EK navrhla nařízení o klimatu k roku 2050
BRUSEL Evropská komise včera přišla s návrhem takzvaného klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními. Nařízení nepočítá s okamžitým zpřísněním limitů k roku 2030, po němž volají některé země, Evropský parlament či klimatičtí aktivisté. Dává však unijní exekutivě možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu, což patrně narazí na odpor části zemí.
Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. „Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti... Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý,“řekla šéfka Komise. Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci, kterou na včerejším jednání Komise reprezentovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, již komisaři pozvali jako zvláštního hosta.
Podle Thunbergové jde o kapitulaci
Tvář celosvětového protestního hnutí však označila návrh za „kapitulaci“, protože zatím nestanovuje přísnější cíle pro nejbližší roky. „Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a pro každý další měsíc a rok,“uvedla v otevřeném dopise Komisi. Podle místopředsedy EK Franse Timmermanse se sedmnáctiletá studentka postavila k návrhu kriticky, neboť Thunbergová vychází ze striktnějších požadavků a není tak optimistická jako Komise, co se týče příznivého vlivu budoucích technologií na pokles emisí.
„Bez ní a bez toho, jak mobilizovala dvě generace mladých lidí, bychom dnes klimatický zákon nepředkládali,“ocenil přes rozdílné názory Timmermans přínos Thunbergové pro aktivitu evropských politiků. K dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050 se na prosincovém summitu přihlásili prezidenti a premiéři všech unijních států vyjma Polska.
Norma připravená Komisí počítá s nulovými emisemi pro celou EU, takže by teoreticky zplodiny zemí, které své hospodářství přizpůsobí pomaleji, mohly vyvážit státy s rychlejším přechodem k zelené ekonomice. Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá Komise podle návrhu zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků. Zatímco
členské země se dosud zavázaly, že sníží do konce desetiletí emise oxidů uhlíku o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Komise v zelené dohodě předběžně hovoří o 50 až 55 procentech. Včera navržená norma, kterou musí nejprve schválit členské země a europarlament, také dává Komisi pravomoc pravidelně hodnotit opatření, která jednotlivé země přijaly, a vydávat pro ně závazná doporučení.
Někteří unijní diplomaté přitom již dali najevo, že jejich země mohou mít problém se zmíněným delegováním pravomocí na unijní exekutivu v určování cílů po roce 2030.
„Někdo bude muset říci, jestli jsme na správné cestě (k neutralitě), a podle mě to nejlépe udělá Komise,“hájil návrh Timmermans, podle něhož připadá úprava limitů stanovená EK bez souhlasu zemí v úvahu poprvé v roce 2035. Pokud by s ní členské státy nesouhlasily, budou moci kvalifikovanou většinou hlasů rozhodnutí Komise zvrátit. čtk