Nudíte se v karanténě? Hrajte si!
Velký přehled deskových her pro hráče všech věkových kategorií
Na počátku byly kostky. V roce 2013 zkoumal tým profesora Haluka Saglamtimura z univerzity Ege v Izmiru naleziště poblíž 5000 let staré mohyly Bașur Höyük v jihovýchodním Turecku. Mezi očekávanými relikviemi objevili také 49 malých osekaných kamínků, které jsou v současné době považovány za nejstarší herní kostky světa. Měly různé tvary a byly nabarveny na zeleno, červeno, modro, zbytek byl klasicky černá a bílá. Podobné kameny byly objeveny i v Sýrii a Iráku, což ukazuje na původ deskových her v oblasti Úrodného půlměsíce (území dnešního Iráku, Sýrie, Libanonu, Jordánska a Izraele). „Na některých kostkách jsou vyobrazeni psi, prasata nebo pyramidy, jinde zase jen klasické tečky,“dodává profesor Saglamtimur. „Našli jsme také tři kulaté žetony z bílých ulit, na které někdo připevnil černý kulatý kamínek.“
Další hry připomínaly vizuálně dnešní mikádo. Hromada plochých tyčinek se hodila na stůl, a kolik z nich spadlo vyzdobenou stranou nahoru, tolik byl daný hod (něco jako dnes kostky). Vyráběly se z různých materiálů, například z kostí, dřeva, kamení nebo ulit mořských plodů.
Už staří faraoni
Deskové hry si oblíbili také egyptští faraoni. Jedna z nejpopulárnějších her jejich éry se jmenovala Senet. Archeologové ji objevili mimo jiné v mnoha egyptských hrobkách – platila za talisman štěstí při přechodu do říše mrtvých. Na herním poli tvořeném 3 × 10 čtverci byly tři řady pěšců, hra byla velmi jednoduchá a mnohé společnosti se ji dnes snaží i díky historické unikátnosti zkopírovat – i když o pravidlech toho zas tak moc nevíme, čili dávají prostor pro hráčskou iniciativu. Což je mimo jiné jedna z hlavních zásad pravidel moderních zábavních deskových her, která by se dala nejlépe charakterizovat výrokem kapitána Barbossy z Pirátů z Karibiku: „Zákoník je jenom taková pomůcka, ale není to boží Desatero.“Pokud vám prostě pravidla nevyhovují, změňte je tak, aby vás hra bavila. Protože o to jde především. špičatých polí na každé straně herního plánu, 15 kamenů pro každého hráče, jen místo dvou šestihranných kostek se původně používaly tři. Jeho popularita během historie postupně upadala, obrovský revival zažil v šedesátých letech minulého století a do dnešního dne patří k jedněm z nejpopulárnějších her vůbec.
Velká část her simulovala vojenské konflikty. Přímým předchůdcem šachu byla hra Ludus latrunculorum, velmi oblíbená v římské říši. Hra měla daleko více figurek než šachy (přesná pravidla se nedochovala), přitom jednotlivým figurkám se říkalo psi – sama deska se označovala jako město.
Další populární hrou byl Tafl, ve kterém soutěžily dvě nestejně veliké „armády“, černý vedl od začátku v poměru zhruba 2 : 1 – a bílý měl za úkol s králem utéct mimo hrací plochu.
Jediná hra, která se stala sportem No a pak už přišla řada na zřejmě nejpopulárnější deskovou hru historie, kterou jsou šachy. Her, které byly šachu velmi podobné, je řada. Čaturanga, šatrandž (perská varianta) a pak už klasické šachy. Jejich pravidla se v průběhu let mnohokrát měnila, ne vždy mohl například pěšec začínat o dvě pole dopředu. Šachy si oblíbil například americký prezident Benjamin Franklin: „Není to jen pasivní zábava, posiluje několik zásadních vlastností mysli, užitečných v životě. Život je svým způsobem variantou hry v šachy, kde často získáváme výhody a soupeříme s ostatními. Hraním šachů se učíme.“Šachy jsou také jedinou deskovou hrou, kterou Mezinárodní olympijský výbor uznává jako sport – dokonce mají i svou vlastní olympiádu a pravidelná mistrovství světa.
První hrou, která by mohla být považována za „deskovou“podle dnešních standardů, byla Landlord’s Game z roku 1903, kterou vymyslela Američanka Lizzie Maggieová. Na čtvercovém herním plánu hráči nakupovali a pronajímali nemovitosti, obchodovali s infrastrukturou, chodili do vězení, bylo tam také políčko s názvem „Práce pro matku Zemi přinesla ovoce“, které pro hráče znamenalo bonus 100 dolarů.
Pokud vám tento popis něco připomíná, nemýlíte se – patent na Landlord’s Game, jež měla kromě zábavy také znázorňovat ekonomické principy georgismu (který razí teorii, že jediná správná daň je daň z nemovitostí), prodala Lizzie Maggieová bratrům Parkerovým v roce 1935 za 500 dolarů. Ti jej začali prodávat pod komerčním názvem Monopoly. Byla přeložena do 37 jazyků a do dnešního dne se jí prodalo přes 275 milionů kusů.
Zábava pro každého, doslova a do písmene
Deskové hry dnes můžete koupit prakticky kdekoliv. Kromě specializovaných online obchodů, jako je například Fantasyobchod, Ráj deskovek nebo Svět her, je dnes můžete získat také v jakémkoliv hračkářství – Bambule, Pompo, Sparkys i Dráčik mají sekci deskových her minimálně stejně velikou jako třeba sekci lega. Nejrůznější mutace deskových her (věděli jste třeba o tom, že Osadníky z Katanu si můžete zahrát ve verzi Game of Thrones nebo Monopoly ve verzi podle populárního seriálu Ulice?) se dají koupit také v hlavních sítích knihkupectví, například v Knihách Dobrovský nebo Neoluxoru. Jak ale koupit hru tak, abyste malé dítě neotrávili příliš komplexními pravidly a dospívajícího nenudili primitivní herní mechanikou? Na skvělém webu Zatrolené hry můžete v sekci Katalog her třídit všechny možné dostupné hry jak podle herních kategorií (například budovatelské, dětské, strategické…), tak podle doporučeného věku. Nebo můžete zkusit některé z tipů uvedených níže.
Hry pro nejmenší od 5 let – sluníčka, obrázky a jednoduchá mechanika Jedna z nejoblíbenějších her mých dětí byly Activity Disney. Hra, již my dospělí tak rádi hrajeme na mejdanech okolo druhé hodiny ráno, je v odpovídajícím způsobem zjednodušené verzi přístupná i dětem, samozřejmě s výrazně jednoduššími úkoly a hlavně s grafikou oblíbených pohádek. Děti plní úkoly (v dětské verzi se samozřejmě nepíše) a posouvají figurky, kdo první dojde do cíle, vyhrává.
Scrabble Junior je vynikající hra, pokud chcete děti začít učit číst. Od své dospělé verze se liší tím, že jsou písmenka předepsaná na herním plánu a děti je doplňují podle obrázků, které jsou u nich nakreslené.
9 let – začínáme myslet strategicky Megacity je jedna z prvních her, která využívá principy budování – sbíráte suroviny, nakupujete budovy, kde každá má trochu jinou funkci. Vy musíte šikovně vlastnosti kombinovat tak, abyste co nejdříve získali 20 herních mincí. Hra učí děti základy počtu pravděpodobnosti
– mám počkat do dalšího kola a riskovat, že mě zabije netopýr, nebo to mám risknout, abych měl více surovin?
Plyšová hlídka je jedna z nejroztomilejších her vůbec. V roli malých plyšových zvířátek hlídáte spící holčičku před bubáky, příšerami a nočními můrami. Hra má několik desítek herních plánů (jsou součástí hry), které musíte jeden po druhém projít, abyste holčičku zachránili. Vaše postavičky během interaktivního příběhu nejrůznějším způsobem posilují své vlastnosti, kromě toho si je můžete vybarvit podle svého. Plyšová hlídka je kooperativní hra – hráči nehrají proti sobě, musí se navzájem podporovat, aby dosáhli cíle a zachránili malou holčičku. Pozor – hru zcela jistě nedohrajete za jedno odpoledne.
Celá rodina doma? Ponorka? Deprese z dětí přilepených k monitorům? Tak jako starší generace hrávala pexeso, Kloboučku, hop nebo Dostihy a sázky, dnešní děti (a nejenom je) nadchnete spíše akční hrou Activity, budovatelskou strategií Sedm divů světa nebo komplexní historickou bojovkou Rising Sun.
Od 12 let – škola hrou
Ve hře Na křídlech se z hráčů stanou ornitologové. Úkolem je nasbírat do své voliéry (herní karty) co nejvíce zástupců ptačí říše a nakombinovat je tak, aby jejich herní bonusy znamenaly pro hráče co největší bodový zisk. Hráči hrají hlavně proti sobě, ale plní také společné úkoly – takže získávají i základní morální principy: mysli na sebe, ale také na ostatní.
Mnozí považují za jednu z nejstarších her backgammon, tento titul je ovšem obecně přisuzován královské hře Ur. Našla se například v hrobce faraona Tutanchamóna
Deskové hry mají jednu zásadní výhodu – vaše děti zabaví na opravdu hodně dlouhou dobu a odvedou od dnes tolik kritizovaných obrazovek všeho druhu