Příští dva týdny rozhodnou
Pondělí je první den, kdy by se mohla bezpečnostní opatření projevit na křivce nových případů nákazy. Pokud se ji nepodaří zabrzdit, může časem přijít na řadu extrémní příkaz – úplný zákaz vycházení.
PRAHA „Česká hlava stěnu prorazí,“psal o svém národu Karel Havlíček Borovský. Problém ale může nastat, pokud s ní proráží hranice karantény, jak by k tomu doplnil šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula. Ten v rozhovoru pro deník Právo pohrozil, že v případě, že lidé nebudou respektovat karanténní opatření, bude nutné uvažovat o zavedení úplného zákazu vycházení.
Podle náměstka ministra zdravotnictví bude záležet na vývoji v příštích 14 dnech. „Pokud se nám ale nepodaří křivku nakažených zploštit do čtrnácti dnů, je zvažován scénář, o kterém se dnes hovoří v Bavorsku, a sice úplný zákaz vycházení,“uvedl Prymula.
Později ale také upřesnil, že by se podle něj jednalo o extrémní opatření, ke kterému by stát musel sáhnout až v případě, že „by všechno ostatní selhalo“. Paralelu takového opatření spatřuje Prymula v Číně, kde fungovala pouze krizová infrastruktura, lidé nejezdili do práce, nefungovala hromadná doprava a nakupovat chodil jeden člen domácnosti třeba jen jednou týdně.
Prvků kritické infrastruktury je podle ministerstva vnitra v Česku okolo 1300. „Zjednodušeně je možné říct, že se jedná mimo jiné o elektrárny, vodárny, ale i hasičské stanice a další objekty nutné pro základní fungování státu, které provozuje jak stát, tak soukromé subjekty,“řekla LN mluvčí rezortu Hana Malá.
Hranice 250 mrtvých
Podle české legislativy se jedná o ty budovy, provozy, výrobny či instituce, jejichž vyřazení z provozu by mělo za následek více než 250 mrtvých nebo 2500 hospitalizovaných na dobu delší než 24 hodin. Z hlediska ekonomického jde o prvek krizové infrastruktury, pokud jeho vyřazení znamená ztrátu vyšší než 0,5 % HDP. Posledním kritériem by byl zásah do běžného života více než 125 tisíc občanů.
Pokud současná opatření státu zafungují, nebude potřeba k tak razantnímu kroku podle Prymuly vůbec přikročit. I on ale připustil, že situace může nabrat rychlejší dynamiku a ze stovek nakažených se mohou rychle stát tisíce. „V polovině dubna může být v ČR až 15 tisíc případů koronaviru,“řekl v České televizi epidemiolog. Podle něj bude možnost hodnotit účinnost současných opatření v pondělí. Pak se má krizový štáb rozhodnout, co podniknout dál.
Podle experta na vzdělávání Bohumila Kartouse pracuje například ministerstvo školství se střednědobým výhledem šesti až osmi týdnů, během kterých by měly školy zůstat zavřené. Nejoptimističtější scénář o návratu studentů po uplynutí 30denní lhůty nouzového stavu už dnes podle něj není reálný a stát se může, že v tomto školním roce se už školy neotevřou.
„Pokud by pandemie nabrala nepředvídatelnou dynamiku a přišly by skutečně vážné zdravotní komplikace a úmrtí, nikdo si nedovolí udělat politické rozhodnutí, které by znamenalo zvýšení rizika nákazy. Jsem skeptický, že by někdo něco takového dopustil,“řekl Kartous LN.
Látkové roušky mají přednost Na včerejší tiskové konferenci šéf krizového štábu také vyzval občany, aby se z jednorázových roušek přeorientovali spíše na ty látkové, včetně těch vyrobených doma. „Ukázalo se, že zásobování jednorázovými rouškami je velmi náročné a jejich opětovné použití problematické,“řekl Prymula. Kromě toho opětovně vyzýval, aby lidé nejezdili na chaty a chalupy, není-li to zcela nezbytné. Především varoval před kontaktem s místními či návštěvou tamních obchodů.
Podle Prymuly nyní stát disponuje zhruba 800 lůžky pro nakažené, kteří mají těžký průběh nákazy. Operativně lze podle něj tuto kapacitu navýšit na 1500 lůžek. Rázně odmítl často omílanou myšlenku uzavření hlavního města. „Z hlediska reality je to úplný nesmysl,“prohlásil Prymula. Podle něj prý takové opatření bylo realizovatelné ve velké zemi jako Čína, nahradit ale podle něj produkci Prahy je téměř nemožné. „Jsem si téměř jist, že nedojde k uzavření Prahy či velkých měst,“dodal ještě náměstek ministra zdravotnictví. V úvahu mohou prý přicházet pouze uzavírky menších celků, jako bylo město Litovel a okolní menší obce.