Armáda v biologické válce V

Využití vojáků v chytré karanténě je optimální řešení, nikdo jiný takové kapacity nemá

yrůstá nám obrovský armádní komplex – Vojenští chemici vám vyčistí byt a pracoviště – Babiš na vás pozve armádu – Vojensko-politická diktatura. Takové a další podobné poznámky se objevují na sociálních sítích proti takzvané chytré karanténě pod velením armády, kterou právě zavádí vláda. Otázky jsou namístě, protože skutečnost, že vojsko řídí operaci s prvkem rozsáhlého sledování občanů, není rozhodně standardní. Na druhou stranu existuje mnoho důvodů, proč armádu do této akce zapojit.

O chytré karanténě v Česku psaly dokonce i pákistánské servery, v Evropě je totiž systém inspirovaný Jižní Koreou, Hongkongem či Singapurem unikátní. Nejdříve se pohyb nakaženého člověka vytrasuje s pětidenním zpožděním pomocí platební karty a mobilního telefonu a sestaví se GPS mapa, podle které by se měl rozpomenout, s kým se potkal. Tato část by měla probíhat v režii hygieniků a civilních složek, potenciál armády přichází na řadu až poté.

Ve druhé fázi nastoupí některý ze 33 armádních odběrových týmů a odebere vzorky u kontaktů nakaženého. Zřejmě nejmasivnější částí operace pak bude nasazení 14 dezinfekčních týmů.

Chemická komanda v akci

„Každý tým bude na základě požadavku hygieny schopný díky svému vybavení vyčistit jakékoli prostory i terén, materiál i lidi. Některé týmy budou vybaveny i těžší technikou, budou mít dezinfekční vůz ACHR, který je schopen projet terénem a vydezinfikovat ho,“říká mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Přiznám se, že bych nechtěl být v kůži nakaženého, k němuž do malé vesnice najede armádní komando s tatrou a začne kropit vše včetně okolních polí, zatímco vojáci v protichemických oblecích s dezinfekcí na zádech vystříkají každý kout, kterým v minulých sedmi dnech prošel.

To už připomíná skutečnou válku, ale je to zcela v souladu s úkoly armády, která se v rámci integrovaného záchranného systému (IZS) může podílet mimo jiné na likvidaci ohnisek nebezpečné nákazy. A za současné situace je její zapojení optimálním řešením, protože armáda se v rámci svého základního úkolu, obrany země a ochrany jejího obyvatelstva, připravuje i na obranu před biologickým útokem. A tím současná situace bezesporu je, i když neútočí lidský nepřítel, ale zákeřný virus.

Armáda má pro tento účel vycvičené specialisty a dostatek dalších lidí i vozidel, která by jinak zahálela. Necelé tři stovky lidí a 82 kusů techniky je pouhý zlomek ze 24 tisíc aktivních vojáků a 3300 aktivních záložníků s přepravní kapacitou schopnou během několika hodin přesunout na libovolné místo v republice tisíce lidí či stovky tun materiálu. Logistickou schopnost armády už IZS využívá, jen za první dva týdny krize armádní řidiči najezdili 50 tisíc kilometrů a přepravili přes než 215 tun materiálu.

Jako jediná složka ve státě je armáda schopná zajistit systematické hlídání hranic. Na tom se už podílí skoro tisíc vojáků a objevují se žádosti aktivních záložníků, aby je „poslali na hranice“. Tuto nažhavenost dokonce musejí velitelé krotit, protože v současné době skutečně není potřeba obsadit hranice vojskem – a věřme, že to nebude politiky nařízeno ani v budoucnu.

V maskáčích s hrdostí

Právě teď je nejlepší příležitost připomenout si rok 2007, kdy armáda výrazně omezila svou schopnost pomáhat při živelných pohromách, když zrušila čtyři ze šesti svých záchranných praporů. Kabinet Mirka Topolánka tehdy argumentoval tím, že v rámci IZS má vojsko zasahovat jen v nejnutnějších případech a pomoc při živelných pohromách je přece schopen zvládnout každý voják.

Dá se také očekávat, že se po pandemii a následné krizi změní bezpečnostní prostředí v Evropě a přijde na řadu i revize dalších rozhodnutí, jako bylo minimalizování tankového vojska na třicet již značně zastaralých (byť modernizovaných) tanků T-72M4 CZ, a určitá forma výcviku pro zhruba dvoumilionovou populaci mužů i žen schopných a ochotných bránit vlast.

Z nasazení v koronavirové krizi ale armáda může i vytěžit. Už před pandemií patřilo vojsko spolu s policií do dvojice nejdůvěryhodnějších institucí v zemi, v současné době jsou vojáci spolu s hasiči a zdravotníky miláčky národa. Je to obrovský kontrast s tím, jak se na armádu nahlíželo až do její plné profesionalizace v roce 2005, kdy byla vnímána spíš jako přítěž. O hrdosti na uniformu svědčí i fakt, že velení armády rozeslalo výzvu aktivním záložníkům, aby při své dobrovolnické činnosti neoblékali své maskáčové uniformy, a předešli tak nedorozuměním.

Nic z toho ale neznamená, že bychom měli chytré karanténě ve všech ohledech tleskat. Je třeba velmi pozorně sledovat, jak se zachází s daty z mobilních telefonů a zda se systém neposouvá někam blíž k systematickému sledování občanů. Garance premiéra či vlády nestačí, protože například aféra kolem nedávného návrhu na posílení pravomocí kabinetu v době ohrožení státu ukazuje, že ne vždy říkají pravdu. Armády bojující proti koronaviru se však rozhodně bát nemusíme.

Vojáci jsou dnes spolu s hasiči a zdravotníky miláčky národa. Je to obrovský kontrast s tím, jak se na armádu nahlíželo až do její plné profesionalizace.