Drahám ubývají vlaky i lidé

Václav Nebeský (42)

Na inspekční jízdě viděl prázdné vlaky i nádraží. A to navzdory tomu, že z kolejí zmizela čtvrtina souprav. Všichni na palubě měli vzorně nasazené roušky, ale jsou i případy, kdy člověku běhá mráz po zádech, líčí v rozhovoru šéf Českých drah Václav Nebeský.

PRAHA Každý den, víkendy nevyjímaje, si generální ředitel Českých drah Václav Nebeský dvakrát sedne se svými klíčovými lidmi. Ale jen virtuálně, kvůli epidemii koronaviru se porada krizového štábu ČD koná jen skrze telefonní linky. Nebeský se radí s šéfy provozu, logistiky, bezpečnosti nebo lidských zdrojů.

„Společné hovory krizového štábu máme vždy v půl deváté ráno a ve čtyři odpoledne. S těmi lidmi máme i společný chat, kam neustále padají informace týkající se chodu firmy. Jestli mají naši zaměstnanci dost roušek, dezinfekčních gelů a podobně,“popisuje Nebeský.

LN A mají?

Zpočátku to vypadalo, že nám budou stačit jednorázové papírové roušky. Ukázaly se ale jako naprosto nevhodné, nevydržely. Na směnu museli mít naši lidé čtyři kusy, na den to bylo celkem asi sedm tisíc. Dnes používáme papírové roušky spíš jen jako záložní řešení a upřednostňujeme látkové. Když vybavíme zaměstnance třemi až čtyřmi těmito rouškami, může se o ně sám postarat, vyprat si je nebo vyvařit a vyžehlit.

LN Látkové roušky si prý šijete i svépomocí. To ale asi nestačí...

V tuto chvíli máme pokrytou potřebu, ale je to hodně na hraně. Přibližně 90 procent ochranných pomůcek jsme si obstarali sami z různých zdrojů. Ale není to tak, že jich přijde naráz deset tisíc, ale třeba polovina nebo spíš 500. Sháněli jsme je, kde se dá, u některých dodavatelů jsme se museli dělit s jinými státními složkami. Naši zaměstnanci se do výroby samozřejmě také zapojili. Čalouníkům v depech jsme pořídili materiál a šijí roušky. Stejně tak lidé z vlakových čet a jejich rodiny, zapojil se i náš odbor komunikace a další. Musím našim lidem moc poděkovat. Kolikrát si museli pomoct sami vlastními rouškami a brali to v absolutním klidu. Jsou fantastičtí, což můžu potvrdit z vlastní zkušenosti.

LN Vyrazil jste na inspekci?

Bylo to nutné. Firmu řídím na základě dat, ale to nestačí. Nasadil jsem roušku, nastoupil ráno v Roztokách do vlaku a dojel do Prahy na Masarykovo nádraží. Schválně jsem vyrazil brzy ráno a v soupravě, která má 310 míst, jsem napočítal 40 až 50 cestujících. Lidé, kteří se znali, se nebáli a sedali si k sobě, družně si povídali. Ale každý měl možnost mít čtyřsedačku pro sebe. A všichni měli roušky.

LN Tak jste mohl být spokojený.

Ano, ale objevují se i případy, že když vozem neprojde průvodčí, cestující si roušky sundají nebo dělají binec, nechávají po sobě odpadky. Děje se to, ale spíš se jedná o ojedinělé případy.

LN Dochází v této vypjaté době mezi průvodčími a pasažéry ke konfliktům?

Nestává se to často, ale někdy vám jde až mráz po zádech. Stalo se, že cestující průvodčímu suše oznámil, že je v karanténě. Vlak kvůli tomu zastavil, a pasažér utekl. Nebo se stane, že nastoupí opilý člověk a začne vykřikovat, že je nakažený. Přitom se nakonec ukáže, že si to vymyslel. Ale stejně musíte konat.

LN Jak?

V prvé řadě se posádka ozve našemu dispečinku. Pak se rozhodne, zda volat policii – a v dnešní době i krajskou hygienickou stanici, která určí, co dál. To se děje i v případě, že třeba nějaký cestující hodně kašle a má příznaky nemoci. Hygienik pak většinou rozhodne: zastavit vlak, posádka do karantény, vůz vydezinfikovat. A sbírají se informace o spolucestujících. I kvůli takovým případům nám docházejí soupravy a přibývají nám lidé v karanténě.

LN Jaká je obsazenost vlaků?

V současné době se pohybujeme okolo deseti až 15 procent.

LN Jako první jste škrtali na komerčních trasách, tedy třeba na lince Praha–Ostrava. Následně ubyly rychlíky a expresy, které dotuje ministerstvo dopravy. Kolik spojů to odneslo?

Když u dálkové dopravy bereme počty vlaků, ubyla jich zhruba čtvrtina. Pokud počítáme ujeté kilometry, tam je to proti běžnému stavu rozdíl výraznější, asi o 40 procent. To proto, že některé linky mají různé konečné stanice. Když to celé zjednoduším, vlak místo jednou za hodinu jede jednou za dvě. Za nás je stav po této redukci vyhovující – zajišťujeme požadovanou dopravní obsluhu a lidé se ve vlacích nemačkají.

LN O poznání složitější je ale situace u regionálních linek, které si u vás platí kraje, viďte?

Snažili jsme se o to, aby byla omezení krajské dopravy jednotná. Navrhovali jsme například „přepnutí“na víkendový režim, které jsme schopní zajistit do druhého dne, jednodušší je při takové změně informování cestujících. Ukázalo se ale, že každý kraj musíme řešit zvlášť. Mají třeba důležitou továrnu, která je stále v provozu, a potřebují do ní v určitých časech zajistit spojení. V průměru máme i v krajích zrušenou necelou pětinu spojů, ale každý má jiná omezení. Některé už na nové nastavení přešly, jiné to ještě čeká, třeba Středočeský a Ústecký kraj.

LN Ozývají se cestující, kteří přišli o komfort, na který jsou zvyklí? Až na výjimky nejezdí pendolina nebo oblíbené Jižní a Západní expresy...

Stížnosti máme spíše na nedopatření. Stal se nám například případ u ranního vlaku z Havlíčkova Brodu do Kolína, kdy byl kvůli poruše vozu z provozních důvodů zařazený jen jeden vagon, navíc s kupé, kde byli lidé jedoucí do práce namačkaní. Naštěstí se nám takové případy stávají velmi výjimečně, a navíc máme ve vybraných stanicích pro takové případy záložní vozidla.

LN Kolik lidí vám chybí?

V holdingu některé firmy „zavíráme“úplně, třeba ČD Travel, což je cestovní kancelář. Na druhou stranu třeba opravárenská dceřiná společnost DPOV pracuje naplno. Když vozidla vypadnou z provozu, využíváme to k dohánění restů v jejich servisu.

LN Předpokládám, že nejčastěji lidi, které nemůžete využít, pošlete takzvaně na překážky...

Přesně tak, jen v rámci mateřské společnosti České dráhy (která zajišťuje osobní dopravu – pozn. red.) máme na překážkách 1100 lidí. Jsou to úředníci, právníci, ale i strojvůdci, pokladní nebo vlakové čety. Tyto zaměstnance využíváme jako zálohu pro případy, že nám jiní vypadnou třeba kvůli umístění do karantény.

LN Jak do vašich řad zasáhla epidemie a nařízené karantény?

V rámci celého holdingu (zhruba 23 tisíc lidí – pozn. red.) máme v tuto chvíli jen čtyři nakažené, v karanténě je přibližně 160 zaměstnanců, asi 220 má „ošetřovačku“, hlavně kvůli péči o děti, které nechodí do škol. Hodně lidí pracuje z domova – to jsou třeba lidé, kteří upravují jízdní řády.

LN Využijete takzvaného kurzarbeitu, tedy dotace části mzdy ze státních peněz?

Předsedou představenstva

■ a generálním ředitelem Českých drah byl zvolen loni 25. září.

V té době zastával pozici

■ náměstka pro digitalizaci na ministerstvu pro místní rozvoj.

Narodil se roku 1977 v Praze,

■ kde vystudoval dopravní průmyslovku. Po maturitě

pracoval čtyři roky jako výpravčí, v roce 2000 se přesunul na ředitelství ČD do Pardubic, kde řešil staniční a traťové technologie.

Na tamní univerzitě absolvoval ■ obor dopravní management, marketing a logistika.

V ČD později působil také jako ■

poradce v dceřiných firmách ČD Informační systémy a ČD-Telematika.

Věnoval se však hlavně

■ manažerským pozicím v soukromých firmách. Například ve společnosti UniControls byl technickým ředitelem.

LN Ve Škodě Auto či Hyundai odboráři velmi tlačili na uzavření výroby. Usilují vaši odboráři o další omezování provozu?

Naši odboráři mají velmi rozumný přístup a díky tomu mezi nimi a námi jako vedením podniku nevznikl žádný příkop, naopak jsme se semkli. S odboráři máme velmi dobré vztahy – pomáhají nám a my se snažíme jim vycházet vstříc.

Někdy vám jde až mráz po zádech. Stalo se, že cestující průvodčímu suše oznámil, že je v karanténě. Vlak kvůli tomu zastavil, a pasažér utekl.

LN Jistě počítáte ekonomické ztráty, citelné jsou hlavně výpadky z jízdného, že?

O ztrátách máme velmi dobrý přehled, křivka našich výnosů jde samozřejmě strmě dolů, ale o konkrétních číslech mluvit nemůžu. Kromě výpadku tržeb z jízdného máme i mimořádné náklady na roušky nebo dezinfekční gely.

Přerušení výroby hlavně u podniků z autoprůmyslu nebo snížení přepravy kontejnerů z přístavů jsou pak znát u našeho nákladního dopravce ČD Cargo. Tam je propad nižší než u osobní dopravy a pohybuje se v řádu 20 až 30 procent.

LN Po letech kladných hospodářských výsledků asi spadnete do minusu, že?

Nikdo neví, jak dlouho budou vládní opatření platit. Je brzy, abychom vše sečetli, podtrhli výsledek a vyhlásili nějakou strategii. Ale jsme na to připraveni, víme, jak na tom jsme.

LN Kde budete v budoucnu škrtat: u investic do nových vlaků? A co propouštění?

V tuto chvíli je předčasné říkat, jestli někdo půjde z kola ven. Dráhy musí zabezpečit síťovou službu a na to potřebují odpovídající počet vozidel a lidí. Jestliže stát je tělo, pak železniční doprava představuje jeho tepny. Až se všechno uklidní, bude potřeba znovu nastartovat ekonomiku a situaci co nejdříve vrátit do normálu, včetně našich služeb a investic do nových vlaků.

Musím našim lidem moc poděkovat. Kolikrát si museli pomoct sami vlastními rouškami – a brali to v absolutním klidu. Jsou fantastičtí, což můžu potvrdit z vlastní zkušenosti.

LN Zeptám se jinak. Aerolinky Smartwings či vlakový dopravce Leo Express si poměrně otevřeně řekli o podporu ze strany státu. Požádáte i vy? Na provoz si nyní nevyděláte.

Je naprosto přirozené, že si budeme muset říct o náhradu za služby, které poskytujeme. Ale to je věcí dalších jednání.