Lidé v izolaci přehodnocují priority
Šestý den je Litovelsko a Uničovsko v karanténě. Nakažených přibývá. Občanská solidarita sílí, stejně tak stres a ponorková nemoc.
Vylidněné ulice hlídá policie letecky i pomocí dronů, stejně tak na hranicích měst a obcí. Rychle na nákup, do lékárny a domů. Už šestý den je 24 tisíc lidí na Litovelsku a Uničovsku kvůli šíření koronaviru v uzavřené zóně. Litovel hlásí 32 nakažených, Uničov 20. „Měli jsme tu tornádo i povodeň. Ale u Covid-19 nevíme, co přijde zítra, za 14 dní, za dva měsíce. V lidech je nejistota, zažívají domácí stres,“říká starosta desetitisícové Litovle Viktor Kohout.
„Jsou lidé, kteří na svoji lyžovačku vzpomínají léta. Ale jsou i lidé, na jejichž lyžovačku bude léta vzpomínat celý národ,“snaží se litovelští udržovat humor ve své skupině na sociálních sítích. Nic jiného jim nezbývá. Podle starosty Kohouta městem prorůstá vlna solidarity, stejně jako nezištná pomoc zvenčí. Přesto, co se týče nálady místních, přituhuje. „Je to situace, kterou žádný občan, dodavatelé, ani služby nezažili. Začíná se projevovat ponorková nemoc, lidé zažívají domácí stres. Je vidět, že už toho mají plné zuby,“popsal Kohout LN dočasný vývoj. „Máme určité problémy s udržováním morálky. Lidé se třeba zdržovali v obchodech. Museli jsme vyhlásit, aby tam chodila jen jedna osoba, nezdržovala se tam a nákup proběhl rychle. Zásobování funguje, lidé nemusí panikařit,“dodal.
„Depka“podle starosty začíná i doma mezi dětmi, spustili proto pro ně zábavný online program. Olomoucký kraj pro uzavřenou zónu zřídil psychology, kterým mohou lidé v těžších chvílích zavolat.
Litovel se snaží udržet základní funkce města. „Překvapila mě solidarita dobrovolníků i okolních firem. V rámci možností od vlády cítíme podporu, ale ideální by bylo, kdybychom tady hned první den měli 50 tisíc roušek, aby lidé měli i na střídání. Takže si místní vypomáhali domácím šitím. Respirátory přišly, ale pořád je jich málo, navíc mají svou životnost. Co bude za dva dny?“ptá se Kohout. Na holičkách je ale stát podle něj nenechal. „O víkendu má přijít další dávka. Nepřeji žádné obci, aby toto zažila,“podotýká starosta s tím, že izolace způsobuje komplikace hlavně onkologickým pacientům či těhotným vyžadujícím vyšetření, musí proto žádat o výjimku. Jiní zase hledají únik z karantény různými polními objížďkami, policie tak oblast hlídá letecky.
Respirátory P3 už dostali zdravotníci, onkologičtí a jiní pacienti i ti, jenž přicházejí s lidmi do kontaktu nejvíce. Pátý den karantény jich pro svou lékárnu v Litovli získal pět i Miloš Freml. „V pátek jsme dostali i bednu rozpustného Paralenu, takže chvíli zase vydržíme. Předevčírem mi volal prezident České lékárnické komory, že je v Litovli problém s doktory, takže by měli začít ordinovat vojenští lékaři a předepisovat recepty těm, kdo potřebují,“popsal lékárník.
To potvrdil i starosta Litovle. Kromě nového odběrového místa na konci uzavřené zóny v Nových Zámcích, které s kapacitou až sto odběrů denně vzniklo v noci na čtvrtek, funguje na stejném místě od pátku také polní pohotovost. Na tu se mohou obrátit obyvatelé Litovelska a Uničovska, kteří potřebují ošetřit s jinými potížemi, než je nákaza koronavirem. „Možnost nechat se ošetřit mimo Uničov lidem hodně chybí. Místní si také hojně stěžují na nedostatek testů a na to, že dlouho čekají na výsledky,“řekla LN Diana Urbášková z Uničova s tím, že tam naopak podle ní nechybí potraviny ani léky. „Lidé spíše řeší, zda a na jak dlouho mohou venčit své psy,“dodala.
Nakupující domobrana Společným pozitivem „superkarantény“je všudypřítomná mezilidská solidarita a dobrovolnický zápal mladých. Vedle domácností, v nichž se obýváky proměnily v dílny švadlenek, zřídila třeba Litovel
společně s místní charitou fond a roznáškovou službu pro lidi starší 65 let.
„Máme tu takové domobrany. Jídlo jim nakoupí za peníze města a přefakturovávat to budeme až potom,“uvedl starosta. Donášku nejen osamělým seniorům tu odstartoval dvacetiletý Jan Borovka. „Dal jsem na sociální sítě video s tím, že v neděli jdu pomáhat s nákupem potravin. Během velmi krátké doby se to takzvaně ‚rozjelo‘. Přidávali se ke mně další lidé. Psali, že také chtějí pomoci. Pak se mi ozvalo město a charita a zorganizovali jsme to ve velkém. To, že to všechno tak dobře funguje, je možné jen díky dobrovolníkům,“řekl Olomouckému deníku Borovka.
Ludmila Zavadilová z litovelské charity LN sdělila, že se už po pondělním šoku vzpamatovali a dá se hovořit o jistém stereotypu. „Snad nás nic zásadního nepřekvapí. Stěžejní byla samovýroba roušek. Pořád jich ale není dost. V pondělí bylo nejhorší to, že se sem nedostala hromada pracovníků a kolabovaly obchody, lékárny, pošta i doktoři,“popsala.
Potíže s poštou i odpady Trvající problémy s poštou potvrzuje i litovelský starosta Kohout. Několik doručovatelek je v karanténě, a tak i poštu saturují dobrovolníci. „Jsou proto opožděné důchody. Místo šesti doručovatelek má pošta dvě a slíbili, že se pokusí rozdat důchody alespoň imobilním občanům. Problém je, že se i na poště tvoří velké fronty,“vyjmenoval starosta. Další překážkou v řadě je hromadění tříděného odpadu. „Úplně se zastavilo, protože je problém s vývozem. Snad se v tom neutopíme, svozová firma to řeší. Sehnali jsme dva tisíce pytlů na odpady, polovinu jsme posílali i do Červenky,“přidal Kohout do barvitosti své denní agendy.
Intenzivní dění posledních dní popisuje jako obrovskou změnu, neboť doposud jsme byli zvyklí brát vše jako samozřejmost. „Spousta lidí přehodnocuje své priority, když vidí, jaký je stav. Hodně je teď stahují ke svým příbuzným. Pod nátlakem komerční doby jsme vůbec neměli myšlenky na to, že by se něco takového mohlo stát,“uvažuje. Hledá proto prostředky, jak dát místním pozitivní impulzy. „Přemýšlíme o programech přes web a zvažovali jsme, že pustíme písničky do městského rozhlasu.“
Studentka Lenka Tomášková, která tráví čas v domácí karanténě v Litovli, LN popsala, že se rodiny vyrovnávají s celou situací společně. „Viděla jsem sousedy, jak sedí v rodinném kruhu a asi grilují a bylo vidět, že se snaží držet spolu.“