Lidé na odkladu splátek vydělají

Josef Kotrba (54)

Půlroční splátkové moratorium by se nemělo týkat lidí se zajištěným příjmem. Odložení splátek je pomocí, která stojí peníze a kterou potřebují jiní, říká v rozhovoru pro LN prezident poradenské společnosti Deloitte ČR Josef Kotrba.

LN Je podle vás plošný odklad splátek nutný?

Odklad splátek, případně moratorium na další podnikatelské náklady je rozumnou formou podpory podnikatelského sektoru. Musíme si uvědomit, že podniky, a to i ty, které mají v současnosti nulové tržby, mají i další náklady – v první řadě zaměstnance. Takže ano, u velké části podnikatelského sektoru se jedná o nutné opatření.

U fyzických osob, jejichž výdělky nejsou krizí ovlivněny – což je velká část populace, například zaměstnanci veřejného sektoru, zaměstnanci řady velkých soukromých firem, ale i třeba důchodci –, však takovou nutnost nevidím. Domnívám se, že pomoc by měla být směřována tam, kde je potřeba, neboť dostupných peněz není nekonečné množství. A i náklady tohoto opatření někdo zaplatí – nejspíše banky.

LN Jak to myslíte?

Na příjmy státního úředníka, policisty a dalších lidí dostávajících plat od státu nemá koronavirová krize žádný dopad. Mají zajištěný příjem, svůj plat nepřestanou dostávat. Důchodcům zase bude i nadále chodit důchod. A tito lidé, stejně jako všichni ostatní, kvůli nouzovému režimu mohou nakupovat, a tedy utrácet jen omezeně. Takže jim k tomu ještě zbude více peněz a takovouto finanční úlevu vlastně nepotřebují.

Proč bychom měli odpouštět lidem se zajištěným platem, když tady máme lidi, kteří jsou finančně opravdu na dně? Jako třeba zaměstnanci restaurací, hospod, bister, drobní podnikatelé ve službách. Někdo může říci, proč by měly být důležité hospody, bez těch se lidé obejdou a možná to tak bude i lepší. Jenomže menší podniky nemají závodní jídelny, jejich zaměstnanci chodí do hospod na obědy. Nebo lidé, kteří sedí doma s 60 procenty platu – nájemné, zálohy nebo hypotéka nečekají. Těmhle lidem je třeba pomoci.

LN Vydělají lidé na odkladu splátek?

Lidé na tom vydělají. Na rozdíl od bank. Pokud se bavíme o tom, že by během těch šesti měsíců byl úrok úplně vynulovaný anebo snížený na nějaké minimální číslo.

LN A nemohou na tom naopak prodělat, když se na ně nahrnou po půl roce splátky i s úroky?

Do systému by měl být podle dostupných informací zabudován takzvaný opt-out, tedy možnost, aby ten, kdo chce, splácel i nadále. Nikdo vám v tom nebude bránit. Prodělat na tom jako dlužník nemohu.

LN Obvykle platí, že každé regulační opatření dopadne na klienty, kterým zdraží služby. Co to udělá s budoucí cenou úvěrů?

To je sice dobrá otázka, ale v tuto chvíli na ni nelze odpovědět. Co ale vím jistě, protože to ukazují zkušenosti z minulých krizí – zhorší se dostupnost úvěrů. I v krizi bývají úrokové sazby u úvěrů poměrně nízké. Takže ryze hypoteticky ten, kdo úvěr nepotřebuje, protože má peněz dost, si může půjčit velmi levně. Úvěr je pro něj dostupný a levný proto, že je v dobré finanční situaci a představuje pro banku malé riziko. Jenže v praxi tuto definici bohatého člověka nebo firmy, která si chce v krizi půjčit, obvykle nesplňuje skoro nikdo. Takže trh s úvěry bývá hodně zamrzlý. A přesně tohle bych očekával i po koronavirové krizi.

LN Takže znova otázka: je nutné nařídit bankám zákonem plošný odklad splátek?

Při dobrém provedení je to rozumné opatření.

LN Co na tom podle vás bankám nejvíce vadí?

Nejsilnější odpor je proti plošnosti – tedy proti tomu, že se opatření týká všech klientů, ať už koronavirovou krizí zasaženi byli, nebo nebyli. Já jsem osobně zvědav na detaily tohoto opatření. Jak se říká, ďábel je skrytý v detailu. A s detailem může být spojen jeden naprosto zásadní problém.

Pomohu si příkladem: pekařství dodává maloobchodnímu řetězci, ten má na zaplacení lhůtu 30 dní. Po tuto dobu tak má za řetězcem

pohledávku. Tuto pohledávku může použít – a běžně se to tak dělá – na zajištění svého provozního úvěru. Normální průběh je následně takový, že v okamžiku, kdy dostane zaplaceno od svého odběratele, řetězce, splatí bance a úvěrový případ je uzavřen. Když do toho nyní vstoupí splátkové moratorium, tak pekař, ačkoliv mu odběratel zaplatil, bance zaplatit nemusí. Té pak zůstane úvěr bez zajištění, protože žádná pohledávka vůči řetězci už neexistuje.

Absolvent Vysoké školy

■

ekonomické v Praze. Své doktorské studium zahájil

v Ekonomickém ústavu ČSAV,

poté pokračoval na University of Pittsburgh, kde v roce 1996 získal doktorát. Pak pracoval v CERGE při Národohospodářském ústavu ČSAV.

Roku 1997 se na dva roky stal

■

členem představenstva České spořitelny.

Poté nastoupil do poradenské

■

společnosti Deloitte ČR a v roce 2010 se stal jejím řídícím partnerem. Od prosince 2016 je prezidentem Deloitte ČR.

Proč bychom měli odpouštět splátky lidem se zajištěným platem, když tady máme lidi, kteří jsou finančně opravdu na dně? Třeba zaměstnanci restaurací, hospod, bister, drobní podnikatelé ve službách...

LN Guvernér ČNB Jiří Rusnok akcentoval, že bankám by zmíněné opatření usnadnilo situaci, snížilo jejich administrativní náklady. Je tohle důležité?

Všechny banky tvrdí, že jsou schopny to zvládnout. A já vím, že v oblasti retailu (bankovnictví pro fyzické osoby – pozn. red.) jsou procesy vysoce automatizované. Myslím si tedy, že odklad splátek zvládnou bez potíží.

LN Co na to podle vás budou říkat zahraniční majitelé bank?

Určitě nebudou nadšeni, avšak podobná opatření se ve světě rojí jako houby po dešti. Důležité bude, aby ta naše opatření nebyla zbytečně restriktivní, aby nevybočovala z rozumných mezí, které jsou třeba zaběhnuté nebo se rýsují v zahraničí.