„Žid smrdí jako jedovatá houba“

V několika českých knihkupectvích se nedávno objevila kniha, která se prezentovala jako neškodná dětská pohádka. Neobsahovala však příběhy na dobrou noc, jak se mohlo zdát. Pod názvem Jedovatá houba podněcovala k nenávisti k Židům.

Vpovídkách se tak děti mohly podle knihy například naučit, jak poznat Židy, proč mají tak velké nosy a proč jsou pro společnost tak špatní: „Židy lze rozeznat také podle rtů, které jsou většinou odulé. Spodní ret často odstává. Také na očích Žida lze okamžitě poznat, že je to špatný a prolhaný člověk.“

Jakmile se tyto informace před několika týdny dostaly do veřejného prostoru, v Česku to začalo hřmít a kniha následně začala postupně mizet z pultů, nicméně na některých webových stránkách je stále k dispozici. Kde a jak se tato literatura dostala na trh? A jak je možné, že vůbec existuje?

Kniha Jedovatá houba, která poprvé vyšla v roce 1938, je nenávistí k Židům přímo nasáklá. Už samotný přebal a ilustrace naznačují, že se nejedná zrovna o hezkou pohádku na dobrou noc, kterou by chtěl každý rodič dětem předčítat před spaním. Ilustrace znázorňuje nepříjemně vyhlížející (a zjevně pěkně otrávené) houby s lidským obličejem, zahnutým nosem a proradnýma očima, které jako bonus nesou židovskou hvězdu. Už na první pohled se chce člověku udělat cokoli, jen ne si ji koupit a utratit za ni necelé tři stovky.

Jen pro silné nátury

Nicméně pokud se někdo přesto rozhodl dát knize šanci, měl by se připravit na šok – opravdu se nejedná o sérii hezkých povídek, ale o klasickou nacistickou protižidovskou propagandu pro děti. Při čtení se měly mimo jiné naučit, jak Žida poznat na první pohled, což je v 21. století podle vydavatelů asi nezbytností: „Podle odporného, nasládlého zápachu anebo dle pohledu, který je číhavý a bodavý. Už na očích mu člověk okamžitě pozná, že je to špatný a prolhaný člověk,“opakuje se v popisu dětské knížky, jejímuž autorovi bylo po válce v Německu nepříliš překvapivě doživotně zakázáno působit jako učitel.

A pokud jste silnější nátury a neodradí vás ilustrace ani popis knihy, zaručeně to dokáže obsah krátkých povídek, ve kterých autor neúnavně upozorňuje na negativní vlastnosti Židů a snaží se vůči nim vzbudit co možná největší nenávist.

„Malý Franz jde s maminkou na houby do lesa. Nasbírají košík hub a třídí je na jedlé a jedovaté. Na cestě domů maminka Franzovi vysvětluje, že s lidmi je to podobně jako s houbami. I mezi nimi jsou lidé dobří a lidé jedovatí. Mezi lidmi je třeba rozlišovat, stejně jako mezi houbami. A víš, kdo jsou ty jedovaté houby lidstva? ptá se maminka. Samozřejmě, jsou to Židé. Malý Franz o tom již slyšel ve škole. Ano, Židé jsou jedovaté houby, přitakává maminka. I lidské jedovaté houby je třeba se naučit rozlišovat, mají rozličné barvy a podoby. A vědí všichni Nežidé, ptá se Franz, že Židé jsou stejně nebezpeční jako jedovaté houby? Bohužel ne, a proto je třeba je varovat.

Následující krátké příběhy ukazují pravdu o židovské jedovaté houbě. Ukazují různé podoby, ve kterých Žid vystupuje. Ukazují zchátralost a podlost židovské rasy. Ukazují nám Žida takového, jaký ve skutečnosti je, jako ďábla v lidské podobě.“

Toto všechno stojí hned v úvodu knihy, kterou doplňuje až kýčovitě idylický obrázek maminky a jejího syna v lese na bezstarostném sběru hub.

A další kapitoly se nesou ve stejném duchu. Dětští čtenáři si tak mohou doplnit své (ne)znalosti nejen o tom, jak lze Židy bez problémů rozeznat, ale například i jak židovští obchodníci podvádějí své zákazníky. Téměř ve všech bodech figuruje tematika špatných vlastností, jako jsou prohnanost, lstivost, a dokonce dojde i na vraždu. Pro děti naprosto ideální čtivo.

„Je sváteční večer. Židovský hauzírník Levi přichází k selce a nabízí své prima zboží, zaručeně levné, sám prý na tom bude tratit. Selka ale odmítá – již jednou ji Žid podvedl a podruhé od něj nic nekoupí. Zklamaný Žid odchází a mumlá si pod fousy: Asi něco prohlédla, ale ještě že je dost rolníků, na kterých můžu dobře vydělat.“Ano, nezapomeňme na to, že Židé jsou taky velmi lakomí a pro peníze by si nechali koleno vrtat.

Nacističtí štváči

Knihu Ernsta Hiemera s názvem Jedovatá houba (v originále Der Giftpilz )unás vydalo nakladatelství Guidemedia etc, na internetu stojí necelé tři stovky. V popisu knihy se lze dočíst, že se jedná o ilustrovanou dětskou knihu, která je klasickým antisemitským dílem německé nacionálněsocialistické osvěty. Knihu vydal v roce 1938 ve svém nakladatelství Der Stürmer jeden z nejaktivnějších kritiků Židů své doby Julius Streicher. A abychom se dopátrali toho, proč vůbec tato kniha vznikla a za jakým účelem, je důležité znát některá klíčová fakta o samotném vydavateli této knihy.

Julius Streicher se řadil mezi významné nacistické politiky v Německu. Až do začátku 1. světové války pracoval jako učitel na základní škole. Do armády vstoupil hned v roce 1914, aktivně se účastnil všech bojů přímo na frontě a za své zásluhy se dočkal vyznamenání za zásluhy – Železného kříže první třídy. O pár let později se po Hitlerově vzestupu stal členem NSDAP a následně začal vydávat noviny s názvem Der Stürmer, jejichž velkou část tvořily právě antisemitské texty. Po druhé světové válce byl zatčen a v rámci norimberského procesu odsouzen k trestu smrti za zločiny proti lidskosti, jichž se dopustil právě prostřednictvím svého antisemitského týdeníku. Ani tehdy se nevzdal svých názorů: při soudním přelíčení prohlásil, že celý proces je skutečným triumfem světového židovstva...

Jedovatou houbu pak dal dohromady z textů, které u Streichera vycházely, jeden z jeho redaktorů, Ernst Hiemer. A jak knihu uvedli čeští nakladatelé?

„Nesmlouvavě autor zkomponoval taktéž básně, kterými zakončuje každou jednotlivou kapitolu. Vražda, zlodějna a lhaní, krádež, podvod, švindlování; To vše Žid může, to vše Žid smí, i židovské dítě dobře ví, že v talmudu psáno je, co Žid nenávidí a miluje, jak má smýšlet a jak má žít, v Talmudu se dozví Žid,“uvádí nakladatelství.

Popisek ale také zároveň podotýká, že Jedovatá houba byla nacisty paradoxně přijímána různě. Vedení strany ji vychvalovalo (v této souvislosti si nejde nevzpomenout na loňský film Králíček Jojo,

kde se esesák nad podobnou sbírkou bludů mrazivě zasměje a slovy jedné z hlavních postav seriálu Teorie velkého třesku

to komentuje slovy: „Je to legrační, protože je to pravda.“), zatímco některé špičky SS byly opatrnější a klasifikovaly ji jako mládež ohrožující.

Dnes je pohledů na takovou literaturu spousta. V Česku z větší části převažují hlasy, které vydání Jedovaté houby pobouřilo. „Ta publikace je zlo. A označit zlo zlem není znak povýšenosti. Jednoduché texty útočí na děti, které jsou velice snadno manipulovatelné,“reaguje například na webovém portálu Databáze knih jeden z uživatelů.

A zajímavé je rovněž to, že na knihu upozornil na Twitteru až teprve zahraniční zpravodaj České televize Jakub Szántó, do té doby si jí na tuzemském trhu nikdo ani nevšiml, což je celkem zarážející. Jedovatá houba, kvůli které se především v internetových diskusích rozhořela debata o antisemitismu v českých knihkupectvích, a jejímž případem se začala zabývat dokonce i policie, nevyšla před pár dny či týdny: na trhu je tři roky. Uplynula tedy relativně dlouhá doba, než se to začalo řešit.

„Českem se šíří další nacistické škváry a internetové obchody jsou neschopné odlišit, co prodávají a čím se naopak podílejí na porušování zákona. Pevně doufám, že Policie ČR ví a bude urychleně konat,“uvedl Szántó na Twitteru. A podobně reagoval i šéf české diplomacie, ministr zahraničí Tomáš Petříček: „Strašné. Doufám, že s nimi příslušné orgány okamžitě zatočí.“

Jedovatá houba, kvůli které se v únoru rozhořela debata o antisemitismu v knihách a začala se jí zabývat i policie, nevyšla před pár dny či týdny: na trhu je tři roky

Knižní recidivisté

Na druhou stranu se samotné nakladatelství Guidemedia obhajuje tím, že Jedovatá houba nemusí být jen bezcenný antisemitský škvár, ale můžeme ji z dnešního hlediska považovat za učebnicový historický příklad protižidovské agitace. Což potvrzuje i pár dalších komentářů. „Knihu jsem použil již před dvěma lety v hodině dějepisu, abych dětem ukázal, jak v dobách nacistického Německa vypadala školní výuka,“reagoval další z uživatelů, který knihu bere jako učební materiál.

Podobný názor vyjádřila i další komentátorka. „Knihu jsem pořídila... Pro dceru... Jednoho dne jí chci ukázat a říct, co se kdysi dělo, co se kdysi učily malé děti a co bylo špatně. Co by se dít znovu nemělo... Ta kniha není zlo. Zlo je, že před zlem zavíráme oči. Nepřipravujeme naše děti na to, že se s antisemitismem jednou setkají...“

Jenomže Jedovatá houba není jediný počin nakladatelství Guidemedia, který je namířen proti Židům. Vydalo další antisemitské knihy jako Golem – metla Čechů nebo soubor protižidovských výroků přisuzovaných význačným osobám české literatury s názvem Co řekli naši velikáni o Židech. Prodává také program NSDAP či spisy Adolfa Hitlera, v nabídce je taktéž kniha Holocaust pod lupou.

Ostatně nakladatelství Guidemedia se do hledáčku médií dostalo již před pár lety, v roce 2012, kdy se strhla vlna kontroverze právě kvůli vydávání projevů Adolfa Hitlera. Nakladatelství kvůli tomu čelilo vlně žalob, nicméně Nejvyšší soud ho loni v červnu definitivně zprostil obvinění a odmítl nesouhlasné dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. „V případě knihy Adolf Hitler Projevy soud první instance správně shledal a odvolací soud potvrdil, že nejde o programové vymezení, ze kterého by pro budoucnost mohly čerpat další generace neonacistů,“uvedl tehdy v tiskové zprávě mluvčí NS Petr Tomíček.

Testy před soudem

Spolumajitel nakladatelství Pavel Kamas pak již dříve uvedl, že svobodu slova v Česku se chystají „otestovat“dalšími kontroverzními tituly. „Zahajujeme totiž novou samostatnou edici věnovanou vyvracení mýtu ‚holokaustu‘. To bude pro tzv. ‚svobodu slova‘ v Česku rozhodující zatěžkávací zkouška,“napsal loni Kamas agentuře ČTK.

Jak je možné, že se na trhu ale mohou objevovat tituly a předměty podněcující propagandu a nenávist? Problém je ve znění zákona. Tajemník židovské federace Tomáš Kraus uvedl, že trestní zákoník v případě, kdy jde o prodej či jinou komerční činnost, neumožňuje podněcování k nenávisti či potlačování lidských práv a svobod stíhat. „Je to mezera v zákoně a pokusíme se prosadit změnu do novely trestního zákoníku,“prohlásil.

Zákon účinný od roku 2010 stanovuje tresty několikaletého vězení za hanobení národa a rasy, stejně jako za podněcování k nenávisti vůči skupině osob, předchozí trestní zákoník za trestný čin označoval i podporu a propagaci hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka, i hlásání národnostní, rasové, náboženské či třídní zášti.

Není to poprvé, kdy se v Česku dají sehnat předměty nacistické propagandy. Už v devadesátých letech vzbudilo velký rozruch vydání Hitlerova spisu Mein Kampf, před třemi lety zase vydavatelství Naše vojsko prodávalo trička a hrnky s Hitlerovou podobiznou a hájilo se tím, že se jedná o sběratelskou edici. A naposledy si loni v listopadu stěžoval německý velvyslanec, že v obchodech v centru Prahy viděl prodávat masky s podobiznou Hitlera. A zbavit se toho potrvá asi ještě dlouho.