České banky vydělávají
Babiš je ve svém tlaku na banky v konfliktu zájmů. Výše úroků se přímo odráží v jeho majetku. Ve své kritice bank argumentuje mladými rodinami a firmami, které se obtížněji dostávají k penězům. Koncern Agrofert (vlastní i společnost Mafra, která vydává Lidové noviny) sice Babiš neřídí ani nevlastní, je ale tím, kdo z lepších zisků firmy jako konečný příjemce získá.
Agrofert podle výroční zprávy na konci roku 2018 dlužil bankám 44 miliard korun. Každé snížení sazeb centrální banky pro něj znamená o desítky milionů vyšší zisk a každé zvýšení sazeb naopak vede k horšímu hospodaření. To se ale týká prakticky každé české firmy s větším zadlužením. Některé to vede k většímu využívání zahraničních bank, které v současnosti nabízejí nižší úroky.
Proč ne méně?
Dělit se o zisky banky nic nenutí. Jen minimum klientů přejde kvůli špatně úročeným vkladům k jiné bance. Pro bankéře je také jednodušší vydělat 2,25 procenta bezrizikovým a bezpracným uložením peněz u ČNB než s jen minimálně vyšším výnosem tyto peníze s rizikem a prací navíc půjčovat například na hypotékách nebo firmám na jejich projekty.
Babiš se proto pustil i do tlaku na ČNB, aby to změnila a k bankám nebyla tak štědrá. „Bohatě by podle mě stačilo, aby banky za depozita u ČNB dostávaly ne 2,25, ale třeba jen 0,5 procenta, ale pokud je ČNB tak štědře dotuje, měly by držely úvěry, půjčky a hypotéky na nízké úrovni,“uvažuje Babiš. Dodává, že v eurozóně musí komerční banky Evropské centrální bance naopak platit 0,5 procenta za to, že si k ní peníze uloží.
Česká národní banka ale neúročí vklady bank takto vysoko proto, čistý zisk, v miliardách Kč aby zvyšovala jejich zisky. Teorie říká, že čím více peněz bankám ČNB nabídne, tím méně budou banky půjčovat a tím spíše si lidé u nich uloží peníze. Ve výsledku se bude méně utrácet a ceny v obchodech porostou pomaleji. Centrální banka tak nyní dává přednost brzdění inflace, protože ta je pro většinu bankovní rady větší hrozbou než zpomalování ekonomiky.
Za zdražování podle analytiků může rychlý růst mezd i důchodů.
V lednu bylo o 3,6 procenta dráže než ve stejném období minulého roku. Jen oproti předchozímu měsíci inflace vzrostla o 1,5 procenta. Takové tempo zdražování tu nebylo osm let. Naopak v eurozóně ECB nemusí bojovat s vysokou inflací, za riziko považuje zpomalování ekonomiky.
„Pomocí úroků, které vyplácíme komerčním bankám, je udržována cenová stabilita, což je hlavní úkol centrální banky,“říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Proto podle ní banka v posledních třech letech sazby zvyšovala z původních 0,05 procenta na stávajících 2,25 procenta. „Nebýt dosavadního zvyšování úrokových sazeb, byla by dnes inflace výrazně vyšší,“dodává. Zmiňuje také, že vyšší úrokové sazby neznamenají pro banky bezpracný vyšší zisk. Vstupují i do jejich nákladů. Podle Kysilky budou mít banky problém, až inflace zase klesne.
ČNB odmítá i kritiku, že její regulace neumožňuje mladým rodinám dosáhnout na hypotéku. Vysvětluje, že právě hypoteční krize vedla před třinácti lety ke startu globální ekonomické krize.
Zisky bank chtěli politici ještě před rokem zdanit speciální sektorovou daní. Po kritice nakonec došlo ke kompromisu. Banky se vyhnou nové dani, ale budou přispívat do Národního rozvojového fondu. Ten má sloužit k financování státních investičních projektů. Z pohledu bank nejde o dar, ale o ekvivalent půjčky státu.