Španělé nemají dostatek kázně
Na španělském pobřeží se život skoro zastavil, říká Jana Staňková, která provozuje v letovisku Marbella na Costa del Sol restauraci. Podle ní vláda situaci podcenila. V zemi zemřelo už přes tisíc nakažených.
LN Jak to vypadalo na Costa del Sol, když premiér Pedro Sánchez vyhlásil stav nouze?
Problém byl v tom, že vláda to udělala napřed „tak napůl“– to když minulý pátek vyhlásili takzvaný stav poplachu – a teprve potom ten tvrdší stav nouze. Plno lidí to znejistělo a říkali si: Tak co tedy vlastně bude?
LN Vznikla panika?
Dá se říci. Když vláda konečně sdělila, že půjde o výrazné omezení pohybu, mnozí se začali chovat, jako kdyby měla přijít apokalypsa. V obchodech začali vykupovat naprosto všechno, tak vyprázdněné regály jsem ještě nikdy neviděla. Teď už je to trochu lepší: do obchodů smí vždy jen omezený počet lidí a venku na ulici jsou čáry, aby lidé mezi sebou dodržovali vzdálenosti. Tak se dost často stojí ve frontě venku.
LN V oblasti, kde žijete, se pohybuje velké množství cizinců, mnozí se tu usadili. Jak to nesli?
Mnozí vůbec nepochopili, co se děje. Většina cizinců tady čerpá informace ze zdrojů ve své domovské zemi a podle toho to vypadalo. Skandinávci byli dost vyplašení a většinou chtěli odjet rychle domů, ale už nebyla místa v letadlech. Zato Britové byli pár dní relativně v klidu, některým z nich ze všeho nejvíce vadilo, že bude všechno zavřené, včetně golfových hřišť. A když jim to „docvaklo“, už bylo pozdě, protože zase nebyly letenky.
LN Dodržuje se karanténa?
Obyvatelé se určitě víc drží doma, ale hlavě proto, že jen málokdo teď chodí do práce. Kázeň by se ale v každém případě dala vylepšit. Lidé dost vyráží na procházky, na promenádu u moře, přitom pláže jsou pro veřejnost uzavřené. Policie to kontroluje a v případě, že neprokážete nějaký opravdu pádný důvod, rozdává pokuty. Platí to i pro cesty autem. Při přemísťování do práce je potřeba mít u sebe speciální potvrzení od zaměstnavatele. Překvapuje mě, že úřady nepozastavily stavby. Dělníci, řidiči a další normálně pracují dál. Pak fungují – podobně jako v Česku – potravinářské obchody, lékárny nebo benzinové pumpy. Nejhorší ale podle mě je, že lidé většinou pracují bez jakýchkoli ochranných pomůcek, těch je zoufalý nedostatek, i v nemocnicích.
LN S vaším partnerem provozujete restauraci. Teď musíte mít zavřeno. Je to velký problém?
Restauraci máme zavřenou týden, náš personál tedy nepracuje. Požádala jsem o takzvané zmrazení činnosti, ve zkratce jde o to, že moji zaměstnanci by měli dostat až 70 procent platu po dobu této krizové situace (stav nouze byl ve Španělsku vyhlášen 14. března na dva týdny – pozn. red.), záleží ale na rodinném stavu, zda máte děti a podobně. Přihlásila jsem se do programu hned v úterý, vláda tvrdí, že se ozvou do pěti dnů, ale moc se mi tomu nechce věřit.
Pro nás je teď sice vedlejší sezona, ovšem blíží se Velikonoce – což je naopak veledůležitý svátek – a úřady už veškeré oslavy zrušily. I kdyby se situace s nákazou mezitím uvolnila, přijede mnohem méně lidí a to už problém bude.
LN Jak lidé hodnotí kroky, ke kterým se španělská vláda odhodlala, podporují je?
To celkově nedokážu říci, ale vláda každopádně, alespoň zkraje, nepředvedla zrovna profesionální práci. Situaci podcenili – když už v Itálii bylo zle, tady se pořád konaly masové akce, které k šíření nákazy určitě přispěly.