Akciové trhy si lížou rány. A hned dostávají nové
PRAHA Během právě končícího týdne prožívaly světové akciové trhy zlý sen. Jen samotný čtvrtek některým z nich uštědřil rány, které utrpěly naposledy před 33 lety. Páteční obchodování začali burziáni s trochu lepší barvou v obličeji. Nevydržela jim ovšem moc dlouho. Burzovní indexy po krátkém růstu po zahájení obchodování opět padaly.
Panevropský index Stoxx Europe 600, který spadl za necelý měsíc o 30 procent a jen během čtvrtka o 11,5 procenta, včera hned v úvodu obchodování posílil o 2,3 procenta. Širší akciový index S&P 500, který s minus 9,5 procenta ve čtvrtek zažil svůj pátý největší pád od tzv. černého pondělí 19. října 1987, vzrostl o 4,3 procenta. Brzy po zahájení obchodování zmíněné indexy začaly opět ztrácet.
V závěru dne však prudce stouply americké indexy poté, co prezident Donald Trump vyhlásil stav nouze. Opatření podle něj dává vládě k dispozici až 50 miliard dolarů (1,18 bilionu korun) na boj s nákazou. Dow Jonesův index tak zakončil obchodování růstem o více než devět procent.
Nejisté výhledy
„Očekáváme, že obavy veřejnosti a ekonomický pokles budou pokračovat do konce března, jak se bude virus rozšiřovat v Evropě a USA,“citoval britský deník Financial Times jednoho z vysoce postavených investičních bankéřů švýcarské banky UBS Marka Haefeleho.
Tím je řečeno vše: trhy nejsou stabilní, atmosféra se mění každým okamžikem. Ranní náladu včera zlepšilo hlavně očekávání, že centrální banky přijdou s dalšími kroky. Brzy však došlo k návratu do reality. „Investoři se obávají, že reakce centrálních institucí jsou nedostatečné a nezastaví propady na trzích. Obrovská nervozita je patrná z indexu VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se vyšplhal na čtvrtou nejvyšší úroveň za celou svou historii,“hodnotí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Agentura Reuters uvedla, že jen samotný čtvrteční propad akcií snížil hodnotu evropských podniků o více než bilion amerických dolarů (asi 23,4 bilionu korun). A může být ještě hůř. „Vzhledem k restriktivním opatřením proti šíření koronaviru se celá řada společností dostane do platební neschopnosti,“upozornil Křeček.
„Jestli ještě před několika týdny firmy uvažovaly, jak překlenou výpadek dodávek komponent z Asie, nyní už stojí před domácími – evropskými – důsledky v podobě komplikací v logistice, karantén zaměstnanců a někde i zavřených obchodů. Otázkou, která je možná úplně nejdůležitější, je, jak moc se změní chování těchto firem a především spotřebitelů v reakci na současný vývoj,“řekl analytik ČSOB Petr Dufek. Dodal, že trhy čekají nejen kroky centrálních bank, ale také vlád.
Rozpočtové stimuly už v pátek oznámilo Německo. Ministr financí Olaf Scholz informoval, že státní banka KfW je připravena poskytnout podnikům úvěry v neomezeném objemu. Vyčleněno je na ně 460 až 553 miliard eur (asi 14,4 bilionu korun). Podniky by podle něj také měly dostat daňovou úlevu včetně odkladů splátek. Nadhodil – bez bližších podrobností – také myšlenku, že vláda bude muset získat majetkové podíly v některých podnicích, či je dokonce zestátnit.
Nejdůležitější otázkou je, jak moc se změní chování firem a spotřebitelů v reakci na současný vývoj
Centrální banky snižují úroky K úpravě sazeb či dodání likvidity v pátek přistoupily další centrální banky. Čínská centrální banka letos už podruhé snížila své požadavky na povinné rezervy, které musejí banky držet v hotovosti, čímž jim zbude více peněz na úvěry podnikům. Své sazby snížily také norská a švédská centrální banka. Japonská centrální banka zase zvýšila své nákupy vládních dluhopisů a australská napumpovala do finančního systému asi 5,5 miliardy amerických dolarů (130 miliard korun). Evropská centrální banka ponechala svou sazbu na stejné úrovni, avšak rozšířila do konce roku výkup dluhopisů o 120 miliard a rozšířila i program půjček bank.