Nestresujte se ve frontě na mouku
Zavřít preventivně na dva týdny Univerzitu Karlovu v Praze je podle jejího rektora Tomáše Zimy nesmysl, který by ničemu nepomohl. Coby absolvent medicíny zároveň říká, že vystresovaný organismus je náchylnější k jakékoliv infekci.
LN Některé univerzity zrušily v souvislosti s koronavirem na dva týdny výuku. Nebylo by dobré přistoupit k tomu na všech univerzitách v Česku, už s ohledem na to, že je tam velká koncentrace lidí?
Nebylo by to ani rozumné, ani moudré. Dokonce bych řekl, že když k tomu není důvod, je to nesmyslné. Pokud není nikdo, u koho je adekvátní podezření, že je nakažený, pak tím ničemu nezabráníte. Lidé budou dál žít, chodit nakupovat, chodit po ulicích. I kdyby teď univerzity na dva týdny zavřely a pak radostně otevřely, nikdo nezaručí, že během toho týdne či dvou nebude někdo v delším kontaktu s infekční osobou. To bychom museli zavřít vše, nikoliv na dva týdny, ale do doby, než epidemie skončí, což může trvat měsíc, pět týdnů. V Číně už nyní vidíme, že počet nakažených dramaticky klesá.
Něco jiného jsou samozřejmě všemožná opatření, k nimž jsme před pár týdny přistoupili i my.
LN Co konkrétně jste zavedli?
Pokud se někdo vrací z rizikové oblasti, ať už z Číny, Koreje, či ze severní oblasti Itálie, je třeba, aby to nahlásil na studijním nebo personálním oddělení, zůstal doma po dobu dvou týdnů a počkal, zda se u něj projeví příznaky, či nikoliv. To považuji za rozumné.
LN Takže samostudium na Univerzitě Karlově nehrozí?
V tuto chvíli určitě ne. Škola, menzy i koleje fungují normálně. Všude jsou dezinfekční prostředky, poučení studentům. Byl zřízen krizový štáb, na všech fakultách jsou koordinátoři, na něž se mohou obracet studenti i zaměstnanci. Mohou přímo kontaktovat také rektorát, kde je deset až dvanáct hodin služba na telefonních linkách, máme i e-mailovou adresu. Řídíme se doporučeními hygieniků, zdravotnických autorit, ale i odborníků na infekční nemoci a epidemiologii přímo z Univerzity Karlovy.
LN Máte-li krizový štáb, jistě máte i krizový plán. Jak vypadá?
Jsou to právě ta zmíněná opatření pro zaměstnance a studenty, umístěná u jednotlivých objektů univerzity. Krizový plán jsme zřídili v roce 2016, tehdy z důvodu nešťastných teroristických útoků v Evropě.
Kdyby v některé části školy bylo podezření na infekci koronavirem, vše se vydezinfikuje, ve spolupráci s hygieniky budou kontaktováni dotčení lidé. Máme i objekt, který můžeme během několika hodin zprovoznit, pokud by byl vyšší počet studentů, kteří by nemohli být v karanténě doma; mohli by zůstat tam.
Máme také síť pravidelných informací, vše sledujeme, dle toho můžeme přijmout další opatření třeba i ke změně režimu na kolejích či ve výuce. Plošná opatření, jako je zavírání kolejí a školy, považuji za nesmyslná. Reakce vedení ČVUT, které zavřelo na den dvě fakulty, byla racionální, došlo ke kontaktu jen části lidí a části objektu.
LN Zmínil jste, že udržujete kontakt s epidemiology. Někteří z nich avizují, že právě škola je ideální prostor pro to, aby se někdo nakazil. Zmiňují vám to při konzultacích?
Ideálním místem může být stejně tak veřejná doprava, nákupní středisko a další. Na světě je skoro sto tisíc nakažených, skoro 50 tisíc lidí bylo vyléčeno, zemřelo na tři tisíce lidí převážně ve vyšších věkových kategoriích, jimž bylo 65 let a víc. U mladých lidí a dětí se infekce téměř nevyskytuje.
Na druhou stranu, jenom v Česku letos zemřelo již bezmála padesát lidí na chřipku – a nikdo nepanikaří. Ročně jsou u nás statisíce nemocných lidí, přitom chřipka je možná víc infekční než koronavirus. Bylo by dobré, aby se lidé méně stresovali, protože pokud je organismus vystresovaný, je mnohem náchylnější k jakékoliv infekci, nejen koronavirem, ale i chřipkou a dalšími onemocněními. České zdravotnictví je na velmi dobré úrovni a připraveno si s těmito infekcemi poradit.
LN Jak to řešíte se studenty, kteří jsou na stipendijním programu Erasmus?
Jsme s nimi v kontaktu. Týká se to především Itálie, někteří tam teprve pojedou, do oblastí, jež nejsou zasaženy nákazou. Studenti nadále odjíždějí na stáže, z ciziny – ať už z Německa, Francie a dalších zemí, přijíždějí i nadále k nám. Pokud jde o studenty či učitele, kteří jsou z rizikové oblasti Itálie, vyzýváme je, aby svůj odjezd k nám odložili. Příští týden měla přijet na konferenci do Karolina účastnice z Benátek, nakonec se připojí pomocí videokonference. Se studenty, kteří byli vysláni univerzitou, i s jejich rodiči jsme v kontaktu po telefonu. Je to několik desítek studentů.
LN Nebudete tedy vydávat zákaz cest do rizikových oblastí, k němuž už sáhla třeba Česká zemědělská univerzita?
Pokud dotyčného vysíláte, můžete mu cestu zrušit, ale pokud se někdo ve svobodné zemi rozhodne, že odjede do Itálie, pak mu to těžko může někdo zakázat. Rizika si musí každý zvážit sám. Některé
námi pořádané cesty jsme zrušili, protože se odložila celá akce. Jsou to jednotky, určitě k tomu nedochází masově.
LN Vy sám jste studoval medicínu. Jak vnímáte současné dění kolem nákazy?
Když to srovnám s jinými epidemiemi, jako byl třeba SARS, je současná situace mediálně vyhrocená. Vše sledujeme online. Místo toho, aby byli lidé uklidňováni, jsou více stresováni. Promítá se to i do politické roviny, kde se odehrávají dohady, zda to myslí lépe koalice, nebo opozice.
Nezavřeme-li hranice a nezavedeme-li stanné právo, viry se budou šířit. Je třeba k tomu přistupovat s rozumem, informace z médií by měly být objektivní a pravdivé.
LN Proč podle vás u dřívějších epidemií taková panika nepanovala? Zmínil jste SARS, který je se současným koronavirem příbuzný.
Jsou to relativně podobné viry. SARS je však horší než koronavirus, který je zase možná méně závažný než některé chřipkové viry. To se však ještě uvidí. Myslím, že to je tím, jak je všechno zrychlené, všude je záplava informací, honba za senzací. Virus vznikl v Číně, pravděpodobně přenosem ze zvířete, takže to má nádech exotična. Epidemie narostla do výrazných rozměrů a v globálním světě se viry šíří. Je potřeba jejich šíření eliminovat, ale určitě je nevymýtíme. To bychom museli na dva týdny zastavit svět.
LN Jsme my Češi v tomto ohledu hysteričtější než jiné národy, jak někdo říká?
Byl jsem asi před dvěma týdny v Athénách, byl jsem v Rakousku, ale to tam ještě žádný případ nebyl, takže to nemůžu srovnávat. Situace tam byla klidná. Je fakt, že jsme náchylní k určitým fámám. Jak už jsem říkal, epidemie chřipky jsou tady každý rok, někdo se nakazí, jiný ji nemá.
LN Jak by tedy lidé měli reagovat?
Měli by mít běžné hygienické návyky. Když člověk přijde domů či do práce, je ideální omýt si ruce asi dvacet vteřin mýdlem. Lidé by měli používat jednorázové kapesníky, mít méně stresu, jíst více ovoce a vyhýbat se pokud možno masovým akcím, na nichž neumíme identifikovat účastníky. Opatření ve zvýšené míře patří hlavně pro seniory, kde je riziko smrti u infekce kolem deseti procent, nebo pro lidi mladší se závažnými onkologickými či plicními onemocněními. Ale znovu říkám, že je potřeba zachovat zdravý rozum a nestresovat se ve frontách na vykupování mouky.