Otec zakladatel na bicyklu
Všichni vědí, že Masaryk jezdil na koni. Obraz důstojného starce v sedle hnědáka Hektora se stal součástí masarykovského prezidentského mýtu. Masaryk přitom na koni začal jezdit až během svého válečného pobytu v Anglii – a do té doby byl vášnivým cyklistou.
Většina vzpomínek na cyklistu Masaryka pochází z prvního desetiletí 20. století, tedy z doby, kdy mu bylo mezi padesáti a šedesáti. Masaryk jezdil na kole sám i s celou rodinou. Spisovatel Josef Laichter, bratr známého nakladatele, ve svých pamětech píše, jak potkal Masarykovy na kole na silnici k Jílovišti, když se vraceli z výletu na Karlštejn. Lékař Zdeněk Foustka zase vzpomínal, jak ho Masaryk navštívil v roce 1905 nebo 1906 v Kročehlavech (dnes součást Kladna): „Přijel jednoho odpůldne z Prahy k nám na kole, u nás posvačil a zase osvěžen vrátil se ke své práci do Prahy.“
Některé Masarykovy výlety na kole by se i dnes daly považovat za slušné sportovní výkony. V létě roku 1905 například navštívil svého přítele, filozofa Františka Drtinu, v jeho rodném Hněvšíně. Tato osada, dnes součást Chotilska, byla tehdy velmi obtížně dostupná, asfaltové nebo dlážděné silnice neexistovaly a cyklistu by mohl odradit i velmi kopcovitý středočeský terén.
Ne tak ale Masaryka. Drtinova dcera Olga na návštěvu vzpomínala: „Nejprve přijela mládež – Olga a Jeník – předvoj asi hodinu před panem profesorem. Sesedli jsme se pak všichni v jídelně kolem stolu a vyhlíželi oknem, kdy se v lese na kopci objeví bílá turistická košile. Při tom napjatém očekávání bylo velmi veselo, poněvadž Jeník svým humorným způsobem nás konejšil: ‚Ale to si ještě hezkou chvilku počkáte; tata si vždycky namíří přímo na švestku a příkop u cesty jej přitahuje magickou mocí, takže mu cesta bude déle trvat!‘ Bylo toho dne horko, a tak asi cyklistický výlet profesora Masaryka pro Hněvšín příliš nenadchl.“Od tehdejšího Masarykova bytu v Thunovské ulici na Malé Straně je to dnes do Hněvšína na kole nejkratší cestou přes 50 kilometrů.
Masaryk dle vzpomínek svých přátel nejezdil na kole jen po Praze a z Prahy, ale také během svých pobytů na letních bytech na Žabárně u Valašského Meziříčí v létě 1905 i o rok později v Krucemburku u Žďáru nad Sázavou. Z Žabárny jezdil pravidelně přednášet v rámci univerzitních extenzí o noetice do Hranic, tedy asi třicet kilometrů. Podle pamětí Jaroslava Janáčka Masaryk na kole nejen jezdil, ale projevoval také živý zájem o jeho technické vybavení.
K obrazu zakladatele demokratického státu, od jehož narození uplyne v sobotu 170 let, se bicykl hodí určitě lépe než aristokratický oř. Škoda tedy, že se zatím nenalezla žádná fotografie Masaryka – cyklisty, ani bližší podrobnosti o tom, na jakém kole jezdil.
K obrazu zakladatele demokratického státu, od jehož narození uplyne v sobotu 170 let, se bicykl hodí určitě lépe než aristokratický oř