Kvality víc, než člověk obsáhne

Je to paradox – mnozí jsme, pokud to jde, po většinu dne doma a pracujeme na dálku. Zdálo by se, že zbývá víc času, když si odečteme dobu, jakou obvykle trávíme cestou do práce či do školy třeba jen v dopravních prostředcích. A protože umělci, vydavatelé, nakladatelé, knihkupci, muzea i galerie se najednou museli stáhnout, tak aby se na ně nezapomnělo, vymýšlejí čím dál zajímavější nabídky zážitků, vysílání a návštěv online, ale i třeba dodávek vybraných knih domů zdarma. Jako bychom měli nekonečnou dovolenou a nekonečně času k rozptýlení. Streamování kdykoli a odkudkoli je tak lákavé...

Je ohromující, kolik zajímavých, originálních hudebních, divadelních, filmových či televizních produkcí se vyrojilo. Za normálních okolností produkcí exkluzivních, spoustě zájemců nedostupných kapacitou, geograficky nebo finančně. Vylouply se z bohatých archivů domácích i světových a denně zjišťujeme, že je ke své škodě zkrátka ani nemůžeme obsáhnout.

Bohužel karanténa a nouzový stav tu nejsou coby dárek ke všeobecnému odpočinku, jejich dodržování je vlastně dost náročné a stojí námahu a čas. Jejich existence je vyčerpávající především psychicky, všechny ty špatné zprávy ze všech stran by snadno člověku mohly vzít chuť hledat jakási rozptýlení. O to příjemnější je zjištění, že lidem od umění nechybí ani v těchto dnech humor. Sice se zapojují do vážných aktivit, nabádají lidi, aby nosili roušky (mnozí je šijí a rozvážejí), ale natáčejí také „reklamu naruby“a jiné ptákoviny, zkrátka nás (s pomocí firem a sponzorů jindy méně altruistických) baví a rozptylují.

Jak dlouho všem elán vydrží, nevím. Bylo by prima, kdyby i po odeznění pandemie zbylo něco ze současných dobrých úmyslů a vstřícnosti. Třeba si zapamatujeme, jaké to bylo.