zlobí, že se s nimi banky více nedělí o své zisky. Myslí si, že když si banky ukládají peníze u ČNB za 2,25 procenta, měly by jim dát vyšší úrokovou sazbu z vkladů než něco přes jedno procento. Nehledě na to, že bankám výrazně rostou zisky.
Těmto úvahám rozumím. A v návaznosti na to, jak centrálně nastavovaná sazba roste, jsme vkladatelům nabídli vyšší úrok. Také investujeme do nových produktů a služeb. A více půjčujeme společnostem, které vytvářejí pracovní místa a přispívají k bohatství společnosti. Z tohoto důvodu se také angažujeme ve vytvoření Fondu národního rozvoje, z něhož by se měla udržovat a rozvíjet hlavně infrastruktura.
LN Jak dlouho jsou v Česku udržitelné nezáporné úrokové sazby, když v EU už jsou některé sazby pod nulou?
Myslím, že to bude záležet na tom, jak dlouho bude Česká republika schopna si udržet zdravou ekonomiku, která roste rychleji než v ostatních zemích. A když se zeptáte kteréhokoliv ekonoma, určitě bude hovořit o nejistotě, která je způsobena nejen obchodními konflikty, ale i jevy, jako je epidemie koronaviru z Číny.
Ale musím říci, že v následujícím období řekněme dvou tří let jsme – pokud jde o Českou republiku – pozitivně naladěni. Očekáváme, že vaše země bude schopna pokračovat v hospodářském růstu, že se jí podaří kontrolovat inflaci a že pro investory zůstane velmi atraktivní.
Já jsem v bankovnictví už více než čtyři desítky let a mohu vám říci, že ekonomové vidí výhledy zpravidla temně, než aby byli optimističtí. Nechci se ale pouštět do nějakých komentářů, není to můj byznys. Náš obchodní plán vychází z pozitivních očekávání.
Dříve se mělo za to, že určitým privilegiem lidí žijících ve městě je to, že mohou navštívit pobočku a hovořit se svým bankéřem. My tuto představu bouráme. Chceme být dostupní vždy a všude.
Chování klientů bank se v současné době velice rychle mění. Lidé už dnes nechtějí chodit někam na pobočku. Před pěti lety chtěli internetové bankovnictví, dnes chce většina z nich bankovnictví v mobilu.
LN Jak se vám žije v České republice? Chodíte tady také někdy – třeba s kolegy – na pivo?
Já nepiju pivo ani jiný alkohol. Ale Praha je dostatečně atraktivní město, aby si tam člověk užil i jiné radosti než jenom pivo. S manželkou velmi rádi chodíme do pražských restaurací nebo třeba na koncerty do Rudolfina.