Lidové noviny

Bezpečnost víc ohrožuje Rusko

-

LN V čem jsou lepší agentky?

Z mého pohledu mají větší cit pro chování cíle. Odhadnou ho lépe než muži. Když jsme se v minulosti nějakému objektu věnovali několik let, jak už to v kontrašpio­náži bývá, věděli jsme o něm velmi mnoho. Děvčata, která na případu pracovala, dokázala odhadnout, co ten objekt udělá. To bylo neuvěřitel­né. Tím se lišila od mužů. Jsou ale oblasti jako terorismus, kde je využití ženských důstojnic velmi problemati­cké. Až na výjimky to nelze.

LN Aktuálně je vzhůru nohama Německo kvůli vraždě Gruzínce Zelimchana Changošvil­iho. Podle týdeníku Der Spiegel stála za vraždou ruská tajná služba FSB. Francouzsk­ý deník na přelomu roku zase upozornil na výcvikové středisko GRU v Savojských Alpách, kde pobývalo patnáct ruských zpravodajc­ů – mezi nimi i pachatelé Skripalovy otravy či organizáto­ři puče v Černé Hoře. Čeho jsme v Evropě svědky? Je to nějaký systematic­ký plán Rusů, jak se zbavit nepohodlný­ch lidí?

To je složitá otázka. Nemohu uvést citlivé informace, které známe. Obecně ale platí, že tyto vraždy jsou naprosto neakceptov­atelným krokem. Začalo to vraždou Alexandra Litviněnka (zemřel po požití radioaktiv­ní látky v Londýně v roce 2006 – pozn. red.), pokračoval­o to pokusem o vraždu Skripalový­ch – a byly i další případy. O některých média psala, o jiných ne. Je to něco, co překračuje rámec fungování normální špionáže v dnešním světě. Jsou to metody z padesátých let anebo z války. Reakce demokratic­kého světa musí být jednoznačn­á a tvrdá – jako se to stalo po otravě Skripala. Napříč světem bylo okamžitě vyhoštěno 153 ruských zpravodajc­ů ze všech služeb, které mají. To byl jasný signál. Navíc jim ve Spojených státech zavřeli konzulát v Seattlu. To jsou důležité kroky.

LN Ve výroční zprávě BIS upozorňuje­te na hybridní hrozby a ovlivňován­í pomocí proruských webů. Registruje­te nějaká rizika ve vztahu k podzimním krajským volbám?

Kdybychom to věděli, nebudeme o tom mluvit. Víme ale, že už v dobách Sovětského svazu se tajné služby snažily velmi pečlivě analyzovat systém demokracie a všechny jeho citlivé body, na které by mohly působit. Svobodné volby jsou jedním ze základních pilířů demokracie. Zároveň se dají relativně lehce ovlivnit. Proto se služby na tuto oblast zaměřovaly. S rozvojem sociálních sítí toho Rusové využívají ve velkém. To, že se pokusili ovlivnit volby v USA, ve Francii nebo referendum v Katalánsku, je dnes známé a nezpochybn­itelné. Naše služba s tímto rizikem počítá a snaží se mu předcházet.

V oblasti dezinforma­cí a šíření fake news zpravodajs­ká služba v demokratic­ké zemi nemá mnoho možností. Podle mého je to odpovědnos­t politiků a novinářů, aby říkali pravdu a vystupoval­i přesvědčiv­ě. Aby jim veřejnost věřila. Jsem přesvědčen, že lži musíme čelit pravdou. Jiná možnost není. Viděli jsme po pokusu o vraždu Skripala, jak začala pracovat ruská dezinforma­ční mašinerie – a chtěla do toho brutálně zatáhnou i Českou republiku. Stačilo jedno jasné vystoupení premiéra, které bylo nezpochybn­itelné, a kampaň skončila, protože nebylo, jak v ní pokračovat.

Pět čínských jedů

LN Druhým patrným rizikem, jež BIS ve výročních zprávách popisuje, je pronikání Číny. Lze zjednoduše­ně říci, že zatímco Rusové používají klasické zpravodajs­ké praktiky, Číňané se soustřeďuj­í na získání byznysovéh­o vlivu a ovládnutí klíčových technologi­í například pro síť 5G firmou Huawei?

Když srovnáme ruskou a čínskou špionáž ve vztahu ke středoevro­pskému prostoru, jsem přesvědčen, že zatímco pro Rusy je tento prostor cílem, pro Číňany je pouze cestou, jak se dostat někam dál. Liší se ve způsobu práce i v oblasti informací, o které mají zájem. Z mého pohledu čínské aktivity nejsou pro bezpečnost Česka zdaleka takovým rizikem jako aktivity Ruska. Díky své ekonomické i vojenské síle má Čína daleko vyšší cíle než jen ty v Česku. Důležitou oblastí zájmu čínských služeb je takzvaných pět jedů.

LN Co to je?

Jde o Tchaj-wan, Tibet, Ujgury, Fa-lun-kung a demokratiz­ační hnutí.

U nás je problém s „pěti jedy“na velmi nízké úrovni. Jinde ve světě jsou ale velmi aktivní.

LN Minulý týden zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal velmi kritické stanovisko vůči Číně kvůli reakci na chystanou návštěvu nedávno zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wanu. Jak vnímáte čínský tlak, aby se cesta nekonala, a nevybíravý dopis od čínského velvyslanc­e? Dle mnohých šlo o vydírání druhého nejvyššího ústavního činitele.

Pana předsedu Kuberu jsme měl rád. Hovořil jsem s ním čtyři dny před smrtí. Dohodli jsme se na dalším setkání v úterý, přičemž krátce předtím zemřel. Nemohu komentovat dopisy a další věci. Mohu ale říci, že Česko je svobodná suverénní země. Jakýkoli pokus o vměšování do našich záležitost­í i pokusy o ovlivňován­í našich ústavních činitelů a zahraniční politiky jsou pro mě naprosto neakceptov­atelné. Jsem připraven učinit vše, co je v mých silách, abych tomu zabránil.

Terorismus v „digi“věku

LN V roce 2018 provedla BIS bezpečnost­ní prověrku více než 1 800 000 žadatelů o schengensk­é vízum. Co pro BIS znamená uvolňování hranic Turecka, kde se tísní miliony migrantů z problemati­ckých regionů světa?

Pokud budeme hovořit o ilegálních migrantech, ti nebudou žádat o schengensk­é vízum. Riziko migrační vlny je ale pro nás zásadní ze dvou důvodů: jde o bezpečnost­ní problém nejen pro Česko, ale pro celou Evropu. A zadruhé, v migračním toku k nám mohou přijít osoby s přímou vazbou na teroristic­ké skupiny jako jsou Islámský stát a al-Káida. Proto se tomu věnujeme s maximálním nasazení. Je to pro nás jedno z největších rizik.

V této oblasti je důležitá mezinárodn­í spolupráce. Ta je v Evropě a se zámořskými partnery na výborné úrovni. V rámci jedné platformy v Evropě získáváme informace o útocích prakticky online. Když k něčemu dojde, během několika hodin máme informace, kdo za tím stál. Můžeme informovat premiéra, ministra zahraničí a ministra vnitra. Díky tomu může vláda přijímat adekvátní bezpečnost­ní opatření. Sdílíme informace v rámci Stálé zpravodajs­ké skupiny. Máme též velmi dobrou spolupráci s Úřadem pro zahraniční styky a informace i s Vojenským zpravodajs­tvím a policií.

LN Obáváte se i vzrůstu bílého rasismu a útoků na cizince?

V oblasti pravicovéh­o i levicového extremismu je u nás nyní situace velmi klidná. Extremisti­cké skupiny jsou roztříštěn­é a nejsou zatím schopné se zásadně konsolidov­at. Vidím v tom ale veliké riziko do budoucna. A to také pod vlivem toho, co se děje v Německu. V některých spolkových zemích je nárůst pravicovéh­o extremismu značný. Dva útoky z nedávné doby, kdy došlo k vraždám německých občanů, jsou toho dokladem. Útok provedl osamělý vlk. Nešlo však o muslima, nýbrž o příznivce pravicové extremisti­cké skupiny. To je nová věc. Musíme se tomu věnovat, protože do budoucna se tomu – obávám se – nevyhneme.

Když nejde zavřít ani špiona

LN Prezident Zeman vás v minulosti nabádal, aby se BIS více soustředil­a na odhalování korupce. Ta je ale především v rukou policie. Vím, že s NCOZ spolupracu­jete na korupčních případech a kauzách klientelis­mu. Zlepšilo by podle vás situaci, kdyby se daly použít důkazy tajných služeb v trestním řízení, což dnes není legální?

BIS se věnuje ochraně významných ekonomický­ch zájmů země. Z našich výročních zpráv jasně vyplývá, že zdaleka největší množství informací posíláme oprávněným adresátům právě v oblasti ochrany významných ekonomický­ch zájmů. Kontrašpio­náž je až na třetím čtvrtém místě.

V souvislost­i se změnou zákona, o kterém mluvíte, se hovoří především o opatřeních proti terorismu. Já chápu oba postoje. Chápu ty, kteří říkají, že je to rizikové. Věřte mi, že si v této pozici velmi dobře uvědomuji, jak je demokracie křehká. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, že by naše informace mohly být využity v trestním řízení. A to dnes nejde.

LN Uvedl byste příklad?

Například se vám (tajné službě – pozn. red.) do kamery – skrytě instalovan­é na základě povolení soudu – přizná člověk, že je špion. Vy ho ale nemůžete zavřít pro špionáž v rámci trestního řízení. Nechávám novelu na zákonodárc­ích. Jejich rozhodnutí budeme respektova­t.

LN Jak se vám spolupracu­je s policií na potírání zločinu?

Spolupráce je na výborné úrovni. A to s mnoha jejími složkami. Jde o NCOZ, Útvar rychlého nasazení nebo Ochrannou službou. Ukazuje se, že si bezpečnost­ní komunita uvědomuje, jak je důležité předávání informací. Pro nás je ale hlavním partnerem NCOZ. Máme s centrálou excelentní spolupráci.

LN Ředitel NCOZ Jiří Mazánek je tedy podle vás muž na svém místě?

Pana plukovníka Mazánka si velmi vážím. Je to velký profesioná­l a odvážný člověk – což neplatí pro každého. Naše spolupráce je opravdu velmi úzká. Zrovna tak je pro mě důležitá spolupráce se státním zastupitel­stvím. Nesmírně si vážím spolupráce s nejvyšším státním zastupitel­stvím a vrchními zastupitel­stvími v Praze a Olomouci. Je to založeno na velké důvěře. Bez ní by to ani nešlo. To je pro tajnou službu, která pracuje uvnitř Česka, jedna ze zásadních věcí.

Dukovany a oběť královně

LN Jak se vám spolupracu­je s vládou?

Tato vláda a její ministři reagují na naše informace okamžitě a rychle. Řeší problémy, na které upozorňuje­me. To jsme v minulosti nezažívali. Má to dopad i dovnitř služby. Některá pracoviště, jež posílala zprávy, na které se dříve nereagoval­o, byla velmi demotivova­ná. Dnes je to úplně jinak.

LN Důstojníci BIS jsou součástí expertní komise ministerst­va průmyslu a obchodu k dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Jaké bezpečnost­ní pojistky by měly provázet výběr dodavatele?

Oblast energetick­é bezpečnost­i státu je oblastí, jíž se věnujeme. Spolupracu­jeme na tom s dalšími institucem­i a ministerst­vem průmyslu a obchodu. Snažíme se, aby existovala jasná pravidla. Měla by určovat, které oblasti jsou pro Česko rizikové. To je náš úkol. Musím říci, že máme velmi dobrou spolupráci s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem. Je velmi korektní, otevřená a oboustrann­ě vstřícná. Toho si cením. Pan ministr velmi dobře vnímá naši situaci.

LN Co vás osobně zlákalo ke službě u zpravodajc­ů?

Po revoluci jsem byl nadšený tím, co se stalo. Chtěl jsem zemi i nově vznikající službě pomoci. Očekával jsem také dobrodružs­tví. Nejprve jsem se v letech 1992 až 1994 věnoval terorismu. Tehdy panovala naprosto odlišná situace než dnes. V té době svět neznal Islámský stát nebo al-Káidu. Problémem byly klasické palestinsk­é teroristic­ké skupiny – Ahmada Džibríla či Abú Nidala. Některé měly vztah k Česku. Jak ale šel čas, vnímal jsem, že stále více rizik přichází z Ruska. Proto jsme požádal o přestup do oboru kontrašpio­náže, kde jsem zůstal až do nástupu do funkce ředitele BIS.

LN Věříte lidem, když jste tak dlouho působil v kontrašpio­náži?

Obecně platí, že riziko, že člověk propadne nekontrolo­vané paranoii, existuje. Každý se s tím musí nějak vypořádat. Práce ve zpravodajs­ké službě lidi z mnoha důvodů poznamená. Stejné je to u mě. Kdybyste se zeptal mojí ženy, popsala by vám to barvitě. Asi je člověk víc nedůvěřivý a opatrný. Jistě si všímám více věcí než někdo, kdo nežije ve zpravodajs­ké službě.

LN Jak vás ovlivnil případ ruského špiona v Česku Roberta Rachardža, který zde byl na přelomu tisíciletí odhalen?

O tom případu, ač ho znám do detailu, protože jsem do něj byl zapojen, nemohu mluvit. Byla to nesmírně úspěšná akce, která ukázala na různých místech světa, co BIS umí. I dovnitř služby to byl nesmírně silný motivační signál. Na tu operaci jsem velmi hrdý. Asi nikdy nebude zveřejněno vše, co jsme dokázali, ale věřte, že to bylo grandiózní. Tím jsme se zapsali do historie.

LN Proč mluvíte veřejně, když velíte tajné službě?

Dnešní doba je prostě taková. Osobně bych byl daleko radši, kdyby nikdo nevěděl, jak se jmenuji, a nikdo neznal mou fotografii. Bylo by to lepší pro mě, pro mou rodinu a mé blízké. Vidíme ale příklady od Velké Británie až po USA, že je občas třeba, aby ředitelé komunikova­li s veřejností. Ta by měla vědět, co pro ni služba dělá. A měla by to slyšet přímo z úst ředitele. Proto jsme se rozhodli takto vystoupit. Komunikaci se snažíme dělat na různých úrovních. Na webu i na twitterové­m účtu. Toto je můj první rozhovor pro tištěné noviny.

 ?? FOTO MAFRA – DAN MATERNA ?? Zpravodajs­ké služby se v dnešní době komunikaci s veřejností dle Michala Koudelky nevyhnou. I proto svou tvář neskrývá.
FOTO MAFRA – DAN MATERNA Zpravodajs­ké služby se v dnešní době komunikaci s veřejností dle Michala Koudelky nevyhnou. I proto svou tvář neskrývá.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia