Co vyhrálo na Slovensku
Parlamentní volby na Slovensku měly strhující finále a překvapující vyústění. Nepamatuju se, že bych kvůli jiným parlamentním volbám než slovenským vydržel do půlnoci, abych se podíval na výsledky. Vydržel jsem jen u těch slovenských. U těch posledních slovenských, ty předchozí jsem sledoval až ráno u kafe.
Společný jmenovatel české a slovenské politiky je zřejmě – mimo jiné – zjitřenost. Nálada je nervózní. Na scéně už nejsou voliči, na scéně jsou stoupenci a protivníci. Každý je někoho a něčeho stoupenec a protivník. Těžko se tomu vyhnout.
Na Slovensku je to, zdá se, ještě ostřejší. Naposledy jsem tam byl se ženou a přáteli podívat se na bratislavské vánoční trhy. Silnice byly oblepené plakáty Kotlebových fašistů, ždímala se v nich kauza vyhozeného kotlebovského poslance, jmenovaného za mučedníka. To ty volby ale dopadnou, říkali jsme si. No a dopadly. Kotlebovci to ani nevyhráli, ani neprohráli. Propadli se do nudného průměru.
Z pohledu zvenčí, a jiný neumím nabídnout, je výsledek jaksi udivující. Politická sestava zaštítěná prezidentkou Čaputovou to prohrála o fous. Stačilo pár hlasů a do parlamentu by se dostala, pár hlasů se nedostavilo.
Vyhrála formace Igora Matoviče. Nezasvěceného pozorovatele, tím myslím sebe, může překvapit pár detailů.
Matovič stojí v čele hnutí. Jakmile je něco hnutí, tak by se to dalo označit visačkou PYTEL BLECH. Obsah se dá udržet v pytli bičem, to u nás dělá majitel hnutí ANO Babiš. Anebo se ty blechy rozeskáčou všude kolem. Matovičovo hnutí má název Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Tak tedy Obyčejní lidé, to je něco jako Zemanových Spodních deset milionů. Obyčejní lidé, to je opak těch neobyčejných lidí. Na ty poukázal tady v Lidovkách Jan Štern, to jsou ti, kdo mají pravdu, kdežto ti, co jich je víc, jsou lůzři, ti, co všechno prošvihli. Těm když pomohou nezávislé osobnosti, nastane blažený stav ideálního státu. Neobyčejní lidé, kteří mají pravdu, ale ne hlasy voličů, budou nespokojení. Asi proti Matovičovi vyrukují.
Náš ochránce obyčejných lidí Babiš nese na zádech krosnu se zátěží Agrofert a Média. Ta mu v politice nedovolí létat, ale ani pořádně chodit, spíš jen klopýtat. A co Matovič?
Vydavatelství regionPress je slovenský vydavatelský moloch.
Matovič byl tak inteligentní, že firmu napsal na manželku. Teprve po třech letech šel do politiky. Babiš se k témuž nechal donutit přes lex Babiš. Princip je ale stejný. Matovič je přes manželku mediální magnát. Koblihy nerozdává, ale dovede rozesmát. Zaparkuje na přechodu a nechá se sebrat policií, aby dokázal, že poslanci mají nehorázné výhody. To je fór, který zaslouží potlesk. Je to ale základ pro konzistentní politiku? Já si tedy myslím, že ne, ale mohu se mýlit. Každopádně je Matovič zábavná figura. Aspoň se Slováci pobaví a my s nimi.
ONDŘEJ NEFF