Daně odložit lze, další vlnu EET ne

V březnu nespěchejte, daňové přiznání bude možné bez sankce podávat až do 1. července. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce co nejvíc omezit shlukování lidí na finančních úřadech a pomoct firmám, které se vinou koronaviru dostávají do ekonomických potíží. „Jde nám o to, aby lidé mohli co nejvíc omezit cesty na úřady,“říká ministryně.

LN Takže stát promine pokuty a úroky z nezaplacené daně do 1. července, tři měsíce od zákonem daného termínu 1. dubna? Jinými slovy není letos nutné se dostavit s daňovým přiznáním na finanční úřad nejpozději do konce března?

Přesně tak.

LN To se týká fyzických osob, včetně těch podnikajících. V případě firem nemá generální pardon stanovený termín? Firma musí zdůvodnit, že opožděné přiznání a zaplacení daní a v tomto případě i dalších poplatků, třeba silniční daně, způsobil vliv koronaviru?

Základní rozdíl mezi fyzickými a právnickými osobami je ten, že fyzická osoba, tedy občan nebo i podnikatel, nemá povinnost podávat daňové přiznání elektronicky – na rozdíl od drtivé většiny právnických osob, tedy firem. Mezi fyzickými osobami jsou ti nejmenší poplatníci, ti nejzranitelnější – pro ně je tato úleva tříměsíčního odkladu od sankcí.

A nezapomínejme, nejde jen o lhůtu na podání přiznání. V této lhůtě je i daň také splatná. To znamená, že když si člověk prodlouží lhůtu na podání přiznání, prodlužuje si i lhůtu splatnosti. Proto se náš nynější generální pardon vztahuje i na všechny úroky z prodlení, které by z pozdějšího placení vyplynuly. To je ten hlavní účel.

LN Řada podnikatelů z řad fyzických osob neplatí daň, ale žádá o vrácení přeplatku. A ti chtějí přeplatek rychle. Budou muset čekat ty tři měsíce?

Nebudou. Platí stále, že přeplatek se vrací do 30 dnů od podání. Takže záleží jen na podnikateli – může podat daňové přiznání hned teď v březnu, třeba elektronicky nebo jinou dálkovou cestou, aby nemusel na úřad. Předpokládám, že ti, kdo chtějí uplatnit přeplatek, budou podání podávat v té lhůtě do 1. dubna.

inzerce

LN A co se týče firem?

Tam dáváme dohromady s Finanční správou novelizaci jejího pokynu ohledně promíjení příslušenství daně, tedy aby se k důvodům prominutí pokut a úroků z prodlení u právnických osob mohly přiřadit i situace spojené s koronavirem. Může se velice snadno stát, že třeba nějaká továrna bude mít polovinu lidí v karanténě nebo bude mít v karanténě účetní. To bude definovat a zohledňovat Finanční správa.

LN Takže koronavirus se stane u firem dalším z dosavadních důvodů k prominutí sankcí za opožděné podání a zaplacení daně?

Ano. Přesné podmínky nyní řeší tým expertů z Finanční správy a ministerstva financí. Jsme připraveni zohlednit připomínky zástupců podnikatelských asociací a komor.

LN Může být jedním z argumentů pro prominutí sankcí třeba i to, že se některým firmám, například hotelům, vlivem koronaviru dramaticky propadají tržby, a mají tak i nedostatek peněz na provozní financování? A tedy i na zaplacení daní?

Samozřejmě. Upozorňuji ale, že dnes už celá řada nástrojů v daňovém řádu existuje.

LN Mohou firmy například požádat o posečkání?

Přesně tak, o posečkání, o splátkování. A z toho vyplývá poloviční úrok. Proto my přidáme do promíjecího pokynu i pasáž vztahující se ke koronaviru, aby byla šance na prominutí i toho polovičního úroku z prodlení. Pokud firma individuálně doloží právě souvislost s koronavirem.

LN Podnikatelé, konkrétně z oboru cestovního ruchu, navrhují, že by jim v této situaci velmi pomohlo, kdyby stát snížil sazbu DPH z ubytovacích služeb z nynějších 15 na deset procent. Jak se k tomu stavíte?

Nápadů je celá řada, právě proto se sejdu se zástupci podnikatelů, včetně Asociace hotelů a restaurací. Každopádně platí, že jakékoliv změny v DPH jsou, co do účinnosti, otázkou minimálně několika měsíců.

LN Na kolik celý koronavirus přijde státní pokladnu?

Co se týče inkasa daní, tam dojde k posunu v čase. Stát nedostane peníze třeba v dubnu, ale v červenci nebo srpnu. Tam bych výpadek nepředpokládala. Nevíme ale, co udělá situace kolem koronaviru s cash flow firem. Pokud jim poklesly tržby, může to mít vliv na DPH, na další příjmy.

Ale tohle vypočítávat, na to je ještě velmi brzy. Makroekonomickou predikci budeme aktualizovat v dubnu – a to už asi budeme znát i světová ekonomická čísla, abychom byli schopni je promítnout do vlivů na českou ekonomiku. Až pak budeme chytřejší.

LN Takže nyní nemáte žádnou představu, o kolik českou ekonomiku koronavirus ochudí?

Mám určité odhady, které se svým týmem makroekonomů řeším dnes a denně, ale nebudu žádný z nich uvádět. A nebudu tady vyvolávat nějakou paniku. V tuto chvíli říkám – musíme se postarat o zdraví našich občanů, musíme zabezpečit zdravotní pomůcky, na to vše jdou peníze z vládní rozpočtové rezervy.

Ale na sčítání ekonomických škod je brzo. I když je jisté, že škody budou. Vezměte si třeba případ Itálie, která je náš čtvrtý nejvýznamnější obchodní partner. Celá země je tam dnes v karanténě. Při videokonferenci premiérů Evropské unie se mluvilo o tom, že Evropská centrální banka je připravena pomoci postiženým zemím a že by se distribuoval centrálně materiál. To vše a ještě mnohem víc je zkrátka příliš mnoho neznámých. Můžeme ale říci, že díky tvrdým opatřením v České republice máme situaci pod kontrolou.

LN Pak jsou tady ale další faktory, které ochudí letos státní rozpočet. Třeba digitální daň, která měla přinést státu od velkých firem, jako je Facebook, Google nebo Amazon, už v tomto roce na dvě miliardy korun, a vypadá to, že nepřinese. Pořád jste přesvědčená, že schodek rozpočtu, plánovaný na 40 miliard korun, nebude nakonec vyšší?

Nejdřív k té digitální dani: nakonec jsme zpřesnili odhad částky, kterou má rozpočtu pro letošek přinést, na 1,5 miliardy; to v rozpočtu 1,7 bilionu korun nehraje tak zásadní roli. Ale karty ještě pořád nejsou rozdané, jsme před druhým čtením v Poslanecké sněmovně a ani opozice se nechystá návrh blokovat. Je pouze debata, zda by se neměla odložit účinnost, zda by daň nepoškodila vlivem reakce Spojených států české exportéry do USA. A také se debatuje o možnosti snížení navržené sedmiprocentní sazby.

LN Rozhodující ovšem bude, pro co zvednou ruku poslanci vládního hnutí ANO a ČSSD…

Já chci debatu na toto téma předložit koaliční radě. Navrhuji odložení účinnosti do konce roku 2020 a snížení sazby ze sedmi na pět procent. Pět procent byl můj původní návrh, ale politické rozhodnutí pak bylo nakonec jiné...

Já to takto budu prosazovat, protože v rámci zemí, které digitální daň také připravují, máme zatím sazbu nejvyšší. Myslím, že vyčníváme úplně zbytečně. Odložení účinnosti má význam, protože v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) probíhají už jednání o zavedení nějakých jednotných pravidel. Takže pokud bude šance na globální nebo i jen evropské řešení, má to prioritu. My počkejme...

LN Myslíte, že 36 zemí OECD nebo 27 zemí EU je schopno se během krátké doby do konce letoška shodnout na jednotném řešení, když roky jednání o společných parametrech digitální daně nevedly k ničemu?

Vypadalo to nadějně, protože přibývá zemí, které se pouštějí do samostatného národního řešení. Teď není jisté, jestli do toho nevstoupí koronavirus, možná že digitální daň nebude nyní až tolik zajímat. My ale od zavedení digitální daně neustoupíme. Jen říkám dejme šanci globálnímu nebo evropskému řešení a odložme daň o půl roku. Přišli bychom letos o 1,5 miliardy, ale máme nyní jiné problémy. Jsou tady v případě urychleného zavedení daně potenciální rizika ze strany reakce USA a zavedení cel pro české exportéry, ale já ten odklad neprosazuji kvůli těmto rizikům. Ta rizika tady byla i předtím, než jsem odložení účinnosti předkládala. Byla ve vzduchu, nebyla vyřčena.

LN Teď už ale vyřčena jsou. Byť spíš jen náznakem...

To ano, ale pořád žádné konkrétní řízení se vůči nám nevede. Já ale hlavně chci dát v první řadě přednost nějakému globálnímu nebo evropskému řešení.

LN Ale v době přípravy zákona o této digitální dani jste mi říkala, že není důvod vyčkávat a že náš zákon ji zavádí jen dočasně do roku 2024. A pak že by se Česko přidalo k tomu případnému globálnímu řešení. Teď jste ale otočili a odklad navrhujete.

To není otočení, to je pragmatismus.

LN Lekli jste se Washingtonu?

To určitě ne. Je to dáno i tím, že mám od našeho zástupce v OECD informaci, že příprava společného řešení je intenzivnější. Osm let už se ta jednání vedou. A podobnou cestou, jakou navrhuji nyní já, jde i Francie. I ta svou digitální daň odložila do konce letošního roku. Vysvětlovala jsem americkému velvyslanci, že to není cíleno na americké firmy.

LN Jenže ty největší, kterých se daň dotkne, Facebook, Google, Amazon, americké jsou...

To ano, podle našich propočtů jsou ale také americké firmy, na které by se naše digitální daň nevztahovala. Takže odložit ji na konec letošního roku je naše pragmatické řešení.

LN Zpět k udržitelnosti schodku státního rozpočtu 40 miliard. Pořád jste přesvědčena, že nebude vlivem nákladů státu souvisejících s koronavirem vyšší?

Opravdu je ještě brzo na hodnocení. Určitě nás čekají problémy a určitě to dopad bude mít. Nejsem ale schopna kvantifikovat, jak velký. Chci ale zdůraznit, že my na rozdíl od některých zemí Evropské unie jsme premianti – z pohledu zdraví veřejných financí, z pohledu výše veřejného dluhu v přepočtu na procento růstu HDP. To nám vytváří rezervu.

Veřejné finance máme vysoko nad střednědobým rozpočtovým cílem, takže pokud by docházelo k problémům, máme určitý polštář. Máme ve vynikající kondici municipality, kraje, města a obce skončily za rok 2019 dohromady asi s 31miliardovým přebytkem, 302 miliard mají na účtech. Tím chci říct, že ony jsou připraveny. Máme neobyčejně zdravý bankovní sektor, který má vytvořené rezervy, hlídané Českou národní bankou. To jsou velice dobré zprávy.

LN Říkáte tím, že kdyby letos byl nakonec schodek rozpočtu vyšší než plánovaných 40 miliard, nic vážného by se nestalo?

Můžeme si to dovolit z pohledu těchto pravidel – paktu stability, zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale samozřejmě musely by pro to být relevantní ekonomické důvody. Schodek 40 miliard je 0,7 procenta našeho hrubého domácího produktu. Když přijedu do některých zemí EU, dívají se na mne s tímto podílem jak na Marťana.

Diskutuji nyní s celní a finanční správou, že bychom od začátku května po dobu tří měsíců vytvořili nějaké toleranční období. To by znamenalo, že by sice chodili na kontroly, ale nedostatky by řešili domluvou nebo prostě mírnou cestou než okamžitým ukládáním sankcí.

LN Mohli bychom ale diskutovat o problému hrozby nedostatku peněz na důchody, udržitelnosti veřejných financí. Ale chtěl bych se ještě ptát i na aktuální situaci. Koronavirus přišel v době, kdy se podávají daňová přiznání, ale kdy se chystá i třetí a čtvrtá vlna EET. Ovlivní to nějak její květnový start?

Neovlivní. Případný odklad neumožňuje legislativa. Nicméně pokud si někdo, na koho se start třetí a čtvrté vlny vztahuje, nestihne na finančním úřadě vyžádat autentizační údaje, to znamená zaregistrovat se do systému, nevyplývá z toho žádná sankce. Ty vyplývají až z toho, kdyby dotyčný nezačal po 1. květnu vydávat účtenky, neměl pokladnu. Řeším nyní s celní a Finanční správou, protože to je v jejich kompetenci, že bychom od začátku května po dobu tří měsíců vytvořili nějaké toleranční období. To by znamenalo, že by sice chodily na kontroly, ale nedostatky by řešily domluvou nebo prostě mírnou cestou, ne okamžitým ukládáním sankcí.

LN Musel by podnikatel doložit, že neplní potřebné povinnosti k EET vlivem koronaviru?

To ještě řešíme. Pokud podnikatelé mají v současné době problém s tím, aby vůbec zabezpečili svůj byznys, chod firmy, když například mají zaměstnance v karanténě, je pro ně složité se současně věnovat zavádění EET. Nemohu ale vydat žádný generální pardon ve stylu odkládá se EET. Ale mohu apelovat na celní a Finanční správu, aby v důsledku této epidemie byly tolerantní.