Čínská slabina doktora Tedrose

Tedros Adhanom Ghebreyesus stojí v čele WHO již několik let. Jeho vizí je spolupráce všech národů v boji proti nemocem. Proto chválil Čínu za otevřenost a transparentnost na začátku koronavirové krize. Dnes sklízí kritiku, že jde komunistické vládě příliš na ruku.

ŽENEVA/PRAHA V době probíhající koronavirové krize se zraky všech médií i vlád upírají každý den k tiskovým brífinkům Světové zdravotnické organizace (WHO), která zaznamenává data o případech a narůstajícím počtu zasažených zemí.

V čele této organizace již dva a půl roku stojí Tedros Adhanom Ghebreyesus, který při svém nástupu do funkce sliboval reformu celé organizace, jež pomáhá bojovat každý rok s nemocemi zabíjejícími miliony lidí. WHO provádí monitoring nemocí, vysílá lékařské týmy i zásoby zdravotnických potřeb či poskytuje platformu pro vědecké debaty.

Tedrose někteří světoví lídři popsali jako „okouzlujícího“a „skromného“. Během své první tiskové konference ve funkci ředitele WHO v Ženevě vešel do místnosti usměvavý a pohodlně hovořil s novináři. Pro mnohé to byla velká změna oproti předchozí šéfce organizace Margaret Čchanové, která působila velmi formálně.

Za příjemnou fasádou se však skrývá velmi odhodlaný muž. Než nastoupil do čela Světové zdravotnické organizace, prošel mnoha pozicemi v rámci etiopské vlády včetně ministra zdravotnictví a zahraničí. Narodil se v roce 1965 ve městě Asmara, které se v roce 1991 stalo hlavním městem poté, co Eritrea získala nezávislost na Etiopii.

Nejvíce určujícím momentem jeho života byla smrt jeho mladšího bratra, kterého podle něj zabily spalničky, když mu byly čtyři roky. „Nepřijal jsem to a do dneška to nepřijímám,“řekl šéf WHO v listopadu loňského roku pro magazín Time s tím, že žádné dítě by nemělo zemřít na nemoc, které se dá předejít.

V době, kdy působil ve funkci ministra zdravotnictví, reformoval systém nemocnic a umožnil přístup ke zdravotní péči mnoha lidem. Jeho reputace má ale i stinné stránky. Během jeho funkčního období totiž země bojovala s epidemií cholery a jeho ministerstvo se tehdy stalo známé tím, že nutilo novináře, aby nepsali o případech nemoci v zemi.

Přemlouvání Číny

Během své úspěšné kandidatury na šéfa WHO Tedros tvrdil, že nic takového jeho úředníci nečinili. Ve své funkci byl ale efektivní. Spoléhá především na kooperaci států a během nedávné epidemie eboly v Demokratické republice Kongo byl několikrát v zemi, aby pomohl tamní vládě. Není proto divu, že když vypukla současná pandemie koronaviru v Číně, byl šéf WHO během pár dní v Pekingu.

„Jeho strategií je přemluvit Čínu k transparentnosti a mezinárodní spolupráci, namísto jejího kritizování,“uvedl pro média profesor z Georgetown University Lawrence Gostin. Podle kritiků ale Etiopan neuspěl a jeho chvála Číny za otevřenost a sdílení informací není na místě.

Tedros totiž po návratu z Pekingu, který navštívil v lednu, na mnichovské bezpečnostní konfereci adoroval Čínu za to, že svým rychlým zásahem a zavedením karantéry „získala čas pro celý svět“.

Dnes se ale začíná ukazovat, že komunistická vláda zjevně manipulovala s čísly nakažených. V původním epicentru nákazy, městě Wu-chan, totiž nestíhají likvidovat těla. Krematoria přitom dokážou zpopelnit až dva tisíce těl denně.

Tedros zároveň čelí kritice i za ústupky Číně v otázce přijetí Tchaj-wanu do struktur WHO. Světová zdravotnická organizace dlouhodobě takový krok odmítá, protože Čína považuje Tchaj-wan za svou integrální součást.