Ryba na stromě
Když si někdo připadá jako ryba na suchu, obvykle se mu moc nedaří v tom, co dělá. Ale pozor, existují i ryby, kterým se na vzduchu líbí. A dokonce vylezou na strom. Teď jsme se o nich dozvěděli ještě něco nového a podivného.
Těmto rybám se říká lezci (Oxudercinae) a žijí na bahnitém pobřeží tropických a subtropických oblastí Afriky, Asie i Austrálie. Některé tráví víc času na suchu než ve vodě, i skrýš hledají spíš v pobřežním porostu, než aby se vrátily do vodního živlu. Dorůstají až třiceti centimetrů a jako ryby samozřejmě nemají plíce, nýbrž žábry. V relativně velkých žaberních dutinách si uchovávají vodu, a navíc dokážou přijímat kyslík i přes pokožku.
Po souši se obvykle plazí – odstrkují se prsními ploutvemi, pomáhají si ocasem, vypadá to, jako by čiperně cupitaly. Příležitostně o kus poskočí. Takhle dokážou lézt dokonce po kmenech a vystouplých kořenech stromů a také po kamenech, někdy i téměř svisle do výšky.
Nyní Parvez Alam z Edinburské univerzity s kolegy zaznamenal na indonéském ostrově Jáva další podivnost těchto ryb. Dokážou skákat po vodě. Když se výzkumníci k lezcům (konkrétně k druhu Periophthalmus variabilis) přiblížili a rybky se neměly kde schovat, vrátily se do vody a uháněly pryč tak, že díky prudkým pohybům ocasu vyskakovaly nad hladinu a po dopadu do vody se ocasem znovu „vystřelily“do vzduchu. Možná byly ryby takto rychlejší než při běžném plavání nebo se na vzduchu už cítí natolik lépe, že pod vodu ani nechtějí. Parvez Alam jejich styl pohybu vypozoroval z videozáznamů a popsal v odborném periodiku Zoology.
Najít na stromě rybu, která k němu doskákala po vodě a pak přicupitala po souši, je jistě kuriózní. Lidé však již na stromě našli i jiné nečekané živočichy. Už nějakou dobu je známé, že po stromech dokáže lézt liška šedá (Urocyon cinereoargenteus), která žije v Severní a Střední Americe. Zato jinde se to liškám nikdy nedařilo – o tom ostatně svědčí proslulá bajka o lišce, která stojí pod stromem a snaží se úlisnými slovy přimět vránu, jež sedí na větvi a drží v zobáku kus sýra, aby zobák otevřela a sýr jí vypadl. Kdyby liška uměla lézt po stromě, nemusela by se vykecávat, vylezla by nahoru a sežrala by sýr i s vránou.
Jenže Valentina Mellaová z Univerzity v Sydney sledovala záběry automatických kamer, které měly nahrávat koaly. Šokovaně zjistila, že kamery nahrály lišky, které se vydrápaly na eukalypty. Popsala to před třemi lety v periodiku Australian Mammalogy. Šlo o lišky obecné (Vulpes vulpes), které žijí i u nás. V 19. století si je z Evropy přivezli australští osadníci, aby na ně mohli pořádat hony. Dopadlo to jako s dovezenými králíky, velbloudy, kapry, ropuchami – lišky rozvracejí původní australskou přírodu.
Nejisté však zatím je, jak se naučily lézt na stromy a proč se to nenaučily také doma v Evropě. Teď je tedy příležitost. Vycházky do přírody jsou nyní jedinou venkovní zábavou. Pokud půjdete lesem, koukejte se po stromech. Jestli na některém zahlédnete lišku, nebo dokonce rybu, vyfoťte ji a natočte na mobil. Příště může být tento text o vás.
Vycházky do přírody jsou teď jedinou venkovní zábavou. Pokud půjdete lesem, koukejte se po stromech. Jestli na některém zahlédnete lišku, nebo dokonce rybu, vyfoťte ji a natočte na mobil. Příště bude tento text o vás.