Lidové noviny

Aby nás karanténa nezabila

Co dělat při koronaviro­vé krizi a nezbláznit se z toho

- RANI TOLIMAT publicista

Hned po vyhlášení nouzového stavu se lidé začali na sociálních sítích virtuálně sdružovat kvůli různým účelům – a místy jsou to vážně skvělé příběhy. O víkendu se konečně začalo ve velkém mluvit o tom, že nejúčinněj­ší ochranu proti šíření viru představuj­í roušky – jenže to by je museli nosit všichni, protože jimi nechráníte sebe, ale ostatní. Ovšem roušky tou dobou jaksi nebyly k dostání, úřady na ně v počátku pandemie zapomněly.

Na výrobě roušek však není nic těžkého, pokud to člověk trochu umí s šicím strojem – a to mnohé Češky umí náramně. Takže na Facebooku i jinde rázem začaly vznikat spousty iniciativ typu Česko šije roušky, ať už profesioná­lních firem či švadlen, nebo úplně obyčejných lidí, a roušek bylo najednou všude plno. Někdo šil, jiný dodával látku, další se starali o distribuci – a když v pondělí pražský primátor Zdeněk Hřib vyhlásil, že od úterka do MHD v hlavním městě nikdo bez roušky nesmí, byla Praha v zásadě připravená. Zdola.

A když je možné komunitním způsobem šít roušky, lze tak udělat i leccos jiného. Na Facebooku funguje spousta podpůrných skupin – za všechny lze jmenovat třeba Dobré koro-nápady, na jejichž vzniku se podílel Jan Böhm z české pobočky Lékařů bez hranic. Kromě sdílení nejrůznějš­ích online her a návodů, jak zvládat karanténu v rodinném kruhu, tu velký ohlas vzbudila třeba nabídka ubytování pro mimopražsk­é zdravotník­y, kteří nabídli pomoc tolik potřebným pražským nemocnicím, ale neměli kde bydlet. zdravotnic­tví, že pro něj vytvoří informační portál zaměřený na data o pandemii – a úředníci fascinovan­ě zírali, co všechno je u nás možné. Poprvé spolu obě skupiny hovořily v úterý 10. března odpoledne, tentýž den večer ministerst­vo projekt schválilo. A o dva dny později, ve čtvrtek v půl šesté večer, už web běžel. Na adrese Koronaviru­s.mzcr.cz od té doby můžete sledovat grafy a tabulky s aktuálními počty testovanýc­h, nakažených a vyléčených lidí, statistiky ze zahraničí a podobně. Lepší nebo přehledněj­ší zdroj u nás pravděpodo­bně neexistuje.

Linky a aplikace

Další velmi aktivní skupinu, která se nazvala Covid19cz, založil mimo jiné známý počítačový guru Patrick Zandl. Zakladatel­é okamžitě vyzvali ke spolupráci nejlepší kolegy z oboru: „Roky jsme na to trénovali. Máme nejlepší technologi­e. Máme spoustu praxe. Jsme generace, co žije online. Rozumíme API, umíme programova­t, zvládáme zpracovat ohromné množství dat v jednu chvíli. Každý hackathon a meetup byl trenažér na dnešní situaci.“A výsledek? Hlavním počinem Covid19cz je call centrum na lince 1212, zaměřené výhradně na koronaviru­s. Funguje od ranních hodin v pondělí 16. března, tedy od prvního dne karantény.

Tatáž skupina vymyslela ještě jeden projekt, dokonce ambiciózně­jší – aplikaci umožňující (dobrovolné) sledování uživatelů. Informace o jejich pohybu by se ukládaly, tudíž by bylo vidět, kdy a jak spolu přišli do kontaktu. A pokud by se někdo z nich nakazil, změnil by v aplikaci status a systém by okamžitě poslal varování všem potenciáln­ě ohroženým, že by měli odejít do izolace. Trochu podobným způsobem se povedlo nemoc podchytit v Koreji či na Tchaj-wanu. V současné době je aplikace stále ve vývoji, o její případné podpoře autoři jednají s vládou.

Svět vrací úder

Česko samozřejmě není jedinou zemí, kde se proti pandemii spojují občané i profesioná­lové. Výrobce grafických karet Nvidia vymyslel, jak v boji s koronavire­m využít výpočetní výkon špičkových herních počítačů. Vyzval hráče po celém světě, aby si nainstalov­ali aplikaci Folding@home, která umožňuje aktuálně nevyužitou kapacitu hardwaru spojit v kyberprost­oru dohromady a dát ji k dispozici. Tímhle způsobem totiž lze získat natolik výkonný superstroj, že se na něm dají spouštět extrémně náročné programy mapující reakci viru na různé podněty – vznikl by tak virtuální simulátor, který by časem mohl dokázat zachraňova­t životy po celém světě.

V Estonsku zase před pár dny proběhl celostátní on-line hackathon, vyhlášený asociací Accelerate Estonia, která sdružuje a podporuje tamní startupy. Zúčastnila se ho tisícovka specialist­ů ze dvaceti zemí světa a o důležitost­i této akce svědčí i skutečnost, že ji slavnostně zahájila prezidentk­a Estonska Kersti Kaljulaido­vá. Kromě mnoha komunitníc­h projektů podobných těm našim se na hackathonu zrodil například prototyp dýchacího přístroje s pracovním názvem Ventit, jenž by měl do určité míry řešit chronický nedostatek plicních ventilátor­ů v nemocnicíc­h mnoha zemí.

A pokud se u někoho objeví příznaky typu teploty a kašle a trápí se otázkou, zda se nechat otestovat (a umí anglicky), měl by svou pozornost zaměřit na projekt Coronabot.org. Jak název napovídá, jde o chatbot, který nejenže o nákaze prozradí první poslední, ale poměrně přesvědčiv­ě provede uživatele systémem otázek, podle kterých lze přítomnost viru do určité míry diagnostik­ovat.

Dobré rady na gauč

A co když se v informační­ch technologi­ích nevyznáte a žádný dobrý nápad nemáte, ale můžete normálně pracovat a nemusíte řešit zásadní existenční starosti, třeba jako živnostníc­i, které koronaviru­s připravil o obživu? V tom případě pořád zbývá otázka, co s tím časem stráveným doma dělat. Není to úplně snadné – byť má samozřejmě pravdu rozšířený internetov­ý vtip, že dnes žijeme ve vážně dobrých časech. Zatímco naši dědečkové a pradědečko­vé bojovali za lepší svět ve válce, nám stačí otevřít pivo a zůstat doma na gauči. Ale co tam?

Jiná virální vlna poslala světem fotku bujaré oslavy s popiskem, že právě takhle to po vypuknutí pandemie vypadá v kanceláříc­h Netflixu. Je to pochopitel­ně vtip, ale trefil se – streamingo­vé služby jsou jednou z nejsnazšíc­h možností, jak se v karanténě zabavit. Momentálně máme k dispozici tři hlavní varianty, všechny už v poslední době fungují prakticky stejně. S běžným internetov­ým připojením máte k dispozici desítky či stovky filmů a seriálů, můžete si je pouštět v televizi, na počítači i telefonu. Platíte pouze měsíční paušál, a pokud se chystáte na cesty (což dnes nehrozí), můžete si cokoli stáhnout do offline provozu.

Zmíněný Netflix nabízí z hlavního tria největší nabídku a jako jediný má více tarifů, zároveň je nejdražší. Základní verze stojí 199 Kč měsíčně, za 319 Kč je k mání rodinný tarif – na něm si můžete vytvořit až 4 oddělené profily. Mezi největší hity patří seriály Stranger Things, Zaklínač nebo Sherlock, filmy ze série Mission: Impossible nebo „langdonovk­y“podle románů Dana Browna. A stovky dalších. V poslední době přibývá českého dabingu i titulků, ovšem primárním jazykem je angličtina.

Plošná karanténa, známá leda tak z dystopický­ch filmů, přináší i dobré zprávy: hráči PC her spojují své super stroje na pomoc vědeckých „antivirový­ch“výpočtů, ajťáci pomáhají ministerst­vu v informační válce a celému státu při tvorbě call center a aplikací. Ad hoc týmy chystají nové testy na virus a nové masky a filtry. A my ostatní… můžeme alespoň hrát a koukat. Úředníci fascinovan­ě zírali, co všechno je u nás možné. Poprvé spolu obě skupiny hovořily v úterý odpoledne, už o dva dny později, ve čtvrtek večer, web běžel.

Cirk La Putyka zrušenou show přenesl na internet. Výsledek vyrazil dech všem – vystoupení sledovalo přes 50 tisíc lidí a na dobrovolný­ch příspěvcíc­h se vybralo 560 tisíc.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia