Jarní květena bez klece na koně
Vdobě záplav zpráv o vývoji pandemie je nadmíru úlevné si uvědomit, že bez ohledu na světovou krizi se kolem nás s konejšivou jistotou probouzí jaro. Pojďme si tedy odpočinout mezi jarní květenu; nemůžeme-li momentálně fyzicky, porozjímejme alespoň nad některými názvy jarních květin.
Jedním z prvních „poslů jara“je u nás bezpochyby prvosenka jarní, lidově petrklíč. Název prvosenka podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka převzal v 19. století Jan Svatopluk Presl (jemuž mimochodem vděčíme za přírodovědné názvosloví mnoha oborů, jež nemá ve světě obdoby) z polského pierwiosnek, vytvořeného z pierwo- („prvo-“) a wiosna
(„jaro, vesna“). Název tedy nesouvisí s žádným „osením“, ale s tím, že se jedná o jednu z nejranějších květin (ostatně i latinský název Primula je odvozen od primus, „první“). Jméno petrklíč
má na svědomí „brusič“Jan Václav Pohl, který takto přeložil latinský název clavis sancti Petri
(viz též německé Petersschlüssel). Slovo „klíč“podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého odkazuje k víře, že petrklíč otevírá cestu ke skrytým pokladům.
Dále se u nás můžeme na jaře setkat s ohroženým koniklecem. Jméno, které v každém jistě někdy vyvolalo otázku, jak rostlinka souvisí s klecí pro koně, je ve skutečnosti výplodem tzv. lidové etymologie. Původně se totiž květina jmenovala poniklec; jméno bylo odvozeno od slovesa poniknúti („sklonit se“), a původní význam tedy byl „bylina s povislými květy“. Slovo poniklý však časem zaniklo a lidé si neprůhledný název připodobnili tomu, co znali.
Naopak poměrně hojnou jarní bylinou je jaterník podléška. Rodové jméno jaterník nijak zvlášť tajemné není; odvar se užíval při onemocnění jater (viz též latinské Hepatica). Zajímavější je druhové jméno podléška (mně alespoň bylo vždycky záhadou). Podle Rejzka se odvozuje z nedoloženého staročeského podléska (podléščka) ve významu „bylina rostoucí pod lískou“. Však dodnes v některých nářečích najdeme názvy podlíska, podlíška atd.
Dnes se však zjara běžně setkáváme i s druhy, které na našem území nejsou původní. Jedním z nich je například narcis. Tento název si pravděpodobně všichni automaticky spojujeme s mýtem o Narcisovi (řecky Narkissos), ješitném a do sebe zahleděném mladíkovi, který se za trest proměnil v květinu. Říká se, že květina získala jméno po Narcisovi, ale podle Rejzka je tomu přesně naopak. Původ řeckého nárkissos, z nějž název vychází, je však dnes neprůhledný.
Uspokojivější a úsměvně překvapivý je etymologický výklad jména tulipán. Připomeňme, že tulipán pravděpodobně pochází ze střední Asie, odkud se dostal mimo jiné do Turecka. A právě turecký název tülbend podle Rejzka v 16. století převzaly evropské jazyky a od nich posléze i čeština. Acože tülbend v turečtině znamená? Světe, div se – turban!
Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český