Není důvod bát se italského scénáře

Situace kolem koronaviru je ve světě vážná. Do tak velkých potíží jako Itálie či Španělsko se však v Česku už nedostaneme, věří šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Kdy se podaří virus z Číny zkrotit, ale není jisté.

LN V jaké fázi epidemie se Česko nachází?

Epidemii Covid stále tak trochu poznáváme. Dá se říct, že úplně iniciální fázi už máme za sebou a potřebujeme tak týden a půl na to, abychom už poměrně s velkou přesností dokázali predikovat další vývoj. Zpočátku to vypadalo velmi děsivě, ale po zavedení vládních opatření pozorujeme vývoj, který dostává epidemii postupně pod kontrolu. Dostupná data ukazují na trendy, které vedou k mírnému optimismu.

LN Jsou nemocnice připravené na další nápor pacientů?

Kapacita je velmi robustní. Ve shodě s publikovanými daty pozorujeme cca 13 procent pacientů, kteří z důvodu infekce koronavirem potřebují hospitalizaci, některá zahraniční data hovoří až o 20 procentech. V našem informačním systému sledujeme i typ péče, který hospitalizovaní potřebují. Dlouhodobě platí, že vysoce intenzivní péči v těžkém stavu potřebuje pouze cca 23 procent všech hospitalizovaných pacientů.

LN ČR podle statistik zvládá boj s koronavirem podstatně lépe než například Itálie či Španělsko. Čím to je?

Byl bych ještě opatrný s těmito srovnáními a závěry, situace v každé zemi je velmi specifická a mnoho států publikuje i prudký zvrat situace. Doufejme, že vývoj u nás nic takového nepotká a budeme držet trend, který pozorujeme dnes. Aktuálně se u nás velmi významně navyšuje počet testů na koronavirovou infekci, což je velmi pozitivní. Jsme nad průměrem již i v kvantitativním srovnání s mnoha demograficky většími zeměmi. Rovněž dokládáme, že pandemie v ČR neeskaluje nekontrolovaně k vysokým počtům diagnostikovaných pacientů a zejména že zatím nijak dramaticky nezasáhla zranitelné skupiny. V tomto směru se tedy určitě můžeme porovnat s ostatními státy v pozitivním duchu. Ve státech, kde se pandemie šířila zpočátku velmi rychle a zřejmě bez kontroly, pozorujeme podobný scénář – rychlý růst počtu nově diagnostikovaných pacientů, zásah seniorní populace a populace těžce nemocných lidí a slabá připravenost kapacit akutní a intenzivní péče.

LN Může se ještě situace zvrtnout a být stejná jako v Itálii?

V tuhle chvíli není nejmenší důvod se tohoto obávat. Tento scénář je v Česku velmi málo pravděpodobný. Mimo jiné proto, že přijatá opatření nám dala prostor připravit kapacity intenzivní péče a nastavit adekvátní procesy pro zvládání kritických stavů.

LN Kdy se odhaduje ústup viru?

Netroufám si to odhadovat. Je nutné zdůraznit, že jde o virové infekční onemocnění, tedy v přírodě de facto nic nového. Infekční nemoci byly, jsou a budou a budeme s nimi žít asi tak, jako žijeme například s chřipkou či s jinými nemocemi, způsobovanými viry nebo i bakteriemi.

LN Co to znamená?

Populace se postupným kontaktem s virem imunizuje a virus tady s námi prostě už zůstane. Je to stejné jako s chřipkou. Situaci velmi změní, až se na trh dostane účinná vakcína, v což pevně doufám.

LN Jak velký problém představují neodhalené skupiny osob, které jsou Covid pozitivní, ale nepozorují na sobě žádné příznaky a nemoc roznáší nevědomky?

Vysoký podíl osob s bezpříznakovým průběhem onemocnění může být problémem pro šíření nemoci, a to i ve zranitelných skupinách. Z mého úhlu pohledu je to problém i pro prediktivní modely.

LN Jak to myslíte?

Protože čím je tato neznámá skupina větší, tím máme v predikci %

Cíl? Snížit nakažlivost

Rvětší chybu, neboť neznáme počet těchto osob a nevíme, jak ovlivňují chybu prediktivních modelů.

LN Kolik jich může v zemi být?

Zatím to nastavujeme na deset procent podle literatury, žádná jiná data nemáme.

LN Co když je jich více?

V modelech zatím pracujeme s odhadem deseti procent a dostupná data nenaznačují, že by predikce neseděly – naopak, situaci na konci března jsme předpověděli velmi přesně.

LN Je možné, že je v Česku ohnisko nákazy, o kterém se neví?

To téměř není možné.

LN Proč?

Protože tu máme excelentně odvedenou práci v sledování a zadávání dat na straně krajských hygienických stanic a rovněž i nemocnic akutní péče. Máme nový informační systém, který kombinuje hlášení infekčních nemocí s národním zdravotnickým informačním systémem, a díky tomu máme téměř stoprocentní přehled o diagnostikovaných osobách. Pokud někde vzniká nebo významně roste ohnisko nákazy, už bychom o něm věděli.

LN Česko se řadí mezi země s nízkou mortalitou. Díky čemu?

Ty důvody, které vám řeknu, vidím jako nepřímé. Nemáme nyní prostor pro detailní analýzu příčin úmrtí a pacientů je na tyto analýzy dosud naštěstí velmi málo. Hlavním důvodem je jistě to, že dosud dokážeme populaci seniorů a nemocných dostatečně chránit. Předpokládám, že i věkové spektrum nově diagnostikovaných je relativně příznivé. Zejména ale máme k dispozici velkou kapacitu a sílu intenzivní lůžkové péče. A navíc, co teď řeknu je opravdu doložené daty – naše intenzivní nemocniční péče je jedna z nejkvalitnějších na světě. Sledujeme to dlouhodobě na vývoji dat o hospitalizační mortalitě, dlouho před příchodem koronaviru. V každém regionu jsou jednotky intenzivní péče, vysoce erudovaný personál, vynikající a obětaví odborníci, kteří bojují o životy lidí velmi efektivně.

LN Do konce dubna uvádíte 14 tisíc možných nakažených. Není to příliš konzervativní odhad?

Uvedené číslo má svůj rozptyl, který je cca od sedmi do třiceti tisíc. Prezentovaný odhad jsme vyhodnotili jako nejlepší možný, a nikoli přehnaně optimistický. Pandemie je velmi složitý přírodní proces, který predikovat není jednoduché. Nutno ale dodat, že i kdyby nastala ta riziková varianta, tedy počet nově diagnostikovaných onemocnění by se dostal průběžně na třicet tisíc osob, neohrozí to kapacitu akutní péče.

LN Jaký počet by ji ohrozil?

Od čtyřiceti pěti tisíc výše, záleží ovšem na skladbě diagnostikovaných nemocných. Musíme ochránit zranitelné skupiny tak, aby jejich podíl na objemu nemocných nerostl a byl pod kontrolou. To je pro mne hlavní smysl celého snažení a všech přijatých opatření.