Dobrodružná jízda metrem
Na začátek malý test: víte, co znamená ve spojitosti s metrem osmák, sedlo, diabas nebo smrt? První je lidový výraz pro Ochranný systém metra (OSM), druhé opak dopravní špičky, tedy čas, kdy je jízda klidná a plynulá, třetí hornina, jíž jsou vyloženy některé pražské stanice, a smrt je zkratka pro Seoul Metropolitan Rapid Transit Corporation neboli společnost provozující metro v Jižní Koreji. Toto vše a mnohem více se čtenáři dozvědí z knížky To je metro, čéče!, kterou pro děti a jejich rodiče vydalo nakladatelství Paseka. vyrazili do pražské podzemky, kterou prolezli křížem krážem. Podívali se do všech možných chodeb, tunelů, mezi dispečery, do depa, na Nuselský most, metro navštívili i v noci, kdy je pro veřejnost zavřené. Čtenář se tak dozví, že metro v Praze má 61 stanic, koleje se táhnou do dálky 65,2 kilometru, jezdí po nich 730 vozů, lokomotivy fungují na elektřinu a proud odebírají z boční kolejnice. Kukaně se zrcadlovými skly na nástupištích slouží dispečerům, kteří v nich sledují grafikony, na nichž jsou vidět jízdy všech vlaků na tratích. K ruce mají dva telefony, jeden účastnický, kterým se dovolají na všechny linky pražského dopravního podniku, druhý místní jako spojnici se sousedními stanicemi. Eskalátory jezdí rychlostí 0,65 metru za sekundu, v případě ohrožení pojme metro coby úkryt 300 tisíc lidí a nejdelší trasa je béčko, měří 25,7 kilometru. Samostatná kapitola je věnovaná depům. „Vlaky se v nich udržují, částečně i opravují, ale také myjí. Zatímco staré ruské vozy musely zajíždět na revize každých 8 až 11 hodin, těm dnešním stačí prohlídky jen každých 25 až 30 dnů,“vysvětluje dědeček Karlovi. V Praze jsou depa tři – Kačerov, Hostivař a Zličín. Nejstarší a zároveň nejrozlehlejší je to první na Kačerově, zabírá plochu třinácti hektarů. Kromě údržbářských hal se na něm nalézají také různé sklady, garáže, závodní jídelna, prádelna, požární stanice nebo pohotovostní ubytovna. Dominantu tvoří dvanáctipatrová administrativní budova.
S prvním nápadem vybudovat metro přišel na zasedání městské rady pražský obchodník Ladislav Rott v roce 1898. Napadlo ho, že by se dalo využít prací na kanalizaci a modernizaci Starého Města a postavit linku vedoucí z Karlína do Podolí. Ta se měla časem spojit s druhou linkou z Malé Strany na Vinohrady. Další pokus přišel v roce 1931, započalo se dokonce s geologickými průzkumy, ale vše uťala v roce 1941 válka. Definitivní stavba tak byla zahájena až v roce 1966 mezi muzeem a hlavním nádražím. První cestují se svezli metrem 9. května 1974 z Kačerova na Florenc. V srpnu 1978 byla zprovozněna linka A z náměstí Míru na Dejvickou, třetí linka, B, zahájila provoz v roce 1985 ze Smíchovského nádraží na Florenc.
Vzorem pro budování pražského metra se během normalizace stal Sovětský svaz, a proto se dbalo i na jistou opulentnost stanic. Metro mělo být výkladní skříní tehdejšího režimu. Nejstarší stanice trasy A jsou proto vyloženy eloxovanými plechovými „čočkami“Jaroslava Otruby, které jednak tlumí zvuk přijíždějících vlaků a jednak se podle nich mohou cestující rychle zorientovat. Na Floře jsou čočky fialové, na Náměstí Míru modré a třeba na Můstku žluté. Na bývalé konečné v Dejvicích jsou všechny barvy promíchané dohromady. Podobných zajímavostí a informací je knížka Milady Rezkové plná.
A když jsme začínali testem, můžeme jím i skončit. Víte, co v pražském žargonu znamená věta „Dáme krtka na slinták“? No přece že pojedeme metrem na stanici I. P. Pavlova.
Cesta podzemkou nemusí být nuda, pokud má člověk oči otevřené a před jízdou si přečetl knížku To je metro, čéče!. Vydala ji Paseka a doplňují ji skvělé ilustrace Jana Šrámka a Veroniky Vlkové.
S prvním nápadem vybudovat metro přišel na zasedání městské rady pražský obchodník Ladislav Rott v roce 1898. Napadlo ho, že by se dalo využít prací na kanalizaci
Milada Rezková: To je metro, čéče!, ilustrovali Jan Šrámek a Veronika Vlková, Paseka, Praha 2019, 168 stran